Otevřít hlavní menu

Studenec (německy Kaltenberg, v 19. století též nazývaný Ferdinandův kámen[1]) je vrchol o nadmořské výšce 736 m na severu České republiky, v Ústeckém kraji, v okrese Děčín (třetí nejvyšší vrchol okresu Děčín), v západní části Lužických hor. Na vrcholovém kuželu hory se nachází rozhledna a přírodní rezervace Studený vrch.

Studenec
Rozhledna na Studenci, stav po rekonstrukci
Rozhledna na Studenci, stav po rekonstrukci

Vrchol 736 m n. m.
Prominence 200 m ↓ rozc. Křížový buk
Izolace 7,7 km → Jedlová
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Lužické sedmistovky #6
Poznámka rozhledna na vrcholu
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Lužické hory / Kytlická hornatina / Klíčská hornatina / Studenecká hornatina
Souřadnice
Studenec
Studenec
Hornina pískovec, čedič
Povodí Kamenice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie a stavby na vrcholuEditovat

V 19. století patřil vrch šlechtickému rodu Kinských.[1] Majitel pozemku Ferdinand Kinský nechal v roce 1854 postavit na vrcholu dřevěnou rozhlednu, která ale musela být v roce 1865 pro špatný technický stav stržena.[1] U rozhledny stával stánek s občerstvením.[1] Dnešní 17 metrů vysoká volně přístupná železná rozhledna pochází z roku 1888.[1] Je to tedy druhá nejstarší železná rozhledna v Česku (po Slovance).[2] V minulosti byl vstup na rozhlednu zpoplatněn, vstupné bylo 10 krejcarů.[1] Od roku 1893 byla na vrcholu i horská chata, zbořená byla po roce 1947.[1] V roce 1890 byla cesta na vrchol vydlážděná čedičem, toto zpevnění se dochovalo do dnešních dní.[1]

Během Mnichovské krize rozhlednu využívala Československá armáda, ale rozhledna byla i nadále přístupná veřejnosti.[1] Na jaře 1945, na konci druhé světové války, mělo být na vrcholu umístěno protiletecké dělo.[1]

Stavba rozhledny, která byla od války zanedbávána, měla být v roce 1996 stržena, ale 28. března 1997 byla prohlášena kulturní památkou a zapsána do fondu Národního památkového ústavu[3], což ji ochránilo od demolice.[1] Kvůli nevyjasněným majetkoprávním vztahům se ovšem oprava neustále odkládala, další překážky kladly správa Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a Lesy České republiky, které s rekonstrukcí nesouhlasily.[1] Nedostávalo se též finančních prostředků.[1]

Od roku 2001 je rozhledna ve vlastnictví města Česká Kamenice, kterému se podařilo na rekonstrukci získat více než milionovou dotaci. Další finance se podařilo zajistit formou veřejné sbírky, kdy si lidé symbolicky kupovali jednotlivé schody.[4] Ve dnech 17.19. září 2007 byla rozhledna demontována, snesena z vrcholu vrtulníkem, opravena v dílnách v Litoměřicích s využitím více než 80 % původních dílů a nakonec opět vrtulníkem přemístěna zpět na vrchol. Pro veřejnost byla otevřena 21. června 2009.[4]

Na věž vede 75 schodů, a za dobré viditelnosti je možné zhlédnout Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří, Ještěd nebo Bezděz.

Je druhou nejstarší kovovou rozhlednou v Česku (po rozhledně Slovanka).[5]

FaunaEditovat

V okolí Studence lze mimo jiné pozorovat stáda kamzíka horského (Rupicapra rupicapra).[6]

TuristikaEditovat

Na vrchol vede odbočka z červené turistické trasy, která vede z nádraží Jedlová do Děčína; také je tam vedena Naučná stezka Okolím Studence, odbočka z okruhu.[7] Studenec leží na trase každoročního dálkového pochodu Lužická sedmička.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m Z historie Rozhledny na Studenci u České Kamenice [online]. rozhlednastudenec.cz, nedatováno [cit. 2014-01-24]. Dostupné online. 
  2. http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/druha-nejstarsi-ceska-zelezna-rozhledna-slavi-125-let_276530.html Druhá nejstarší železná rozhledna v Česku slaví 125 let
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 162170 : rozhledna na Studenci. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b VANŽURA, Alexandr. Studenec: Rozhledna oslaví pět let od unikátní rekonstrukce. Děčínský deník [online]. 2014-06-09 [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. 
  5. Valchářová, Vladislava, ed.; Beran, Lukáš, ed.; Zikmund, Jan, ed. Industriální topografie: průmyslová architektura a technické stavby. Ústecký kraj. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, 2011. 364 s. ISBN 978-80-01-04833-7. Kapitola 13, s. 245, 246. 
  6. http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmstudc Popis Studence na stránkách Lužických hor
  7. HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58. 
  8. Lužická sedmička – trasy

Externí odkazyEditovat