Stadler Rail
Stadler Rail AG je švýcarská společnost se sídlem v Bussnangu, která se zabývá především výrobou kolejových vozidel.
| Stadler Rail AG | |
|---|---|
 Logo | |
 Jednotka Stadler KISS dopravce Švýcarské spolkové dráhy | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1942 |
| Zakladatel | Ernst Stadler |
| Sídlo | Bussnang, Švýcarsko |
| Adresa sídla | Bussnang, Švýcarsko |
| Souřadnice sídla | 47°33′22,24″ s. š., 9°5′15,44″ v. d. |
| Klíčoví lidé | Peter Spuhler (předseda správní rady) Markus Bernsteiner (CEO) |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | doprava, strojírenství |
| Produkty | vozidla pro městskou a železniční dopravu |
| Zaměstnanci | 6 000 (2012) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www.stadlerrail.com |
| LEI | 506700781XDET0A89669 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
,_2014-08-21_(Muri_WK14).jpg)
Historie editovat
Kořeny společnosti sahají do roku 1942, kdy Ernst Stadler založil v Curychu inženýrskou kancelář Stadler, která se v roce 1945 začala zabývat výrobou akumulátorových a motorových posunovacích lokomotiv. V roce 1962 pak firma postavila montážní halu v Bussnangu, kde je její dnešní sídlo. V roce 1976 firma změnila název na Stadler Fahrzeuge AG a v roce 1984 se začala zabývat výrobou kolejových vozidel pro osobní dopravu. V roce 1989 podnik převzal Peter Spuhler,[1] resp. jím vlastněná společnost PCS Holding AG založená téhož roku. V roce 1994 pak společnost PCS Holding AG mění název na současný Stadler Rail AG.[2] Dceřiná společnost Stadler Fahrzeuge AG se pak v roce 1997 přejmenovává na nynější název Stadler Bussnang AG.[3]
Pobočky editovat
Švýcarsko editovat
- Stadler Bussnang AG, Bussnang - výrobní a konstrukční závod pro jednotky typu FLIRT, GTW a ozubnicová vozidla.
- Stadler Altenrhein AG (dříve Schindler Waggon), Altenrhein - výroba patrových jednotek, tramvají, osobní vozy a vozidla pro rozchod 1000 mm.
- Stadler Winterthur AG (dříve WINPRO AG, nástupce společnosti Schweizerische Lokomotiv- und Maschinenfabrik - SLM), Winterthur - konstrukce a výroba podvozků
- IBS-Zentrum, Erlen - centrum pro testování a oživování nově vyrobených vozidel[4]
Německo editovat
- Stadler Pankow GmbH (původně společný podnik s firmou Adtranz, od roku 2001 plně v rukou Stadler Rail), Berlín - závod pro produkci motorových vozů Regio-Shuttle RS1 a tramvají[4]
Střední Evropa editovat
- Stadler Polska Sp. z o.o., Siedlce - výroba jednotek pro celou Evropu, především vozidel FLIRT
- Stadler Ungarn Kft., Budapest - zajišťuje prodej a marketing vozidel firmy v Maďarsku a řídí rovněž servisní centrum v Pusztaszabolcs
- Stadler Szolnok Kft., Szolnok - výroba hliníkových skříní vozidel
- Stadler Praha s.r.o.,[5] Praha - konstrukční kancelář
- Stadler Minsk, Minsk - závod provádějící konečnou montáž vozidel pro země Společenství nezávislých států[4]
Servis editovat
- Stadler Ungarn Kft., Budapest - servisní centrum v Pusztaszabolcs
- Algieria DZ, Alžír - údržba jednotek FLIRT pro státní dráhy SNTF
- Meran I, Merano - údržba jednotek GTW pro italské dopravce Südtiroler Transportstrukturen AG a SAD Trasporto Locale SPA.
- Stadler Linz, Linec - servisní centrum pro jednotky KISS dopravce WESTbahn Management GmbH[4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Historia - Rozwój przedsiębiorstwa [online]. Stadler Rail [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-04. (polsky)
- ↑ Firmennummer CHE-101.581.089 [online]. Frauenfeld: Handelsregister des Kantons Thurgau, rev. 2015-02-04 [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-04. (německy)
- ↑ Firmennummer CHE-101.468.464 [online]. Frauenfeld: Handelsregister des Kantons Thurgau, rev. 2015-02-04 [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-04. (německy)
- ↑ a b c d Zakłady [online]. Stadler Rail [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-04. (polsky)
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku Stadler Praha s.r.o., C 157575 vedená u Městského soudu v Praze [online]. Rev. 2015-02-04 [cit. 2015-02-04]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stadler Rail na Wikimedia Commons
