Spolkové ministerstvo financí

nejvyšším spolkovým úřadem SRN

Spolkové ministerstvo financí (německy Bundesministerium der Finanzen; BMF) je nejvyšším spolkovým úřadem SRN. Hlavní sídlo má v Berlíně a druhé v Bonnu. Je podporováno vědeckou radou.

Bundesministerium der Finanzen
- BMF -
logo
logo
Založeno1880 jako Reichsschatzamt'
SídloWilhelmstraße 97, 10117 Berlín
Souřadnice
Počet zaměstnancůcca 1900
Rozpočet€ 5,89 (2016)
MinistrChristian Lindner (FDP)
Webová stránkahttps://www.bundesfinanzministerium.de

Kompetence na Spolkové úrovni

editovat

Hlavní kompetence ministerstva leží v oblasti daňové politiky, rozpočtové politiky (veřejných financí) a také evropské fiskální politiky. Mimo to vykonává ministerstvo také právní a odborný dohled nad následujícími vyššími spolkovými úřady:

  • Generální ředitelství cel (Generalzolldirektion; GZD)
  • Spolkové centrum informačních technologií (Informationstechnikzentrum Bund; ITZ Bund)
  • Spolkový úřad pro dohled nad finančními službami (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht; BAFin)
  • Spolkový úřad pro stabilizaci finančního trhu (Bundesanstalt für Finanzmarktstabilisierung; FMSA)
  • Spolkový úřad pro správu veřejných nemovitostí (Bundesanstalt für Immobilienaufgaben; BImA)
  • Spolkový úřad pro zvláštní úkoly podmíněné sjednocením Německa (Bundesanstalt für vereinigungsbedingte Sonderaufgaben; BvS)
  • Spolkový úřad pro poštu a telekomunikace německé spolkové pošty (Bundesanstalt für Post und Telekommunikation Deutsche Bundespost; BAnst PT)
  • Spolkový ústřední daňový úřad (Bundeszentralamt für Steuern; BZSt)

Do působnosti ministerstva spadá také Muzejní nadace pošty a telekomunikací (Museumsstiftung Post und Telekommunikation; MusStiftPT)

Zástupci ministerstva financí působí v řídících a dozorčích orgánech řady subjektů, např. Commerzbank AG, Spolkové tiskárny (Bundesdruckerei GmbH) nebo Evropské investiční banky [1].

 
Letecký pohled na sídlo ministerstva (Detlev-Rohwedder-Haus)

Hlavním sídlem ministerstva je budova Detlev-Rohwedder-Haus v ulici Wilhelmstraße v Berlíně. Budova byla postavena v době národního socialismu v letech 1935-1936 podle plánů architekta Ernsta Sagebiela a od dokončení až do konce války v roce 1945 byla sídlem Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministeriums).

V roce 1949 zde zasedala Německá lidová rada (Deutschen Volksrats), která 7. října 1949 ve velkém sále vyhlásila ústavu a dala vzniknout Německé demokratické republice. Budova se stala provizorním parlamentem. Následně v komplexu sídlilo několik ministerstev, a proto byl nazýván Dům ministerstev. Budova je nyní pojmenována na počest zavražděného politika a manažera Detleva Karstena Rohweddera, který vedl Úřad pro správu privatizovaného majetku (Treuhandanstalt), jenž zde sídlil. Přesto je spíše známa jako ministerstvo letectví. Spolkové ministerstvo financí zde sídlí od roku 1999.

Role v evropské politice

editovat

Na úrovni Evropské unie leží hlavní kompetence ministerstva ve sladění evropské hospodářské a měnové politiky s kroky Spolkové vlády. Vedle toho ministerstvo financí spolupůsobí při sestavování a kontrole unijního rozpočtu a je příslušné pro oblast regulace cel, daní a finančních služeb.

Hlavním orgánem, v němž ministerstvo působí na evropské úrovni, je Rada Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti. SRN zastupuje v radě Spolkový ministr financí. Rada zasedá cca 10krát ročně. Ministři financí zemí EU se navíc setkávají také nejméně jednou za pololetí v zemi, která aktuálně Radě předsedá.

V rámci ministerstva financí spadá vytváření evropské politiky mezi hlavní úkoly odd. E - Evropské politiky (Abteilung E Europapolitik).

Pod ministerstvem financí je také umístěna Evropská informační kancelář, která je partnerem občanů při řešení otázek spojených s evropskými právními předpisy, programy financování EU a oblastmi politik EU, jakož je i ústředním zdrojem informací.

Evropské politické cíle

editovat

Zásadními cíli ministerstva v oblasti evropské politiky je stabilizace eura a Evropské hospodářské a měnové unie. Pro dosažení těchto cílů se ministerstvo postavilo za provedení reformy finančních trhů v Evropě, k těsné koordinaci a dohledu nad finančními trhy v Evropě (Evropský semestr (cyklus koordinace hospodářských a fiskálních politik v rámci EU), reforma Paktu stability a růstu, Pakt euro plus, atd.), jakož i záchranným opatřením (Evropský stabilizační mechanismus, atd.).

K tomu se ministerstvo financí, jako kompetentní orgán v rámci Spolkové vlády, zasazuje ve spolupráci s Evropským účetním dvorem, Evropskou komisí a s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) za řádné a efektivní využití evropských dotací.

Vedení ministerstva

editovat

Spolkoví ministři od roku 1949

editovat

Poté, co na protest proti politice zadlužování ostatních ministerstev rezignoval ministr Alex Möller, vedl v následujícím období ministerstvo financí nejprve ministr hospodářství Karl Schiller a po něm Helmut Schmidt, než bylo obnoveno původní rozdělení.

Krátkodobě proběhlo toto sloučení již v minulosti, kdy v druhé vládě, kterou vedl Ludwig Erhard, rezignovali ministři FDP, vedl obě ministerstva Kurt Schmücker. Toto personální propojení skončilo o měsíc později sestavením velké koalice spolkovým kancléřem Kurtem Georgem Kiesingerem.

Poř. Jméno Obrázek Rok narození - úmrtí Strana V úřadu od V úřadu do Počet dnů v úřadu Vláda kancléře(ky)
Spolkový ministr financí
1 Fritz Schäffer   1888–1967 CSU 20. září 1949 29. říjen 1957 2 961 dnů 1. vláda K. Adenauera
2. vláda K. Adenauera
2 Franz Etzel   1902–1970 CDU 29. říjen 1957 14. listopad 1961 1 477 dnů 3. vláda K. Adenauera
3 Heinz Starke   1911–2001 FDP 14. listopad 1961 19. listopad 1962 370 dnů 4. vláda K. Adenauera
4 Rolf Dahlgrün   1908–1969 FDP 14. prosinec 1962 28. říjen 1966 1 779 dnů 5. vláda K. Adenauera
1. vláda L. Erharda
2. vláda L. Erharda
5 Kurt Schmücker   1919–1996 CDU 8. listopad 1966 30. listopad 1966 22 dnů 2. vláda L. Erharda
6 Franz Josef Strauß   1915–1988 CSU 1. prosinec 1966 21. říjen 1969 1 055 dnů Vláda K. G. Kiesingera
7 Alex Möller   1903–1985 SPD 22. říjen 1969 13. květen 1971 568 dnů 1. vláda W. Brandta
8 Karl Schiller   1911–1994 SPD 13. květen 1971 7. červenec 1972 421 dnů 1. vláda W. Brandta
9 Helmut Schmidt   1918–2015 SPD 7. červenec 1972 15. květen 1974 647 dnů 1. vláda W. Brandta
2. vláda W. Brandta
10 Hans Apel   1932–2011 SPD 16. květen 1974 15. únor 1978 1 371 dnů 1. vláda H. Schmidta
2. vláda H. Schmidta
11 Hans Matthöfer   1925–2009 SPD 16. únor 1978 28. duben 1982 1 532 dnů 2. vláda H. Schmidta
3. vláda H. Schmidta
12 Manfred Lahnstein   * 1937 SPD 28. duben 1982 1. říjen 1982 156 dnů 3. vláda H. Schmidta
13 Gerhard Stoltenberg   1928–2001 CDU 4. říjen 1982 21. duben 1989 2 391 dnů 1. vláda H. Kohla
2. vláda H. Kohla
3. vláda H. Kohla
14 Theodor Waigel   * 1939 CSU 21. duben 1989 27. říjen 1998 3 476 dnů 3. vláda H. Kohla
4. vláda H. Kohla
5. vláda H. Kohla
15 Oskar Lafontaine   * 1943 SPD 27. říjen 1998 18. březen 1999 142 dnů 1. vláda G. Schrödera
Werner Müller
(zástupce)
  * 1946 nestraník 18. březen 1999 12. duben 1999 25 dnů 1. vláda G. Schrödera
16 Hans Eichel   * 1941 SPD 12. duben 1999 22. listopad 2005 2 416 dnů 1. vláda G. Schrödera
2. vláda G. Schrödera
17 Peer Steinbrück   * 1947 SPD 22. listopad 2005 28. říjen 2009 1 436 dnů 1. vláda A. Merkelové
18 Wolfgang Schäuble   * 1942 CDU 28. říjen 2009 24. říjen 2017 2 918 dnů 2. vláda A. Merkelové
3. vláda A. Merkelové
Peter Altmaier
(zástupce)
  * 1958 CDU 24. říjen 2017 14. březen 2018 141 dnů 3. vláda A. Merkelové
19 Olaf Scholz
 
