Třebešice (okres Benešov)
Třebešice jsou obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Leží asi jedenáct kilometrů východně od Benešova. Žije zde 116[1] obyvatel.
| Třebešice | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Benešov |
| Obec s rozšířenou působností | Benešov (správní obvod) |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′31″ s. š., 14°49′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 116 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,18 km²[2] |
| Katastrální území | Třebešice u Divišova |
| Nadmořská výška | 431 m n. m. |
| PSČ | 257 26 |
| Počet domů | 48 (2024)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebešice 39 257 26 Divišov trebesice@obectrebesice.cz |
| Starostka | Hana Moravcová |
| Oficiální web: www | |
  Třebešice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 532304 |
| Kód části obce | 169650 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Na území obce se nacházely 2 osady – Třebešice v severnější části, v místech kde se říká “v Ohradách“ s feudálním sídlem a Debrník s kostelem v jižnější části. Debrník, který splynul se sousedními Třebešicemi, se v písemných pramenech naposledy objevuje v první polovině 16. století. Dříve farní kostel Debrník dnes filiální kostel Všech svatých ve vlašimském vikariátu pražské diecéze stojí na jižní straně obce. Kruhová apsida kostela je vystavěna v románském slohu a potvrzuje jeho značnou starobylost. Kostel mohl být vystavěn ještě v první čtvrtině 13. století a barokně přestavěn v roce 1769. V té době byl údajně bez klenby a měl již chatrnou střechu. Další přestavba proběhla v roce 1829 kdy byla západním směrem prodloužena loď. (kostel Všech svatých).
1. července 1651 koupil statek třebešický (sídlo, ves s filiálním kostelem, Litichovice a 4 grunty v Býkovicích) rytíř Tomáš Sohier z Windmühle (1603–1679), nejvyšší lajtnant Wernierského regimentu kýrysníků a jeho manželka Ottilia Sohierová z Windmühle (1622–1657), dcera Serváce Engla z Engelflussu a na Mníšku. Oba jsou pochováni ve zdejším kostele Všech svatých a náhrobky se dochovaly do současnosti. Měli 4 syny a dceru. Jana Tomáše, Alexandra, Arnolda, Serváce a Marii Magdalenu. Známi jsou pouze Jan Tomáš a Marie Magdalena.
Jan Tomáš Sohier z Windmühle (1645–1683), který roku 1668 převzal Třebešice, měl za manželku Annu Polyxenu, baronesu de Gerart († 1700), dceru Václava Marka z Gerartu. Manželství bylo bezdětné a po smrti Anny Polyxeny zdědil Třebešice a statek čeňovický, který Sohierové přikoupili, její bratr Leopold Jakub Marek (manželka Marie Terezie Čejková z Olbramovic). Po smrti Leopolda Jakuba Marka zdědila panství Marie Magdalena, rozená svobodná paní Sohierová z Windmühle (1657–1726), která se provdala za Františka Leopolda Bechyně z Lažan a na Rozsochatci (1659–1736). Měli tři syny a pět dcer. Marie Magdalena byla prababičkou polního maršálka Josefa Václava Radeckého z Radče. Smrtí Marií Magdalenou vymírá rod Sohierů po přeslici.
Roku 1704 prodal František Bechyně po ní zděděné statky Juditě Alžbětě provdané i rozené hraběnce z Götzu, choti Jana Maxmiliána hraběte z Götzu, majitele šternberského panství, který byl apelačním radou a tajným radou císaře Karla VI.
Jejich dceru Marii Barboru z Götzu si vzal za manželku František Antonín hrabě z Roggendorfu a vyženil tak šternberské a třebešické panství. Když roku 1739 zemřel, zanechal svůj majetek velmi zadlužený. Vdova a jeho dědička, hraběnka Marie Barbora z Rogendorfu, prodala 30. června 1752 veškerý majetek emauzskému klášteru v Praze. Tento klášter totiž zapůjčil panstvu 7 000 zl. a po jejich nesplacení se pak stal majitelem statku třebešického, čeňovického i vysokolhotského.
V obci bývala škola (1771–1975), fara, záložna, divadelní spolek, knihovna, koloniál, 2 hospody, pivovar (který se připomíná již roku 1603. Voda k vaření piva se brala ze studny, která se jmenuje „Barbora“, lihovar a mlýn, který zanikl po roce 1950.
Obyvatelstvo
editovat| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 321 | 276 | 338 | 252 | 256 | 260 | 247 | 159 | 165 | 138 | 95 | 72 | 76 | 85 | 98 |
| Počet domů | 39 | 39 | 42 | 37 | 39 | 41 | 48 | 42 | 38 | 31 | 33 | 33 | 39 | 47 | 48 |
Obecní správa
editovatV letech 1850–1904 k obci patřily Litichovice.[6]
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
- 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
- 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[8]
- 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Benešov, městys Divišov[6]
- k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Benešov[6]
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim
Obecní symboly
editovatZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.[13]
Doprava
editovatDopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Do obce vedly autobusové linky Vlašim-Divišov-Benešov (v pracovních dny 5 spojů, o nedělích 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dny 6 spojů, o víkendu 1 spoj).
Pamětihodnosti
editovatGalerie
editovat-
Hasičská zbrojnice -
Rybník Židák a hospodářské budovy zámku -
Rozcestí k Takonínu -
Kaplička u zámku
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 299, 581.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Třebešice [online]. 2008-05-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebešice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Třebešice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
