Třeboc

obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji

Obec Třeboc se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, v údolí Klášterského potoka zhruba 12 km severoseverovýchodně od Rakovníka. Žije zde 157[1] obyvatel.

Třeboc
Pohled na obec od jihu
Pohled na obec od jihu
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ020C 542504
Pověřená obec Nové Strašecí
Obec s rozšířenou působností Rakovník
Okres (LAU 1) Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 157 (2020)[1]
Rozloha 9,51 km²
Katastrální území Třeboc
Nadmořská výška 448 m n. m.
PSČ 270 54
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Třeboc 86
270 54 Řevničov
treboc@poddzbansko.cz
Starosta Pavel Moravec
Oficiální web: www.obec-treboc.cz
Třeboc na mapě
Třeboc
Třeboc
Další údaje
Kód části obce 170151
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1405, kdy patřila Petrovi z Rabštejna, který na zdejší tvrzi sídlil až do roku 1416.[2] Polovinu panství po jeho smrti zdědil Hynek z Rabštejna a Prohoře,[2] ale po jeho smrti připadlo jako odúmrť králi Václavu IV., od kterého ji získal Petr z Kokota. Ten vyplatil starší pohledávky a jeho polovina byla manstvím Vyšehradu. Po Petrovi se majiteli stali Ondřej Špalek ze Slatiny a po něm jeho manželka Kateřina a Oldřich z Kokota, který tvrz prodal Janu Jiskrovi z Plotišť. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1457. Zanikla beze zbytku ještě ve druhé polovině patnáctého století, protože panstvo žilo na jiných sídlech. Pravděpodobně stála v blízkosti kostela.[3] Třeboc byla připojena k panství zámku v Olešné a později k Divicím a od roku 1687 k Cítolibům.[2]

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Rakovník, soudní okres Louny[4]
  • 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Louny
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Louny
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Louny[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Louny[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Louny[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932Editovat

Ve vsi Třeboc (534 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] družstvo pro rozvod elektrické energie v Třeboci, 2 hostince, obchod s chmelem, kolář, konsum Budoucnost, 2 kováři, krejčí, lom, 4 obuvníci, 2 obchody s ovocem a zeleninou, rolník, řezník, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Třeboci, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři.

PamětihodnostiEditovat

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/229 Rakovník - Louny.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Rakovník-Louny (v pracovních dnech 3 spoje, o víkendech 1 spoj), Rakovník-Kroučová-Kozojedy (v pracovních dnech 4 spoje), Louny-Ročov-Řevničov (v pracovních dnech 8 spojů, o víkendech 2 spoje).

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze na Citolibsku, s. 228. 
  3. ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Třeboc – tvrz, s. 479. 
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1732. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat