Strážnice (nádraží)
Strážnice je železniční stanice v jižní části města Strážnice v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Moravy. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Rohatec – Veselí nad Moravou.
| Strážnice | |
|---|---|
 Nádražní budova v roce 2023 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Město | Strážnice |
| Souřadnice | 48°53′51″ s. š., 17°19′6,76″ v. d. |
  Strážnice | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 370957[1] |
| Trať | 343 |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| V provozu od | 10. října 1887 (nákladní doprava) |
| Zabezpečovací zařízení | TEST 14[1] |
| Dopravní koleje | 3[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Služby ve stanici |    |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Stanice byla pro nákladní dopravu otevřena 10. října 1887 společností Rakouská společnost státní dráhy (StEG) na úseku z Veselí nad Moravou, kde byla dráha zprovozněna již 1. června téhož roku do Sudoměřic nad Moravou, dle typizovaného stavebního vzoru.
28. října 1888 byla trať z Veselí a již položené železnice v Uherském Brodě prodloužena budováním tzv. Vlárské dráhy směrem na Slovensko, která tak završila původní projekt společnosti Českomoravská transverzální dráha (BMTB), jež usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. Po zestátnění StEG v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[2]
V roce 2020 byla dokončena generální oprava nádražní budovy. Na tu v roce 2023 navázala oprava kolejiště zahrnující i výstavbu bezbariérových nástupišť. Rekonstrukcí prošel taky čtyřkolejný železniční přejezd, kde byl počet kolejí snížen na dvě.[3][4]
Popis editovat
Stav do roku 2023 editovat
Stanice byla vybavena typovým elektrickým stavědlem TEST 14, které ovládal výpravčí z panelu v dopravní kanceláři ve výpravní budově. Stanice měla hlavní návěstidla u všech dopravních kolejí, na obou zhlavích bylo po dvou výhybkách s elektromotorickým přestavníkem (pro jízda z/na dopravní koleje), ostatní výhybky se přestavovaly ručně. Světelná vjezdová návěstidla byla umístěna v km 8,704 (L od Sudoměřic) a v km 7,457 (S od Veselí).[1][5]
Ve stanici byly celkem tři dopravní koleje, na straně u budovy byla kolej č. 3 (užitečná délka 532 m), následovaly koleje č. 1 (538 m) a č. 2 (533 m). Ve stanici byla ještě manipulační kolej č. 5, která začínala na sudoměřickém zhlaví a končila napojením do koleje č. 3 u budovy. U sudoměřického zhlaví pak z koleje č. 2 směrem na Sudoměřice odbočovala manipulační kolej č. 4, ale ta už byla v roce 2019 vyloučena z provozu. Na veselckém zhlaví pak z koleje č. 2 odbočovala vlečka NAVOS.[5][1]
Jízda vlaků mezi Strážnicí a Sudoměřicemi nad Moravou byly zabezpečeny pomocí reléového poloautomatického bloku, směrem z/do Veselí nad Moravou pak bylo zřízeno automatické hradlo AH-88A s počítači náprav. V obou úsecích se vlaky vypravovaly v mezistaničních oddílech.[5]
Poblíž sudoměřického zhlaví vedl v km 8,258 přes všechny čtyři koleje (tj. 5, 3, 1 a 2) přejezd P8142 (silnice ze Strážnice do Radějova) zabezpečený světelným přejezdovým zabezpečovacím zařízením (PZZ) se závorami. Na veselském záhlaví se v km 7,599 nacházel přejezd P8141, kde trať křížila silnice I/55. Rovněž tento přejezd byl vybaven světelným PZZ se závorami.[5][1]
Ve stanici byla dvě nástupiště: vnejší jednostranné č. 1 s délkou 94 m u koleje č. 3 a vnitřní jednostranné č. 2 u koleje č. 1 o délce 118 m. Obě nástupiště měla nástupní hranu ve výšce 200 mm nad temenem kolejnice, přístup na nástupiště č. 2 byl úrovňový přes kolej č. 3. Cestující byli o jízdách vlaků informováni pomocí staničního rozhlasu, které ovládal výpravčí.[5][1]
Stav od roku 2023 editovat
V rámci stavebních úprav došlo především k úpravě sudoměřického zhlaví, dopravní kolej č. 2 i manipulační kolej č. 5 byly zkráceny, takže přejezd P8141 už je jen dvoukolejný (přes koleje č. 3 a 1). Kolej č. 5 nově kusá, je zapojena výhybkou jen na sudoměřickém zhlaví, na straně u budovy je ukončena zarážedlem. Užitečné délky dopravních kolejí jsou nově následující: 3 - 428 m, 1 - 385 m, 2 - 349 m.[6] Došlo také k výměně návěstidel. Původně byla všechny odjezdová návěstidla trpasličí, nově jsou stožárová.[1]
Došlo k vybudování nových nástupišť. Jejich uméstění zůstalo stejné, ale nástupiště č. 1 u budovy má nově délku 100 m, nástupiště č. 3 má délku 90 m a přístup po centrálním přechodu. Obě nástupiště mají nástupní hranu ve výšce 550 mm nad temenem kolejnice.[6]
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i Plánek stanice Strážnice. Portál Provozování dráhy. SŽDC, listopad 2019.
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ TUREK, Petr. Cestující ve Strážnici stále čekají na bezbariérový nástup do vlaku. deník.cz [online]. 2023-01-10 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Vlaky jezdí, přejezd je dokončen: Strážnice. www.straznice-mesto.cz [online]. [cit. 2023-09-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Staniční řád železniční stanice Strážnice. Brno: Správa železnic, 2022.
- ↑ a b Staniční řád železniční stanice Strážnice. Brno: Správa železnic, 2023.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strážnice na Wikimedia Commons - Článek účasti nádraží v anketě Nejkrásnější nádraží (2010)
- Profil stanice na stránkách Českých drah
