Strkov (Planá nad Lužnicí)

část města Planá nad Lužnicí v okrese Tábor

Strkov (německy Sterkow) je část města Planá nad Lužnicí nacházející se na jihu města v mírném kopci. Z většiny je Strkov zastavěn rodinnými domky. Všechny místní části města se nachází v jediném katastrálním území Planá nad Lužnicí. V roce 2011 zde trvale žilo 805 obyvatel.[3]

Strkov
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecPlaná nad Lužnicí
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 053 (2021)[1]
Katastrální územíPlaná nad Lužnicí (21,42 km²)
PSČ391 11
Počet domů269 (2011)[2]
Strkov
Strkov
Další údaje
Kód části obce405159
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1375.[4] Jiné zdroje uvádějí, že již v letech 1370 je zmiňován Lev ze Strkova,. Ten byl zmíněn ještě v roce 1391. V roce 1383 je uváděn Vilém ze Strkova. Pečeť Beneše ze Strkova byla připojena v roce 1415 ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa. Dalším vlastníkem Strkova byl Oldřich II. z Rožmberka. Ten jej prodal městu Tábor, které si v roce 1542 nechalo zapsat (vložit) Strkov (tvrz, dvůr a ves) do zemských desek. V letech 1548 až 1594 patřil Strkov opět Rožmberkům a v letech 1594 až 1656 opět městu Tábor. V roce 1656 byl Strkov koupen Kryštofem Karlem Přehořovským z Kvasejovic, který jej připojil k panství Želeč.[5] V roce 1903 si ve Strkově nechal postavit zámek, jako své letní sídlo, Otto Nepomuk z Harrachu.

Pamětihodnosti

editovat
  • Zámek Strkov, č.p. 1, na jihovýchodním okraji Strkova[6]
  • Tři lípy a dub v zámeckém parku byly roku 1998[7] vyhlášeny památnými stromy jako Strkovské lípy a dub[8]
  • Stavení č. p. 70 s hodinami ve štítě ve stylu selského baroka a korouhvičkou ve tvaru ryby

Zajímavosti

editovat
  • V létě 1913 pobýval na strkovském zámku Oskar Nedbal, který zde pracoval na dokončení své operety Vinobraní.[9]
  • Některé zdroje uvádějí, že zámek Strkov mohl být inspirací pro popis zámku v románu Zámek od Franze Kafky,[9][10]
  • Ve strkovské restauraci bývali hosty herci Josef Kemr a Rudolf Hrušínský.[11]
  • Komín bývalé továrny je obýván čápy.

Další fotografie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (V): Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kol.. [s.l.]: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 183. 
  6. Zamecek Strkov (GC1ZMCH), Jihočeský kraj, Česká republika, Knoflikari [online]. Geocaching.com [cit. 2011-06-25]. Dostupné online. 
  7. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, analytická část koncepce ochrany přírody a krajiny schválená Radou JčK dne 20. 3. 2008 (usnesení č. 256/2008/RK) a návrhová část schválená Radou JčK dne 7. 10. 2008 (usnesení č. 1083/2008/RK), Příloha č. 5 – Seznam památných stromů Archivováno 25. 5. 2015 na Wayback Machine.
  8. Památné stromy [online]. Sezimovo Ústí [cit. 2011-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-15. 
  9. a b Vítejte v Toulavě!. www.toulava.cz [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  10. Planá ožije Kafkou, psal tu dílo Zámek. E15.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  11. Tam, kde si podávali dveře Kafka, Masaryk i Hrušínských. Časopis Barbar [online]. [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat