Otevřít hlavní menu

Třebešín

vilová čtvrť v Praze

Třebešín je jméno táhlého návrší a vilové čtvrti, která se nachází v severní části Strašnic severně od ulice Počernická. Na západě sousedí se Sídlištěm Malešice, na severu s bývalým nákladovým nádražím Žižkov a na východě s Olšanskými hřbitovy. Název Třebešín nesou ulice Na Třebešíně, Nad Třebešínem I–III, Pod Třebešínem a Za Třebešínem, Střední odborné učiliště, Střední průmyslová škola, sportovní areál VŠE a Velodrom. Přibližně v místech Velodromu Třebešín se nachází nejvyšší bod (274 m n. m.).[2]

Třebešín
ulice Na Třebešíně v místech parku
ulice Na Třebešíně v místech parku
Lokalita
Obec Praha 10 - Strašnice
Zeměpisné souřadnice
Třebešín (Praha)
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Třebešín
Vrchol 274 m n. m.
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Pražská plošina / Říčanská plošina / Úvalská plošina[1]
Povodí Vltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Před rokem 1914 byla v místech Třebešína pole.[3] Roku 1926 jsou zde zaznamenány první domy.[4] Od roku 2014 nese park mezi dvěma větvemi ulice Na Třebešíně název „Park Jiřího Karena“.[5]

StavbyEditovat

  • Červený dvůr (Praha) – zaniklá hospodářská usedlost zvaná též Direktorka, U Nákladového nádraží, původní č.p. 43
  • Mikrofona bratří Knotků – továrna na výrobu a zařizování telefonů, U Nákladového nádraží 3158/8
  • Skladový areál Pramen Praha – K Červenému dvoru 2132, arch. Emil Hlaváček, výstavba roku 1966[6]
  • Velodrom Třebešín – Nad Kapličkou 3324/15. Postaven roku 1941 podle návrhu inženýra a cyklistického závodníka Josefa Šídla. Délka 333 metry, původní délka 412 metrů.[7]
  • Střední průmyslová škola strojní – Na Třebešíně 2299/69

UdálostiEditovat

  • Památník bývalého vysílače Strašnice „Věrná vlna 415 m“, K Červenému dvoru 1061/17. Rozhlasový vysílač uvedený do provozu roku 1925 měl mezi dvěma dřevěnými stožáry o výšce 40 metrů nataženou anténu o délce 60 metrů. Vysílal v době Pražského povstání v květnu 1945.[8]
  • Letecká nehoda vojenského stroje MiG-21PF - 0304 (26.10.1971) – pro poruchu motoru se zalétávací pilot LO Kbely pplk. Rostislav Luska katapultoval a letoun dopadl do areálu učiliště. Nikdo nebyl zraněn, Podle jiné verze (Ocelový hřebec MiG-19, 2008, s. 561 a 344) dopadl letoun na staveniště, zraněno bylo 6 osob včetně pilota.[9]
  • Studenti pražské průmyslovky Na Třebešíně se 16. června 2014 jako jediní v České republice živě spojili s oceánografem Fabienem Cousteauem, který právě pobýval v podmořské laboratoři u Floridy.[10][11]

