Otevřít hlavní menu

Sportovní lezení na světových hrách 2017

Sportovní lezení bylo na Světových hrách v roce 2017 počtvrté a naposledy, sportovní lezci závodili 21.-23. července v polské Vratislavi, celé hry probíhaly 20.-30. července. Od roku 2020 bude dále již lezení na olympijských hrách.

IV. Sportovní lezení
na X. Světových hrách
Vratislavský stadion
Vratislavský stadion
Základní informace
Sport sportovní lezení
Země PolskoPolsko Polsko
Rok SH 2013.. *SH 2017* ..LOH 2020
Organizace IWGA; IFSC; PZA; ČHS
Web theworldgames2017.com ifsc-climbing.org pza.org.pl horosvaz.cz
Obtížnost
Město Vratislav
Datum 23. července
Zlato Japonsko Keiičiró Korenaga
Belgie Anak Verhoeven
Stříbro Japonsko Júki Hada
Slovinsko Janja Garnbret
Bronz Kanada Sean McColl
Francie Julia Chanourdie
Rychlost
Město Vratislav
Datum 22. července
Zlato Írán Reza Alipourshenazandifar
Rusko Julija Kaplinová
Stříbro Ukrajina Danijil Boldyrev
Francie Anouck Jaubert
Bronz Rusko Stanislav Kokorin
Rusko Anna Cyganovová
Bouldering
Město Vratislav
Datum 21. července
Zlato Japonsko Jošijuki Ogata
Srbsko Staša Gejo
Stříbro Německo Jan Hojer
Japonsko Miho Nonaka
Bronz Rusko Alexej Rubcov
Francie Fanny Gibert
lezení na rychlost na světových hrách 2017

polsky: Światowe Igrzyska Sportowe 2017 - Wspinaczka sportowa (prowadzenie, na czas, bouldering)
anglicky: The World Games 2017 - sport climbing (lead, speed, boulder)

Kromě lezení na obtížnost a na rychlost se poprvé závodilo také v boulderingu, čímž se oproti minulým hrám o třetinu zpřísnily nominační kvóty pro závodníky (3x 12 mužů a žen, dříve 2x 18 mužů a žen), ve sportovním lezení zde mohlo závodit 72 závodníků, nakonec se jich ze 73 přihlášených zúčastnilo jen 68 a udělovalo se 12 medailí.[1]

OrganizátořiEditovat

Čeští závodníciEditovat

Místo konáníEditovat

Zahájení her proběhlo na Městském stadionu ve Vratislavi.

Závody ve sportovním lezení se uskutečnily na náměstí (Plac) Nowy Targ přímo uprostřed města Vroclav poblíž městského úřadu a řeky Odry. Vroclav se nachází 175 km (autem) severozápadně od Hradce Králové.[2]

Dalšími kandidáty na pořádání her v tomto roce byly města Budapešť (Maďarsko), Kapské Město (Jihoafrická republika) a Janov (Itálie).

Nominační kvótyEditovat

Lezci se nominovali z mistrovství světa, světového poháru, mistrovství světa juniorů, kontinentálních mistrovství a z pořadatelské země. Chybějící závodníci byli doplněni z mistrovství světa (celkový maximální počet závodníků 12x 6 = 72, nominovalo se jich 71). Francouzka Anouck Jaubert měla nejvíce nominací (z MS, SP a ME).

I. Mezinárodní kvóta (6x 6)
nominace obtížnost rychlost bouldering datum závodů
muži ženy muži ženy muži ženy
MS 2016 1. místo 1.   Adam Ondra
4. Domen Škofic
5.   Romain Desgranges
1.   Janja Garnbret 1.   Marcin Dzieński 1.   Anna Cyganovová 1.   Tomoa Narasaki 1.   Petra Klingler
4.   Megan Mascarenas
(také 7. na SP)
18.9.2016[3]
MS 2016 2. místo 2.   Jakob Schubert
6.   Sean McColl
2.   Anak Verhoeven 2.   Reza Alipourshenazandifar 2.   Anouck Jaubert 2.   Adam Ondra
4.   Mickael Mawem
2.   Miho Nonaka
MS 2016 3. místo 3.   Gautier Supper 3.   Mina Markovič 3.   Alexandr Šikov 3.   Julija Kaplinová 3.   Manuel Cornu 3.   Akijo Noguči
doplnění z MS 7. Stefano Ghisolfi
8. Keiičiró Korenaga
9. Ramón Julián Puigblanque

