Srnojedy

obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji

Srnojedy (německy Sernojed, Srnojed) jsou obec v okrese Pardubice v Pardubickém kraji. Žije zde 787[1] obyvatel.

Srnojedy
Nová restaurace v Srnojedech
Nová restaurace v Srnojedech
Znak obce SrnojedyVlajka obce Srnojedy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPardubice
Obec s rozšířenou působnostíPardubice
(správní obvod)
OkresPardubice
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel787 (2024)[1]
Rozloha2,48 km²[2]
Katastrální územíSrnojedy
Nadmořská výška217 m n. m.
PSČ530 02
Počet domů280 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKe Hřišti 8
Srnojedy
530 02 Pardubice 2
obec@srnojedy.cz
StarostaPavel Králíček
Oficiální web: www.srnojedy.cz
Srnojedy
Srnojedy
Další údaje
Kód obce553719
Kód části obce79090
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Obec Srnojedy se v dochovaných historických pramenech poprvé vzpomíná v době zemana Jana ze Srnojed, zvaného Tluch, který se v roce 1410 soudil o místní dědictví u dvorského soudu v Praze. Celý spor měl rozhodnout král Václav IV. Počátky obce lze ale hledat již v období konce 12. století (resp. začátku 13. století). Další zmínka se objevuje teprve roku 1462, a to v souvislosti s prodejem Krchlebské tvrze spolu s majetkem, do něhož patřila i obec Srnojedy, bratřím Janu a Jiřímu z Ohnišťan tehdejším majitelem Janem Žákem. Jan mladší z Ohnišťan později rozrostlý statek prodal v roce 1502 městu Chrudim. Po prodeji se stali srnojedští na dalších 45 let poddanými vrchnosti města Chrudimi. Když v roce 1547 vypukly protihabsburské stavovské nepokoje, kterých se účastnily i delegace královských měst, byl jim po potlačení těchto nepokojů Ferdinandem I. zkonfiskován majetek - tak se stalo i chrudimským.

Konfiskovanou tvrz Krchleby spolu se Srnojedy koupil od krále Jan z Pernštejna a připojil nový majetek k pardubickému panství. Obec se stala i s ostatním majetkem součástí rozlehlého velkostatku, který spolu s centrem Pardubic budoval od roku 1491 Vilém z Pernštejna. S pardubickým panstvím potom vesnice sdílela své osudy již natrvalo. Na panství vznikly rozsáhlé soustavy rybníků, tehdy jedny z nejvýznamnějších v Čechách. Srnojedy byly začleněny do rychty Jezbořické. V polovině 16. století bylo v Srnojedech sedm selských gruntů a jedna výsadní hospoda. V roce 1560 byl nucen Jaroslav z Pernštejna prodat zadlužené pardubické panství králi Ferdinandovi I. To se tak napříště stalo královským komorním panstvím. Do třicetileté války se velikost a rozsah Srnojed příliš nezměnil, Srnojedy na panství patřily k malým vesnicím. V průběhu třicetileté války pak většina statků zpustla, ale poté sem přišli noví obyvatelé a vrátili se i někteří starousedlíci.

Největší změny ve vývoji obce nastaly ve 20. století. Rozrostl se počet obyvatel obce, ve třicátých letech sem byla zavedena elektřina. Největší zemědělská usedlost - Srnojedský dvůr, který stojí osamocen v polích na příjezdu směrem od Pardubic - v průběhu let změnil několik majitelů a dnes je z této usedlosti průmyslový areál. V roce 1933 vznikl v obci hasičský sbor a začala se stavět hasičská zbrojnice. Do obce byl zaveden telefon. Postavilo se zdymadlo na Labi s odpadním kanálem. Ve 40. letech se začala budovat vodní elektrárna. V padesátých letech si občané začali stavět nové rodinné domky na pozemcích, které patřily k Srnojedskému dvoru. Vznikla tak nová zástavba. V této době také Jednota postavila v centru obce nový obchod se smíšeným zbožím. Začátkem 70. let si občané svépomocně postavili pohostinství v obci a následně (po prodeji Jednotě), dokončili velký kulturní dům.

