Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé
Prozatímní Národní shromáždění byl zákonodárný sbor ČSR od 28. 10. 1945[1] do června 1946. Jeho cílem byl přechodný výkon zákonodárné moci do zvolení Ústavodárného národního shromáždění. Ústavním podkladem pro jeho volbu a činnost byl ústavní dekret prezidenta republiky o Prozatímním národním shromáždění.
Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé | |
---|---|
Základní informace | |
Typ | jednokomorový |
Sídlo | Rudolfinum, od V. 1946 budova Pražské burzy peněžní a zbožní, Praha, Československá republika |
Složení | |
Počet členů | 300 |
Volby | |
Volební období | 1945–1946 |
Hlavní činnost spočívala v přípravě voleb do Ústavodárného shromáždění a provádění běžné zákonodárné činnosti (např. amnestijní zákon).
Složení Prozatímního Národního shromáždění
editovatShromáždění bylo voleno národními výbory na systému paritního zastoupení stran Národní Fronty (4 strany v Česku – KSČ, ČSNS, ČSL, ČSDSD a 2 na Slovensku – KSS, DS) do skončení revolučního období (28. 10. 1945). Počet poslanců byl 300, jako u Národního shromáždění podle ústavy z roku 1920. Všechny strany měly zhruba po 50 členech, komunisté měli však zhruba 100 poslanců (celkem za KSČ a KSS). Prozatímní národní shromáždění zůstalo v činnosti do zvolení Ústavodárného národního shromáždění.
Během funkce Prozatímního Národního shromáždění došlo k potvrzení Edvarda Beneše ve funkci prezidenta a ratihabici dekretů prezidenta republiky.
Předsedou Prozatímního Národního shromáždění byl Josef David.
Poslanecké kluby na konci funkčního období
editovatStrana | Mandáty | |
---|---|---|
Komunistická strana Československa | 51/300
| |
Československá sociální demokracie | 51/300
| |
Československá strana národně socialistická | 49/300
| |
Československá strana lidová | 49/300
| |
Komunistická strana Slovenska | 47/300
| |
Demokratická strana | 40/300
| |
Ukrajinská národní rada Prjaševčiny | 5/300
| |
Strana svobody | 4/300
| |
nezařazení poslanci | 2/300
| |
neobsazené mandáty | 2/300
| |
Zdroj: Ročenka Národního shromáždění |
Sídlo
editovatNárodní shromáždění se po válce vrátilo do prostor Rudolfina,[1] kde dříve zasedala Poslanecká sněmovna Národního shromáždění. Během války však byl sál v Rudolfinu přestavěn zpět na koncertní účely[2] a proto v květnu 1946 PNS přesídlilo do budovy zrušené Pražské burzy peněžní a zbožní vedle Národního muzea.[3][4][5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b 28. říjen 1945: Zahájení činnosti Prozatímního Národního shromáždění [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie | Rudolfinum [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ PIROCH, Jan. Národní muzeum obsadilo Federální shromáždění [online]. 2009-08-14 [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Historie parlamentarismu a české ústavnosti [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-04-21]. Dostupné online.
- ↑ DOUBEK, Vratislav; POLÁŠEK, Martin, a kol. Parlament v čase změny: případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Praha: Akropolis, 2011. 176 s. ISBN 978-80-87481-21-9. S. 92.