10.   Sebastian Halenke
11.   Dmitrij Fakirjanov
5.   Leonardo Gontero
6. Stanislav Kokorin
7. Libor Hroza

8.   Danijil Boldyrev
(také 3. na SP)
4. Aleksandra Rudzinska
5. Klaudia Buczek

6.   Elma Fleuret
7. Darja Kanová
8.   Patrycja Chudziak
5.   Anna Stöhr
6.   Jelena Krasovská
7.   Staša Gejo
SP 2016 1. místo 1.   Domen Škofic 1. Janja Garnbret
3.   Kim Ča-in
1. Marcin Dzieński
4.   Bassa Mawem
(také 4. na MS)
1. Julija Kaplinová
3.   Klaudia Buczek
1. Tomoa Narasaki
3.   Alexej Rubcov
1.   Shauna Coxsey
3.   Mélissa Le Nevé
4. Akijo Noguči
5.   Monika Retschy
27.11.2016
23.10.2016
13.8.2016
SP 2016 2. místo 2.   Jakob Schubert
4.   Stefano Ghisolfi
2. Anak Verhoeven
4.   Magdalena Röck
2.   Stanislav Kokorin 2. Anouck Jaubert
4.   Aleksandra Rudzińska
2.   Kokoro Fudžii 2. Miho Nonaka
6.   Fanny Gibert
MSJ 2016 1. místo (jun) 1.   Simon Lorenzi
2.   Júki Hada
1.   Margo Hayes 1.   Ludovico Fossali 1.   Darja Kanová 1.   Borna Čujić 1.   Margo Hayes 13.11.2016
II. Kontinentální kvóta (5x 6)
Mistrovství Asie 2016 1.   Keiičiró Korenaga 1.   Akijo Noguči 1.   Ashari Fajri 1.   Che Cchuej-lien 1.   Jošijuki Ogata 1. Akijo Noguči
2.   Aja Onoe
3.-6.8.2016[4]
Jihoafrický pohár 2016   Oliver Marx   Naureen Bretherick   Adam Ludford   Samantha Stainton
Mistrovství Evropy 2015 1.   Ramón Julián Puigblanque 1. Mina Markovič
2. Janja Garnbret
3.   Jessica Pilz
1.   Libor Hroza 1. Anouck Jaubert
2. Julija Kaplinová
3.   Marija Krasavinová
1.   Jan Hojer 1.   Juliane Wurm
2.   Anna Stöhr
3.   Katharina Saurwein
12.7.2015
16.5.2015
Mistrovství Oceánie 2016 1.   James Kassay
2.   Campbell Harrison
1.   Lucinda Ann Stirling 1.   Jarred Jordan 1.   Olivia Campton-Smith
  Campbell Harrison

  Lucinda Ann Stirling
19.6.2016[5]
Panamerické Mistrovství 2016     Claire Buhrfeind
(také 7.-8. na MS)
  John Brosler   Andrea Rojas   Sean McColl
III. Lokální a regionální extra kvóta (1x 6)
Pořadatelská země   Maciej Dobrzanski   Karina Miroslaw   Rafal Halasa   Anna Brożek   Andrzej Mecherzynski-Wiktor   Katarzyna Ekwinska
  • stav k 30.6.2017[6]

Průběh závodůEditovat

V pátek začalo lezení na hrách boulderingem, do kvalifikace (4 bouldry) nastoupilo 12 mužů a 11 žen (bez Megan Mascarenas z USA). Z mužů topoval 3 bouldry pouze Tomoa Narasaki, mezi ženami topovali 3 bouldry Akijo Noguči, Miho Nonaka a Fanny Gibert. Postoupilo šest mužů i žen, ve finále se lezly 4 bouldry, které topovali vítězové Jošijuki Ogata a Staša Gejo.

V sobotu se lezly závody na rychlost, tradičním způsobem na standardních 15m cestách, nejprve kvalifikace a poté vyřazovacím pavoukem 8 a 4 závodníci a poté boj o 1. a 3. místo. Nejrychlejší časy měli vítězové ve finále. Reza Alipourshenazandifar 5.58 s a Julija Kaplinová nový světový rekord 7.32 s.