Koncem 80. let a začátkem 90. let začala obec psát svou novodobou historii. Od roku 1994 je obec samostatná, se svým vlastním zastupitelstvem, a o rok později začala výstavba nových inženýrských sítí. Obci se nevyhnula ani povodeň v roce 1997, která zatopila několik pozemků v okolí Zdymadla a ve staré části obce.

Obyvatelstvo

editovat

K nárůstu obyvatel významně přispěla výstavba 92 rodinných domků s nájemním bydlením, kterou obec zahájila v roce 1999 a uzavřela ji v průběhu roku 2002. Obci se na ni podařilo získat rozsáhlé státní dotace. Mimo této ucelené výstavby přibylo v obci ještě asi 30 rodinných domů, které si zde stavěli občané individuálně.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 120 137 154 170 176 187 226 206 271 260 244 229 278 646 827
Počet domů 18 18 20 23 25 28 43 55 64 65 69 83 99 227 280

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1963 Srnojedy byly obcí v okrese Pardubice (1869–1930) a později v okrese Pardubice-okolí. V letech 1964–1985 patřily jako část obce k Lánům na Důlku. Od 1. ledna 1986 do 31. prosince 1993 patřily jako část statutárního městaPardubicím a od 1. ledna 1994 jsou opět samostatnou obcí.[6]

Obecní symboly

editovat

Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 6. června 2017.[7]

Zajímavosti a fakta

editovat
  • Místní jméno "Srnojedy" vzniklo podle jazykovědců proto, že první usedlíci vznikající obce v okolních lesích lovili hojně srny - "sronojedy" = "srny jedli", "tam co srny jedí".
  • Obcí projíždí spoj Pardubické MHD, a to linka č. 15.
  • Okrajem katastru probíhá železniční koridor směrem na Prahu.
  • Hranici katastru tvoří z jedné strany řeka Labe, po které od podzimu roku 2000 jezdí parník Arnošt z Pardubic se zastávkou i v Srnojedech.
  • V blízkosti obce se nachází významná paleontologická lokalita křídového stáří. Přírodovědec Antonín Frič odtud před více než stoletím (1905) popsal pravěkého tvora, o kterém předpokládal, že patří mezi dinosaury (pod již neplatným jménem Albisaurus scutifer). To se však nejdřív nepotvrdilo, předpokládalo se, že šlo spíše o kosti pravěkého aligátora. V červnu 2011 však pracovníci Národního muzea ohlásili, že histologický rozbor kostí opravdu ukazuje na možnost, že jde o fosílie neptačího dinosaura.[8][9]
  • V obci se nachází prodejna potravin, kterou má v pronájmu pan Huyen Thu.
  • Místní hostinec provozuje pan Michal Svoboda, který mimo jiné pořádá i grilování nebo kulinářské akce, kulturní dům je pronajímán k zábavám, plesům, schůzím, svatbám atd.
  • V roce 2004 bylo za přispění sponzorů vybudováno dětské hřiště pro nejmenší a starším slouží multifunkční sportoviště.
  • Zdejší psí hotel Mastibe je jedním z největších v České republice[zdroj?] a jeho majitelkou je paní Iva Járová.
  • Okolí je možné využít ke krásným procházkám. Cyklistům se kromě toho nabízí příjemné cyklovýlety kolem řeky Labe a jejich vyšší bezpečnost zajišťuje od r. 2004 i nově vybudovaná cyklostezka ze Srnojed do Svítkova.
  • Sídlí zde firmy: Energoland s.r.o., Rykobito s.r.o., Kipp s.r.o. (vodní elektrárna, která byla v uplynulých třech letech modernizována), jez patřící povodí Labe a další drobné provozovny, které sídlí v Srnojedském dvoře.

Další fotografie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 527. 
  7. Udělené symboly – Srnojedy [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. http://aktualne.centrum.cz/domaci/clanek.phtml?id=705328
  9. V. Socha (2017). Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, str. 132-137.

Externí odkazy

editovat