ObyvateléEditovat

  • V ulici Na Třebešíně 16 nějaký čas bydlel spisovatel a dramaturg František Kožík. Jihovýchodně pod Třebešínem v ulici V Úžlabině 884 bydlel od 27. srpna 1934 do do srpna 1948 básník Vladimír Holan (1905–1980) se svou ženou Věrou v podkrovním bytě vily lékaře profesora Jaroslava Hlavy (1855–1924), kde měli kuchyň a jeden pokoj.[12][13][14] V ulici Na Třebešíně 2 žila spisovatelka Jaromíra Hüttlová.
  • Roku 1969 přijal architekt a bývalý olympionik Jiří Siegel žádost od zpěváka Karla Gotta na projekt dvougeneračního domu ve Slunečné ulici (postaveno v letech 1969–1971). Vila pojatá jako americký bungalov s dřevěným stropem byla na technologicky vysoké úrovni - do terénu zapuštěný dům měl přes bazén výhled do údolí, posuvná ocelová okna o rozměrech 2,7 x 2,5 metru, vytápěni podlahovými předokenními konvektory a instalace vedené v kolektorech pod podlahou. Protože stavba byla vlhká, rodina se roku 1974 přestěhovala do vily na Bertramce a strašnickou vilu získal bývalý ministr stavebnictví Karel Polák.[15][16]
  • V ulici K Červenému dvoru č.p. 677/1 bydlel herec Jaroslav Marvan, v ulici Okrajní 454/4 František Filipovský[17], v ulici K Červenému dvoru 4 Miloš Nedbal a v ulici Pod Třebešínem 849/18 jejich divadelní kolega Čeněk Šlégl, kterému byl po skončení 2. světové války a soudních procesech vymezen v jeho vlastní vile pouze malý byt.[pozn. 1] V Počernické 735 si po svém ovdovění dala postavit dům herečka Ella Nollová.[18] Profesor Ilja Bojanovský obýval vilu v ulici Na Výsluní 25.
  • V ulici Nad Vodovodem 36 bydlel ke sklonku svého života malíř, folklorista a spisovatel Ludvík Kuba.

DopravaEditovat

Západní částí čtvrti je vedena autobusová linka se zastávkami MHD Třebešín a Pod Třebešínem. Východní částí čtvrti vede cyklostezka A244.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Některé zdroje uvádějí Šléglovu adresu Pod Třebešínem 940/16 nebo Na Třeběšíně 1441/16.

ReferenceEditovat

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Staré Strašnice. Speciální mapy 3. vojenského mapování. Dostupné online.
  3. Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 18. Vydáno v listopadu 1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Dostupné online.
  4. Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. S. 396-405. Dostupné online.
  5. Praha.eu. Portál hlavního města Prahy. Deset parků a náměstí v Praze 10 má nový název. Zpráva MČ Praha 10. 3. září 2014. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.
  6. Sklady Pramen. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Rendy, 15. října 2017. [cit. 2019-11-19]. Dostupné online.
  7. Velodrom Na Třebešíně. In: Česká unie sportu. [cit. 2019-11-19]. Dostupné online.
  8. Místa paměti národa: Vysílač Strašnice. Post Bellum, o.p.s. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.
  9. Československé letectví. MiG-21 PF - 0304. 2010-2012. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online.
  10. Cousteau volá Třebešín z 20 metrů pod hladinou. In: Průmyslovka Třebešín. Archiv. [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
  11. Cousteau mluvil se studenty. In: Česká televize. Z metropole. Premiéra: 21. 6. 2014, ČT1. iVysílání. Dostupné online.
  12. Vladimír Justl: Láska je skutečně smrtelná. In: Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. i. i. Sborníky. Česká literatura na konci tisíciletí II. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. 6.11.2014. S. 664. [cit. 2019-11-10.] Dostupné online.
  13. VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937–1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 392. 
  14. Kapitoly z pražské historie, Karel Výrut, Nová tiskárna Pelhřimov s.r.o. 2001. S. 171.
  15. Karel Gott a jeho adresy. In: Living-iPrima.cz. Bydlení. Blanka Kovaříková. 3.10.2019. [cit. 2019-11-20.] Dostupné online.
  16. Gottovy vily. In: Pražský deník. Denisa Holajová. 13.10.2019 [cit. 2019-11-20.] Dostupné online.
  17. Eliška Černá, Jak jsme žili v Československu: Strašnice - klidná čtvrť, kde se dobře bydlí. In: Pražská deník, 2.3.2018. [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
  18. Městská část Praha 10. Měsíčník, 9/2019, s. 23. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • POTŮČEK, Jakub, ed. et al. Osobnosti a památky Prahy 10. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Městskou částí Praha 10, 2014. 190 s. Osobnosti a památky. ISBN 978-80-87073-76-6. S. 156-170.

Externí odkazyEditovat