Travertinová kupa

přírodní památka v Česku

Travertinová kupa je přírodní památka na východním okraji obce Tuchořice v okrese Louny. Chráněné území je ve správě Krajského úřadu Ústeckého kraje. Důvodem ochrany je paleontologické naleziště s výskytem kosterních zbytků třetihorních šelem a měkkýšů.[3]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Travertinová kupa
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Travertinová kupa s šípkem
Travertinová kupa s šípkem
Základní informace
Vyhlášení1. října 1989
VyhlásilOkresní národní výbor Louny
Nadm. výška310–330 m n. m.
Rozloha0,19 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresLouny
UmístěníTuchořice
Souřadnice
Travertinová kupa
Travertinová kupa
Další informace
Kód1184
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Historie

editovat

Hlavní geologický profil byl pojmenován na počest badatelů Augusta E. Reusse a Eduarda Suesse pojmenován jako profil Reusse a Suesse.[4]

Přírodní poměry

editovat

Chráněné území se nachází na jihovýchodním okraji Tuchořic u silnice na Markvarec u čp. 36 a je vzdáleno asi 400 m jižně od bývalého lomu chráněného jako přírodní památka Miocenní sladkovodní vápence. Travertinová kupa je významným paleontologickým nalezištěm s výskytem kosterních zbytků třetihorních obratlovců, měkkýšů a subtropických vyšších rostlin. Veřejnosti je chráněné území přístupné po cestě, která vede k domu čp. 36.

Geologie

editovat

Kupa vznikala ve starším miocénu v době před dvaceti až sedmnácti milióny lety. Tehdy zde na povrch vyvěraly teplé prameny (do 30 ˚C), jejichž voda se v podzemí obohatila o rozpuštěné látky z křídových hornin, které se v těsné blízkosti pramenů opět ukládaly v podobě travertinu. Paleontologická lokalita pak vznikla tak, že u pramenů nejspíše docházelo k výronům oxidu uhličitého, v němž se některá zvířata mohla udusit. Zároveň okolí pramenů sloužilo jako loviště šelem, které zde zanechaly část kořisti.[5]

Paleontologie

editovat
 
Celkový pohled na travertinovou kupu na kraji obce

Prameny vyvěraly v pralesovitém porostu tvořeném tehdejšími druhy dubů, javorů, jilmů, habrů a vrb, ale rostly v něm také zástupci ořešáků, břestovců, fíkovníků, vavřínu, liliovníků, skořicovníku, magnólií, sekvojí, jinanů a dalších druhů.[6]

V horninách travertinové kupy a v jejím bezprostředním okolí jsou zachovány drobné kosti zvířat. Byly zde nalezeny pozůstatky několika druhů savců: 4 druhy patří mezi kopytníky, 3 jsou hlodavci, 3 hmyzožravci, 1 vačnatec a 6 šelem. Kromě zbytků živočichů se zde vyskytují i pozůstatky subtropické flóry. Byly zde objeveny zbytky listů i plodů stromů a listy trav. Mezi nejzajímavější nálezy patří semena datlovníku. Podobný nález byl učiněn v Evropě zatím jenom u Halle v Německu.

Reference

editovat
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. PP Travertinová kupa [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny [cit. 2018-09-25]. Dostupné online. 
  4. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 33. Dále jen Džbán. Krajina opukových plošin. 
  5. Džbán. Krajina opukových plošin, s. 31.
  6. Džbán. Krajina opukových plošin, s. 31–32.

Literatura

editovat
  • KLOUČEK, Zdeněk. Příroda okresu Louny. Louny: Okresní úřad Louny, 1995. 36 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat