Tylda Meinecková
Tylda[1] Meinecková, v matrice Mathilda Hermina Karolina (26. listopadu 1888, Čáslav[2] – 5. prosince 1938, Praha[3]) byla česká učitelka, spisovatelka a překladatelka.[4]
| Tylda Meinecková | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Mathilda Hermina Karolina Meinecková |
| Narození | Čáslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. prosince 1938 (ve věku 50 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | učitelka |
| Národnost | česká |
| Žánr | próza a román |
| Rodiče | Fridrich Meinecke, Marie Mayerová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Matylda Meinecková byla katolička, měla německého otce dr. Fridricha Meinecke (1846–1920) evangelíka, kontrolora v cukrovaru v Čáslavi a českou matku Marii Mayerovou (1868–1941), katoličku z Ratboře, svatbu měli 10. 11. 1886. Měla tři sourozence: Marii (1892–1893), Bertu (1897–1904) a Bedřicha (1898–1984).
Věnovala se nejdříve umění, byla žákyní Ferdinanda Engelmüllera[5], studovala malbu, teprve posléze se začala věnovat studiu cizích jazyků, a to němčině a francouzštině, které také na několika školách v Praze vyučovala.[6] Přispívala do Národní politiky, Lidových novin.[5]
R. 1920 vystoupila z církve katolické. Od 30. let 20. století udržovala písemnou korespondenci s českou pěvkyní a organizátorkou kulturního dění v Luhačovicích Marií Calmou–Veselou. Byla členkou Syndikátu českých spisovatelů.
V Praze 12 bydlela na adrese Korunní 63. O jejím úmrtí zpravil někdejší československou veřejnost deník, Národní politika, dne 11. prosince 1938, a to mj. těmito následujícími slovy: „Její pohřeb byl tak tichý a smutný, jak byl spisovatelčin život.“.[7]
Dílo editovat
Próza editovat
- Dům u tří srdcí a jiné povídky – Praha: vydáno Fondem Julia Zeyera při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 69 s.
- Pout sedláka Graciana: román – Praha: Bedřich Stýblo, 1917. 237 s.
- Touhy a zrady: kniha prós – Plzeň: Karel Beníšek, 1919. 207 s.
- Diblík Márinka: příhody malé dívenky – Praha: Státní nakladatelství, 1923. 127 s. — ilustroval J. Cihelka. Praha: Alois Hynek 1932. 117 s.
- Hrdinové a bankrotáři: prózy – Praha-Smíchov: Antonín Král, 1924. 235 s.
- Návrat – s 8 ilustracemi Aloise Doležala. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1925. 32 s.
- Ozvěna – s 8 ilustracemi Františka Vrobla. Mladá Boleslav: K. Vačlena, 1926. 31 s.
- Kordelie: román – Praha: A. Král, 1928. 119 s.
- Přeháňky: román – Praha: Emil Reis, 1929. 223 s.
Překlad editovat
- Kreolská demokracie – Blanco-Fombona; ze španělštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 60. Praha: J. R. Vilímek, 1914
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ HAWKESWORTH, C. A History of Central European Women's Writing. [s.l.]: Springer 337 s. Dostupné online. ISBN 9780333985151. (anglicky) Google-Books-ID: dPOFDAAAQBAJ.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-10-24]. Dostupné online.
- ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 92.
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR: Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 277.
- ↑ Meinecková, Tylda (Matylda). www.biographien.ac.at [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon, 2003 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Pohřeb spisovatelky Tyldy Meineckové. Národní politika. 1938-12-11, roč. 56, čís. 341, s. 4.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tylda Meinecková
- Tylda Meinecková v Databázi knih
- Heslo na stránce Baila.net
- A. Král starší: Nakladatelství chovatelských příruček, populární přírodovědné literatury a soudobé původní i přeložené beletrie v Praze na Smíchově; knihkupectví (Nakladatelská působnost 1914–1932) In: Slovník českých nakladatelství 1849–1949
- MyHeritage: Tylda Meineckeova
