Transaero
Transaero Airlines (rusky: ОАО «Авиакомпания „ТРАНСАЭРО“») byla druhou největší leteckou společností v Rusku (po společnosti Aeroflot). Spolu se společnostmi UTair a S7 pak tvořila čtveřici nejsilnějších ruských leteckých přepravců. Vznikla v roce 1991 a zanikla kvůli finančním potížím v roce 2015.
Transaero | ||||
---|---|---|---|---|
| ||||
Zahájení činnosti | 1991 | |||
Ukončení činnosti | 25. října 2015 | |||
Sídlo | Petrohrad, Rusko | |||
Hlavní základna | ||||
Další základny | ||||
Destinace | 156 (2015) | |||
Přepravené osoby | 7,8 mil. (2011) | |||
Oficiální web | www.transaero.ru |
Historie
editovatTransaero byla první soukromou leteckou společností v Rusku – za den zahájení provozu je považován 5. listopad 1991, kdy se uskutečnil první let pod kódem UN, konkrétně charterový let Moskva – Tel Aviv – Moskva se strojem pronajatým od Aeroflotu. V roce 1992 společnost získala svůj první letoun Iljušin Il-86 a v roce 1993 jako první narušili monopol Aeroflotu na vnitrostátních linkách pravidelným sibiřským spojem na trase Moskva – Norilsk, následovaný v témže roce linkami do ukrajinského Kyjeva, jihoruského Soči, kazašské Almaty a mezinárodní linkou do izraelského Tel Avivu. V témže roce získali i svůj první západní letoun Boeing 737-200.
V roce 1998 zakoupili jako první v Rusku a druzí na světě do své flotily stroj nové generace Boeing 737-700, ovšem v tom roce se také museli z důvodů hluboké ruské finanční krize vzdát většiny svých letadel a razantně snížit počet létaných destinací. Možná však i díky tomu společnost přežila a začátkem nového milénia do své flotily zařadila ve velkém počtu i velkokapacitní širokotrupé západní stroje.
V roce 2010 přepravila tato společnost 6,1 milionů pasažérů, o rok později to bylo 7,8 milionů.
Společnost Transaero začala v roce 2015 čelit velkým finančním potížím. Společnost Aeroflot měla Transaero převzít a reorganizovat, tento záměr byl ale nakonec zrušen.[1] Poslední let se konal 25. října 2015, z ruského města Sokol do moskevského letiště Vnukova. V říjnu 2015 společnost vyhlásila bankrot a zanikla 25. října 2015.
Destinace
editovatSpolečnost provozovala značně rozsáhlou síť linek do destinací v Rusku, Společenství nezávislých států a dalších evropských, asijských, afrických a amerických destinací. Jejich počet začátkem roku 2012 přesahoval 100.[2]
Česko
editovatPardubice
editovatSpolečnost Transaero zahájila pravidelnou leteckou dopravu na Pardubickém letišti.[3] Od roku 2006 sem létala až 8krát týdně z letiště Moskva–Domodědovo, pod označením UN361/UN362. V roce 2012 přidala také linku do Petrohradu,[4] která létala až s 2 frekvencemi týdně, s označením UN461/462. Transaero několikrát zprovoznila linku do Jekatěrinburgu. Obě byly obsluhovány především Boeingy 737-500 a 737-300, příležitostně většími 737-400 a 737-800. Kapacity byly vytěžovány jak cestovními kancelářemi, tak aeroliniemi.[5] Společnost také jednou na linku z Moskvy nasadila širokotrupý letoun Boeing 767-300ER, což byl největší osobní letoun, který kdy přistál na tomto letišti.[6] Frekvence leteckého spojení do Moskvy ale byly postupně snižovány a na jaře roku 2015 byla linka naplno převedena do Prahy. Důvodem byl nedostatek pasažérů a zároveň fakt, že byly uvolněny smlouvy mezi ČR a Ruskem, kdy na letištích obou států mohl jednu linku obsluhovat pouze 1 ruský a 1 český dopravce.[7][8] Linka do Petrohradu byla provozována jednou týdně až do samotného zániku společnosti v říjnu 2015. Poslední let UN461/462 dne 24. října byl zároveň posledním pravidelným letem společnosti s cestujícími do ČR vůbec.[9]
Praha
editovatDne 29. března 2015 začala společnost Transaero s pravidelnými lety na pražské letiště Václava Havla, létala sem z moskevského letiště Vnukovo.[10] Stalo se tak po dohodě česko-ruských úřadů, které dovolily víc společností na letecké lince Moskva–Praha.[11] Koncem této společnosti skončila i její pravidelná linka do Prahy, běžně provozována s letounem Boeing 737-800.
Flotila
editovatFlotila Transaero v letech před krachem:[kdy?]
Letadlo | Počet | Objednané | Poznámka |
---|---|---|---|
Boeing 737-300 | 3 | – | Měly být nahrazeny Airbusy A320neo |
Boeing 737-400 | 5 | – | Měly být nahrazeny Airbusy A320neo |
Boeing 737-500 | 14 | – | |
Boeing 737-800 | 18 | 10 | |
Boeing 747-400 | 20 | – | |
Boeing 747-8I | – | 4 | Měly nahradit Boeingy 747-400 |
Boeing 767-200ER | 2 | – | |
Boeing 767-300ER | 16 | – | |
Boeing 777-200 | 2 | – | |
Boeing 777-200ER | 7 | – | |
Boeing 777-300 | 5 | – | |
Suchoj SSJ100 | – | 6 | |
Tupolev Tu-214 | 3 | – | |
Irkut MS-21-300 | – | 6 | |
Airbus A320neo | – | 8 | Náhrada za Boeingy 737-300 a -400 |
Airbus A321-200 | – | 6 | |
Airbus A330neo | – | 12 | |
Airbus A330ceo | – | 8 | |
Airbus A380-800 | – | 4 | Měly nahradit Boeingy 747-400 |
Reference
editovat- ↑ Aeroflot dvojku trhu nezachrání, Transaero zřejmě zbankrotuje - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-21].
- ↑ (rusky) Soupis destinací na stránkách společnosti. transaero.ru [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-22.
- ↑ Pardubice se dočkaly první pravidelné letecké linky. [online]. 2007-01-09 [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
- ↑ TRYSKÁČEK. VP-BYN - B737-524 - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Pardubice se stanou staronovým cílem pravidelné linky Transaero Airlines [online]. planes.cz, 2010-04 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online.
- ↑ BOHÁČ, Karel. EI-UNB - B767-3P6/ER - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online]. [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
- ↑ Transaero od léta omezí spojení do Pardubic. planes.cz [online]. 2015-02-18 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Monopol ČSA a Aeroflotu na lety do Moskvy skončí. Letenky zřejmě zlevní. iDNES.cz [online]. 2014-09-09 [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Kuba. EI-CZK - B737-4Y0 - Pardubice (PED/LKPD). planes.cz [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
- ↑ TATEK, Martin. EI-RUD - B737-86R - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-03-21]. Dostupné online.
- ↑ Konec monopolu na letecké lince do Moskvy. Licenci dostal i Travel Service. Hospodářské noviny. 2014-11-12. Dostupné online [cit. 2017-03-21].
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Transaero na Wikimedia Commons