Kotvičník zemní
Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých často užívaná v lékařství nebo doplňcích výživy u sportovců.
 Kotvičník zemní | |
|---|---|
 Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | kacibotvaré (Zygophyllales) |
| Čeleď | kacibovité (Zygophyllaceae) |
| Rod | kotvičník (Tribulus) |
| Binomické jméno | |
| Tribulus terrestris L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
- Lodyha: 10–60 cm dlouhá, málo větvená.
- Listy: krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, eliptické nebo podlouhle kopinaté.
- Květ: pětičetný žlutě zbarvený.
- Plod: poltivý, složený z pětice rozložených, bradavičnatých a tvrdých plůdků s dvěma špičatými ostny po stranách.
- Semena: vejcovitý tvar, světle hnědá barva.
Rozšíření editovat
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Stanoviště editovat
Typickým místem výskytu kotvičníku jsou suchá místa, stepi, polopouště, písčiny. Kotvičníku se daří i na přímořských píscích, pastvinách, při cestách, na rumištích a v zahradách.
Účinky editovat
Bylinka se také někdy označuje jako "zelená viagra" nebo "rostlinný testosteron", neboť má zvyšovat hladinu mužského hormonu testosteronu, podporovat libido nebo pomáhat řešit problémy s erekcí. Proto toto rozšířené přesvědčení o "bylince pro pány" ale existuje jen málo dokladů.[2]
Článek uvedený v referenci, zaměřený na rešerši účinků kotvičníku prokázal jen částečně zvýšení hladiny testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů u mladých (20-36 let) mužů po čtyřtýdenním užívání dávky až 20 mg/kg tělesné váhy. Dále byl proveden výzkum možných účinků na zvýšení svalové síly a tělesného složení (poměr svalstva a tuku) u mladých (průměrný věk byl 19,8 let) hráčů ragby, i zde však byl zaznamenán pouze omezený efekt. Studie uvádí, že významného efektu kotvičníku na zvýšení hladiny testosteronu bylo dosaženo v kombinaci s dalšími farmakologickými složkami, ale nebylo zjištěno, které složky jsou za tento efekt zodpovědné.[3] Kotvičník patrně nemá vliv na hladinu androgenů.[4]
Obsažené látky editovat
Kotvičník obsahuje vysokou hladinu rostlinných „anabolických steroidů“ (souhrnně jsou označovány jako fytosteroly). Jejich nejvyšší koncentrace se nachází v plodech a kořenech rostliny. Pro obsah velkého množství účinných látek se využívá celá rostlina. Obsahuje především sapogeniny – chlorgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin aj. Dále je kotvičník bohatý na alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice aj. V kořenech se nachází zejména saponin diosgenin. Listy a nať jedné rostliny mají v sušině asi 12,1 % bílkovin, 2,6 % tuku, 40,8 % sacharidů, 27,8 % vlákniny a 16,7 % minerálních látek. Obsahují také asi 2,8 % steroidních saponinů, alkaloidy, flavonoidy, pryskyřice, třísloviny a také 160 mg % vitamínu C. V květech jsou obsaženy steriny, stigmasterin, campestrin, beta-sitosterin, steroidy diosgenin, flavonoidy campherol, alkaloidy, rutin a kvercetin. Plody a semena obsahují alkaloidy, pryskyřice, 3,5–5 % oleje složeného z 57% kyseliny linolové a linoleové, 27 % olejové, behenové, stearové a další. Bylo zjištěno, že kotvičník zemní obsahuje i taniny, sacharidy, steroly, derivát diosgeninu desoxidiosgenin, gracillin dioxin a terrestrosiny A–E. Některé z obsažených alkaloidů fungují jako inhibitor monoaminooxidázy (MAOI) .[zdroj?]
Pěstování v Česku editovat
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ ŠUTA, Miroslav; ŠŤOVÍČEK, Vladimír. Zelená viagra, která podpoří sexuální apetit? Kotvičník má pověst mužské bylinky. Český rozhlas Plzeň [online]. Český rozhlas, 2024-02-21 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ POKRYWKA, Andrzej, Zbigniew OBMIŃSKI, Jadwiga MALCZEWSKA-LENCZOWSKA, Zbigniew FIJATEK, Ewa TUREK-LEPA a Ryszard GRUCZA. Insights into Supplements with Tribulus Terrestris used by Athletes. Journal of Human Kinetics. 2014-01-8, 41(1): -. DOI: 10.2478/hukin-2014-0037. ISSN 1899-7562. Dostupné také z: http://www.degruyter.com/view/j/hukin.2014.41.issue-1/hukin-2014-0037/hukin-2014-0037.xml Archivováno 6. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0378874105003314?via%3Dihub - The aphrodisiac herb Tribulus terrestris does not influence the androgen production in young men
Literatura editovat
- prof. Ing. Pavel Valíček DrSc, Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D., Ing. Kamila Holubová, CSc.: Léčivé rostliny třetího tisíciletí, 2001
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kotvičník zemní na Wikimedia Commons - Kotvičník zemní jako doplněk stravy a lék (česky)
- Kotvičník zemní - růst svalů se zelenou viagrou (česky)
