Theodor Galgóczy von Galántha
Theodor Galgóczy von Galántha (maďarsky galánthai Galgóczy Tivadar) (20. července 1834 Prešpurk – 4. srpna 1896 Sibiu) byl rakousko-uherský generál maďarského původu. V c. k. armádě sloužil od roku 1850, vyznamenal se účastí ve válce s Pruskem (1866) a postupoval v hodnostech. Jako posádkový velitel působil několik let v Pardubicích a v roce 1889 dosáhl hodnosti polního podmaršála. Svou kariéru završil jako zemský velitel v Sedmihradsku (12. armádní sbor v Sibiu, 1893–1896), kde tragicky zahynul.
| Theodor Galgóczy von Galántha | |
|---|---|
 | |
| Velitel 12. armádního sboru v Sibiu | |
| Ve funkci: 1893 – 1896 | |
| Předchůdce | Anton Szveteney de Nagy-Ohay |
| Nástupce | Emil Probszt von Ohstorff |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | polní podmaršál (1889), generálmajor (1884) |
| Narození | 20. července 1834 Bratislava |
| Úmrtí | 4. srpna 1896 (ve věku 62 let) Sibiu |
| Profese | důstojník |
| Ocenění | Řád železné koruny 3. třídy rytíř Císařského řádu Leopoldova |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel z početné rodiny statkáře Josefa Galgóczyho, měl šest sester, které se provdaly do rodin nižší šlechty v Horních Uhrách.[1] Studoval gymnázium v rodném Prešpurku, poté jako kadet vstoupil do armády (1850). Vojenskou průpravou získal na jezdecké škole v Prostějově a poté na vojenské škole ve Vídni. Delší dobu sloužil u 5. husarského pluku, kde postupoval v hodnostech (poručík 1853, nadporučík 1856, kapitán 1859).[2] Vyznamenal se účastí v prusko-rakouské válce v roce 1866, kde bojoval v několika bitvách ve východních Čechách (bitva u Hradce Králové.[3] V roce 1872 byl povýšen na majora a stále sloužil u 5. husarského pluku, kromě toho vedl také kurzy jezdectví na vojenských školách ve Vídni.[4]
V roce 1876 byl povýšen na podplukovníka a stal se zástupcem velitele 1. husarského pluku,[5] zároveň byl pověřen vedením kadetní školy v Temešváru. V roce 1878 byl přeložen k 3. husarskému pluku v Sibiu, kde v roce 1879 převzal velení v hodnosti plukovníka.[6] V roce 1884 dosáhl hodnosti generálmajora a převzal velení 9. jezdecké brigády v Pardubicích.[7][8] K datu 1. listopadu 1889 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála[9] a stal se velitelem jezdecké divize v Krakově. Nakonec v letech 1893–1896 zastával funkci velitele 12. armádního sboru v Sibiu (dříve Hermannstadt).[10][11]
Zemřel na následky nehody koňského povozu 4. srpna 1896 ve věku 62 let a byl pohřben na vojenském hřbitově v Sibiu.
Tituly a ocenění
editovatJako velitel armádního sboru byl v roce 1894 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[12] Během vojenské kariéry obdržel několik vyznamenání, byl nositelem rytířského kříže Leopoldova řádu, nositelem Řádu železné koruny III. třídy s válečnou dekorací a Vojenské záslužné medaile. Dále byl držitelem bádenského Řádu zähringenského lva.[13] Od roku 1895 byl čestným majitelem 13. husarského pluku dislokovaného v Székesfehérváru.[14][15][16]
V roce 1878 se oženil s baronkou Ludmilou von Graebe, manželství zůstalo bezdětné.[17] Ludmila byla po rodině Harrachů dědičkou zámku Matzleinsdorf, kde poté žila jako vdova.[18]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rodina Josefa Galgóczyho na webu geni.com dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1871; Vídeň, 1871; s. 527, 590 dostupné online
- ↑ Theodor Galgóczy v prusko-rakouské válce dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1873; Vídeň, 1873; s. 383, 426 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1877; s. 424, 469 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1880; Vídeň, 1879; s. 501 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1889; Vídeň, 1888; s. 123 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1886; Vídeň, 1886; s. 37, 154 dostupné online
- ↑ Služební postup Theodora Galgóczyho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 51 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 108, 126 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1895; s. 187 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Theodora Galgóczyho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 237 dostupné online
- ↑ Přehled majitelů 13. husarského pluku in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 718 dostupné online
- ↑ Husarský pluk č. 13 na webu valka.czdostupné online
- ↑ Husarský pluk č. 13 na webu austria forum dostupné online
- ↑ Theodor Galgóczy von Galántha na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1907; Gotha, 1907; s. 257 [1]