Stohánek
Stohánek byl dřevěný a zčásti i skalní hrad a poustevna na území bývalého vojenského pásma Ralsko na východ od Mimoně v okrese Česká Lípa. Stával na vrcholu skály Stoh (396 m) v lesích. Od roku 1996 jsou skála a smíšený les kolem součástí vyhlášené přírodní památky Stohánek o rozloze 0,26 ha.
| Stohánek | |
|---|---|
 Hrad Stohánek | |
| Základní informace | |
| Výstavba | kolem 1430 |
| Zánik | 1444 |
| Materiál | dřevo |
| Stavebník | Vartenberkové |
| Poloha | |
| Adresa | Stráž pod Ralskem,  Česko |
| Souřadnice | 50°40′27,2″ s. š., 14°50′34,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Asi kolem roku 1430 zde Vartenberkové, vlastnící okolní kraj, postavili dřevěný hrad uprostřed lesů. V podhradí stávala vesnička Neiderwald[1], zaniklá po třicetileté válce a směrem k Mimoni vybudovali v 20. století zaniklou vesničku Svébořice. Už dva roky po vybudování hrádku jej i s okolím koupil Zdeněk z Valdštejna, ale protože své zájmy přesunul k hradu Děvín o několik km severněji, ten nijak dobře nechráněný byl roku 1444 lužickými vojsky zbořen.[2] Časem zmizely zbytky dřevěných staveb úplně a v listinách panství z 16. století zmiňován nebyl.
Později zde přebývali poustevníci, kteří si vysekali své světničky. Poustevna z konce 18. století je známá svým popisem z povídky Karolíny Světlé Poslední poustevnice. Skálu označila jako Strouhánek, přepisem z německého Strohanke. V povídce líčila, jak pomocník jednoho poloslepého poustevníka byla přestrojená žena, která sem utekla ve strachu z kupce, kterému sloužívala. Pak ji nahradila jiná pomocnice a poustevník Jetoným pro nemravný život musel roku 1773 odejít a poustevna osiřela.[3]. Zařízení a ani jakékoliv památky na jejich pobyt se zde nezachovaly.
Dnešní stav editovat
Ve skále se zachoval úzký průchod s vytesaným schodištěm s kovovým zábradlím, ve stěně je řada prázdných výklenků z bývalé křížové cesty i vytesané místnosti, nahoře jsou kamenné zbytky ochozů hradu. Z vrcholu skály je pěkný rozhled po okolí.[4]. Pod skalou je tabule s vyznačením Přírodní památky Stohánek a rozcestníkem. Od tabule nahoru 150 metrů dlouhá cesta vyznačená není. Kopec i se skálou je zarostlý stromy.
Turistika editovat
Kolem skály s někdejším hradem vedou dvě cyklostezky 3050 a 3046. Stohánek je na okružní zeleně značené turistické cestě z Hamru na Jezeře dlouhé bez odboček 9 km. V okruhu do 5 km je celá řada dalších přírodních památek, i Sochorův pomník.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 45.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Vesnice zaniklé a současné, s. 8.
- ↑ MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou. Praha: NLN, s,r.o, 2004. ISBN 80-7106-716-4. Kapitola Děvín a poustevnice na Stohánku, s. 162.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce 5 – Máchovo jezero - Ralsko. Praha: Soukup a David, 1995. ISBN 80-901517-8-7. S. 20.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stohánek na Wikimedia Commons - Web Českolipska Archivováno 3. 1. 2009 na Wayback Machine.
- Stohánek podrobně Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine.
