Sudice (okres Opava)

obec v okrese Opava v Moravskoslezském kraji
Tento článek je o obci v okrese Opava. Další významy jsou uvedeny na stránce Sudice.

Obec Sudice (německy Zauditz,[4] polsky Sudzice) se nachází v okrese OpavaMoravskoslezském kraji. Žije zde 624[1] obyvatel.

Sudice
Letecký pohled
Letecký pohled
Znak obce SudiceVlajka obce Sudice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKravaře
Obec s rozšířenou působnostíKravaře
(správní obvod)
OkresOpava
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel624 (2024)[1]
Rozloha9,42 km²[2]
Katastrální územíSudice
Nadmořská výška244 m n. m.
PSČ747 25
Počet domů182 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNáměstí P. Arnošta Jureczky 13
747 25 Sudice
starosta@obecsudice.cz
StarostaPetr Halfar
Oficiální web: obecsudice.cz
Sudice
Sudice
Další údaje
Kód obce510378
Kód části obce158755
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve vzdálenosti 12 km jižně leží město Kravaře, 16 km jihozápadně statutární město Opava, 18 km jižně město Hlučín a 25 km jihovýchodně město Ostrava. Poblíž obce se nachází státní hranice s Polskem.

Název editovat

Jméno vsi (v nejstarší podobě Sudici) bylo pravděpodobně odvozeno od osobního jména Sud(a), což byla domácká podoba některého jména obsahujícího Sud- (např. Sudomír, Sudslav, Sudivoj). Význam místního jména tak byl "Sudovi lidé". Německé jméno se vyvinulo z českého.[5]

Historie editovat

 
Informační tabule v obci

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327. Do roku 1742 náležela obec ke Krnovskému knížectví. Po první světové válce připadla shodou náhod nově vzniklému Československu, protože se nacházela jižně od vytyčené hraniční linie mezi městy Kietrz a Bohumín. Stala se tak příhraniční obcí, přestože měla četné styky s okolními obcemi.

 
Pomník Československých tankistů

Obecní správa editovat

Od 1. ledna 1979 do 23. listopadu 1990 k obci patřil Třebom.[6]

Pamětihodnosti editovat

  • Kostel sv. Jana Křtitele – postaven v letech 1904–1906, výstavbu inicioval známý kněz p. Arnošt Jureczka, stavbu vedl známý stavebník kostelů i jinde ve Slezsku Josef Seifried původem z Kravař, jde o monumentální pseudogotickou stavba z červených cihel s farou a komplexem tří hospodářských budov, kostel je pozměněnou zmenšeninou dómu v Kolíně nad Rýnem, vnitřní vybavení včetně obrazů je dílem Jana Bochenka, rodáka z Hlučína – kulturní památkou se celý areál stal v roce 1990.

Kostel se stal kulisou v pohádce režiséra Karla Janáka - Princezna a půl království, kde představoval zámecký kostel v Egonově království, kde se konala svatba princezny Kateřiny Adriany, Markety Elišky a krále Egona.

  • Evangelický kostel a pravoslavný chrám sv. Václava – postaven v roce 1909, původně šlo o hřbitovní kostelík pro obyvatele Sudic, a také pro obyvatele původně většinově evangelických obcí Sciborzic Wielkich a Rozumic, po válce využíván také pravoslavnou církví, dnes kostel využívají obě církve k bohoslužbám
  • Pomník Československých tankistů a zároveň nazývaný také Památník na počest osvobození Sudic sovětskou armádou
  • Pomník padlým německým vojákům v 1. a 2. světové válce

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 838. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 516, 517.
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 582. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat