Tršice

obec v okrese Olomouc v Olomouckém kraji
(přesměrováno z Tršice (okres Olomouc))
Tento článek je o obci na Olomoucku. O části obce Petrovice u Sušice pojednává článek Tršice (Petrovice u Sušice).

Tršice jsou obec ležící v okrese Olomouc na svazích Tršické pahorkatiny. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 2504 ha.

Tršice
Původně gotická tvrz, přestavěná na zámek. Sídlo obecního úřadu a malé národopisné expozice
Původně gotická tvrz, přestavěná na zámek. Sídlo obecního úřadu a malé národopisné expozice
Znak obce Tršice
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 871 (2024)[1]
Rozloha25,04 km²[2]
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ783 57
Počet domů614 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduTršice 50
783 57 Tršice
ou@trsice.cz
StarostaPavel Kováček
Oficiální web: www.trsice.cz
Tršice
Tršice
Další údaje
Kód obce505366
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti 10 km jižně leží město Přerov, 12 km západně statutární město Olomouc, 13 km jihovýchodně město Lipník nad Bečvou a 22 km severně město Šternberk.

Části obce

editovat

Od 1. ledna 1975 do 31. prosince 1991 k obci patřily i Suchonice.[4]

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Trch či Trš, domácké podoby některého jména začínajícího na Tr- (např. Trpimír, Trpen, Trpíč). Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel (Tršici) a znamenalo "Trchovi/Tršovi lidé".[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282.

Za druhé světové války se v letech 1942–1945 v obci skrývala čtyřčlenná židovská rodina Wolfových z Olomouce, otec Bertold, matka Růžena, dcera Felicitas a syn Otto. V červnu 1942 místo do transportu odešli do lesního úkrytu, který si vyhlédli již dříve v dřevěné boudě v houští, později se ukrývali v jedné místní domácnosti. Ačkoliv se tato informace stala časem mezi místními občany téměř obecně známou, zásobovali je a nikdo z nich je neprozradil. Rodina se s výjimkou Otty Wolfa (dopadeného a zavražděného při zátahu na partyzány) dočkala konce války. Jad Vašem udělil šesti občanům obce titul Spravedlivý mezi národy. Osudy skrývající se rodiny dokumentuje Deník Otty Wolfa.

Pamětihodnosti

editovat

Slavní rodáci

editovat
  • Hynek Florýk (1834–1921), poslanec Moravského zemského sněmu a zakladatel novodobého moravského chmelařství
  • Karel Espandr, hudebník a skladatel, kytarista Mariky Gombitové, Viktora Sodomy, Leška Semelky, Hugo Bandu, Mandragory, Steve Gresswell, Susie Tallman, Tara Louise a dalších
  • Oldřich Karlík (1889 – 1949), ř. k. kněz, vysvěcen 1913, ThDr., profesor etiky na olomoucké teolog. fak., v letech 1940-1948 generální vikář olomoucké arcidiecéze

Fotogalerie

editovat

Panorama

editovat
Panoramatický pohled na obec od východu

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 549.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 607.

Literatura

editovat
  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat