Trochej
Trochej je v prozódii stopa, složená ze dvou slabik, z nichž první je přízvučná a druhá nepřízvučná (platí v sylabotónickém verši, v časoměrném verši je první dlouhá a druhá krátká). V české literatuře je trochejské metrum velmi obvyklé a hojně užívané, což souvisí s tím, že v češtině je přízvuk vždy na první slabice slova a tedy je trochej v češtině i v řadě dalších jazyků velmi snadné utvořit. Rýmovaný verš, skládající se ze čtyř trochejů, je dokonce pokládán za jakýsi „národní verš“ české literatury.
Dvojslabičné | |
---|---|
◡ – | jamb |
– ◡ | trochej |
– – | spondej |
Trojslabičné | |
◡ ◡ ◡ | tribrachys |
– ◡ ◡ | daktyl |
◡ – ◡ | amfibrach |
◡ ◡ – | anapest |
Kombinované | |
– ◡ ◡ – ◡ | daktylotrochej |
Legenda | |
– | dlouhá, přízvučná slabika |
◡ | krátká, nepřízvučná slabika |
Ukázka
editovat„Čest a sláva Mudžekíwu!“
volali jsou mladí, staří,
když se, vítěz, vracel domů
s wampumovým svatým pásem
z domoviny Wabasovy,
tam, kde Bílý králík vládne.
Henry Wadsworth Longfellow: Píseň o Hiawatě, překlad Josef Václav Sládek (verze z roku 1909)
V anglické a americké literatuře je trochej méně popularní než jamb. Nejproslulejší trochejské básně napsány anglicky jsou pravděpodobně Havran od Edgara Allana Poea (osmistopý trochej) a Tygr od Williama Blakea (čtyřstopý trochej):
- Once upon a midnight dreary, while I pondered, weak and weary
- (Edgar Allan Poe, The Raven)
- Tyger Tyger, burning bright
- (William Blake, The Tyger)