V neděli se lezla obtížnost, jedna kvalifikační cesta a jedna finálová, osm postupujících. V obou kolech byla stejná pořadí jak u mužů, tak i u žen, topy nepadly a rozhodovaly výsledky z kvalifikace.[7]

Nejsilnější reprezentaci zde mělo Japonsko, z osmi nominovaných závodníků (+1 ve dvou disciplínách) získali čtyři medaile, z toho dvě zlaté. Devět domácích (polských) závodníků nezískalo žádnou medaili. Jediný Kanaďan, Sean McColl lezl na obtížnost i rychlost a v první disciplíně získal bronz. Japonka Akijo Noguči byla v obtížnosti a boulderingu 6. a 4. Také Australan Campbell Harrison závodil ve dvou disciplínách, v lezení na obtížnost a v boulderingu, v obou skončil osmý.[8]

ProgramEditovat

pátek 21. července
  • 9:00-10:40 - muži bouldering kvalifikace
  • 11:30-13:10 - ženy bouldering kvalifikace
  • 16:00-17:30 - muži bouldering finále
  • 18:00-19:30 - ženy bouldering finále
  • 19:30-19:45 - vyhlášení vítězů
sobota 22. července
  • 14:00-14:30 - rychlost kvalifikace
  • 17:30-18:40 - rychlost finále
  • 18:45-19:00 - vyhlášení vítězů
neděle 23. července
  • 9:00-10:00 - obtížnost kvalifikace
  • 17:00-18:30 - obtížnost finále
  • 18:35-18:50 - vyhlášení vítězů

Výsledky mužů a ženEditovat

     Pořadatelská země
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1.   Keiičiró Korenaga 1.   Anak Verhoeven 1.   Reza Alipourshenazandifar 1.   Julija Kaplinová 1.   Jošijuki Ogata 1.   Staša Gejo
2.   Júki Hada 2.   Janja Garnbret 2.   Danijil Boldyrev 2.   Anouck Jaubert 2.   Jan Hojer 2.   Miho Nonaka
3.   Sean McColl 3.   Julia Chanourdie 3.   Stanislav Kokorin 3.   Anna Cyganovová 3.   Alexej Rubcov 3.   Fanny Gibert
4.   Romain Desgranges 4.   Kim Ča-in 4.   Marcin Dzieński 4.   Marija Krasavinová 4.   Mickael Mawem 4.   Akijo Noguči
5.   Domen Škofic 5.   Jessica Pilz 5.   John Brosler 5.   Aleksandra Rudzińska 5.   Tomoa Narasaki 5.   Monika Retschy
6.   Francesco Vettorata 6.   Akijo Noguči 6.   Alexandr Šikov 6.   Darja Kanová 6.   Manuel Cornu 6.   Margo Hayes
7.   Maciej Dobrzanski 7.   Mina Markovič 7.   Bassa Mawem 7.   Anna Brożek 7.   Kokoro Fudžii 7.   Katharina Saurwein
8.   Campbell Harrison 8.   Claire Buhrfeind 8.   Libor Hroza 8.   Patrycja Chudziak 8.   Campbell Harrison 8.   Aja Onoe
9.   Ramón Julián Puigblanque 9.   Margo Hayes 9.   Leonardo Gontero 9.   Che Cchuej-lien 9.   Borna Čujić 9.   Alma Bestvater
9.   Oliver Marx 10.   Karina Miroslaw 10.   Ashari Fajri 10.   Andrea Rojas 9.   Andrzej Mecherzynski- Wiktor 10.   Katarzyna Ekwinska
10.   Lucinda Ann Stirling 11.   Rafal Halasa 11.   Elma Fleuret 11.   Sean McColl 11.   Lucinda Ann Stirling
12.   Ludovico Fossali 12.   Klaudia Buczek 12.   Adam Ludford
8 finalistů 8 finalistek 4 finalisté 4 finalistky 6 finalistů 6 finalistek
bez semifinále bez semifinále 8 semifinalistů 8 semifinalistek bez semifinále bez semifinále
10 mužů 11 žen 12 mužů 12 žen 12 mužů 11 žen

Medaile podle zemíEditovat

pořadí stát       celkem závodníků
1. Japonsko  Japonsko 2 2 0 4 8
2. Rusko  Rusko 1 0 3 4 7
3. Belgie  Belgie 1 0 0 1 1
3. Írán  Írán 1 0 0 1 1
3. Srbsko  Srbsko 1 0 0 1 1
6. Francie  Francie 0 1 2 3 8
7. Německo  Německo 0 1 0 1 3
7. Slovinsko  Slovinsko 0 1 0 1 2
7. Ukrajina  Ukrajina 0 1 0 1 1
10. Kanada  Kanada 0 0 1 1 1
- Polsko  Polsko 0 0 0 0 9

OdkazyEditovat