Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa

Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa je dokument ze dne 2. září 1415, na který připojilo své pečetě celkem 452 českých a moravských šlechticů. Jeho text vznikl během druhé poloviny srpna. List byl vytvořen v osmi latinsky psaných exemplářích, které byly během září vystaveny k pečetění a které dne 30. prosince předložil koncilu v Kostnici důvěrník Jeronýma Pražského. Zachoval se pouze exemplář II, uložený v Edinburghu, z něhož byly vytvořeny dvě faksimile (první je uloženo v pražském Národním muzeu a druhé z roku 2007 se nachází v Ženevě).

Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa

ExemplářeEditovat

Jednotlivé exempláře byly vystaveny k pečetění na různých místech českých zemí:

  • I – vysoká šlechta z Čech (35 jmen)
  • II – Čáslavsko (100 jmen)
  • III – Bechyňsko a Prácheňsko (102 jmen)
  • IV – Chrudimsko (84 jmen)
  • V – vysoká šlechta z Moravy (24 jmen)
  • VI – východní Morava (26 jmen)
  • VII – západní a jihozápadní Morava (27 jmen)
  • VIII – střední, severovýchodní a severní Morava včetně Opavska (54 jmen)

Historie vzniku dokumentuEditovat

Upálení Mistra Jana Husa vyvolalo v českých zemích rozhořčení. Výsledkem bylo sepsání Stížného listu signovaného nejvýznamnějšími českými a moravskými rody. Autoři kritizují, že Hus byl odsouzen, přestože se koncilu nepodařilo dokázat mu vinu. Upálení Jana Husa autoři a signatáři považují za urážku celé země. Koncil prohlásil signatáře za kacíře a požadoval, aby předstoupili před tento církevní orgán.

Význam dokumentuEditovat

Tímto dokumentem se poprvé v historii česká a moravská šlechta otevřeně postavila proti výroku církevního orgánu. Dokument je zároveň prvním nejúplnějším seznamem českých a moravských šlechtických rodů.

LiteraturaEditovat

  • Petr Čornej, Aleš Knápek, Ladislav Macek, Pavel Rous: Stížný list české a moravské šlechty proti upálení Mistra Jana Husa 1415-2015, Za záchranu rodného domu malíře Jana Zrzavého v Okrouhlici, Okrouhlice 2015, ISBN 978-80-260-7690-2

Externí odkazyEditovat