Theofilos

Tento článek je o byzantském císaři. O řeckém filosofovi pojednává článek Theofilos z Antiochie.

Theofilos (okolo 804842) byl byzantským císařem v letech 829842. Byl druhým císařem amorejské nebo také frýžské dynastie.

Theofilos
Emperor Theophilos Chronicle of John Skylitzes.jpg
Narození813
Úmrtí20. ledna 842 (ve věku 28–29 let)
Konstantinopol
PotomciMarie Byzantská, Michael III., Thekla Byzantská, Konstantin Byzantský a Anastasia
OtecMichael II. Amorijský
MatkaThekla
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PanováníEditovat

Na rozdíl od svého otce, Michaela II., patřil k vehementním odpůrcům obrazů, takže ikonoklasmus dosáhl za jeho vlády posledního rozkvětu. V roce 832 vydal edikt, který přísně zakazoval uctívat obrazy. Zprávy o krutostech, které doprovázely uskutečňování tohoto ediktu, jsou tak extrémní, že se mnozí domnívají, že musí být přehnané.

V době nástupu Theofila na trůn probíhaly na Sicílii další boje se Saracény, během kterých došlo k pádu Palerma v roce 831. Theofilos byl však nucen napnout všechny své síly k boji s bagdádským chalifátem. Tuto válku vyvolal on sám, když nabídl azyl některým uprchlíkům z Persie, mezi nimiž byl jeden, který po konverzi ke křesťanství přijal jméno Theofobos a který se oženil s Theofilovou sestrou Helenou a stal se generálem.

Byzantská armáda byla zpočátku úspěšná. V roce 837 byly dobyta a vypleněna města Samosata a Sozopetra, což bylo místo narození chalífy al-Mu’tasima. Pomsta Arabů však byla strašlivá. Al-Mutasim shromáždil mocnou armádu, kterou rozdělil na dvě části. První část porazila byzantskou armádu vedenou císařem osobně u místa jménem Dasymon, zatímco druhá nerušeně postupovala na Amorion, místo původu amorejské dynastie. Po padesát pět dnů trvajícím obléhání město padlo zradou 23. září 838 do rukou al-Mutasima. 30 000 obyvatel bylo usmrceno, zbytek byl prodán do otroctví. Město samotné bylo vypáleno do základů.

Theofilos se z této katastrofy nikdy plně nevzpamatoval. Jeho zdraví bylo oslabeno a začátkem roku 842 zemřel.

OdkazEditovat

Theofilos je některými historiky považován za jednoho z nejschopnějších byzantských císařů, jinými naopak za orientálního despotu a za přeceňovaného a nedůležitého vládce. Bezpochyby dělal co mohl, aby dostal pod kontrolu korupci a útisk prostého lidu. Jako soudce se snažil vystupovat nestranně, ačkoliv jím vyslovené tresty nebyly vždy adekvátní vzhledem ke spáchaným činům.

I přes válku v Asii a obrovské sumy, které Theofilos vydával na stavby, rozvoj řemesel a obchodu, byly finance říše v nejlepším pořádku, především asi díky vysoce výkonné správě, kterou disponoval. Theofilos, který byl žákem Jana Gramatika (kterého jmenoval patriarchou konstantinopolským) a těšil se znamenitému vzdělání, byl velkým přítelem hudby a umění, ačkoliv jeho vkus prý nepatřil k nejlepším. Nechal zesílit hradby Konstantinopole a postavil špitál, který existoval ještě v posledních letech byzantské říše. Pro zlepšení obrany říše vytvořil nová themata: Paflagonie a Chaldea, stejně jako menší jednotky Charsianon, Kappadokia a Seleukia.

Theofilos byl od roku 830 ženatý s Theodorou II., která po jeho smrti převzala regentství za nezletilého syna Michaela III.

LiteraturaEditovat

  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila a kol., Dějiny Byzance. Praha, Academia, 1992.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Byzantští císaři
Předchůdce:
Michael II.
829842
Theofilos
Nástupce:
Michael III.