* 1958 SPD 14. březen 2018 8. prosince 2021 1 365 dnů 4. vláda A. Merkelové
20 Christian Lindner
 
* 1979 FDP 8. prosince 2021 vláda Olafa Scholze

Parlamentní státní tajemníci (Parlamentarische Staatssekretäre)

editovat
  • 1967–1969: Albert Leicht (CDU)
  • 1969–1971: Gerhard Reischl (SPD)
  • 1971–1974: Hans Hermsdorf (SPD)
  • 1972–1974: Konrad Porzner (SPD)
  • 1974–1982: Karl Haehser (SPD)
  • 1975–1978: Rainer Offergeld (SPD)
  • 1978–1982: Rolf Böhme (SPD)
  • 1982–1982: Gunter Huonker (SPD)
  • 1982–1989: Hansjörg Häfele (CDU)
  • 1982–1991: Friedrich Voss (CSU)
  • 1989–1993: Manfred Carstens (CDU)
  • 1991–1994: Joachim Grünewald (CDU)
  • 1993–1994: Jürgen Echternach (CDU)
  • 1994–1998: Irmgard Karwatzki (CDU)
  • 1994–1995: Kurt Faltlhauser (CSU)
  • 1995–1998: Hansgeorg Hauser (CSU)
  • 1998–2007: Barbara Hendricksová (SPD)
  • 1998–2009: Karl Diller (SPD)
  • 2007–2009: Nicolette Kresslová (SPD)
  • 2009–2015: Steffen Kampeter (CDU)
  • 2009–2013: Hartmut Koschyk (CSU)
  • 2013–2018: Michael Meister (CDU)
  • 2015–2018: Jens Spahn (CDU)
  • 2018-2021: Bettina Hagedornová (SPD)
  • 2019-2021: Sarah Ryglewski (SPD)
  • od 2021: Katja Hesselová (FDP)
  • od 2021: Florian Toncar (FDP)

Státní tajemníci (Beamtete Staatssekretäre)

editovat
  • 1949–1959: Alfred Hartmann
  • 1959–1962: Karl Maria Hettlage
  • 1963–1969: Walter Grund
  • 1967–1969: Karl Maria Hettlage
  • 1969–1972: Hans Georg Emde (FDP)
  • 1970–1972: Heinz Haller
  • 1973–1977: Karl Otto Pöhl (SPD)
  • 1973–1974: Manfred Schüler (SPD)
  • 1974–1978: Joachim Hiehle
  • 1977–1980: Manfred Lahnstein (SPD)
  • 1978–1989: Günter Obert
  • 1981–1982: Horst Schulmann
  • 1982–1989: Hans Tietmeyer
  • 1989–1993: Peter Klemm
  • 1990–1993: Horst Köhler (CDU)
  • 1991–1995: Franz-Christoph Zeitler
  • 1993–2004: Manfred Overhaus
  • 1993–1994: Gert Haller
  • 1994–1998: Jürgen Stark
  • 1998–1999: Heiner Flassbeck
  • 1998–1999: Claus Noé
  • 1999–2002: Heribert Zitzelsberger
  • 1999–2005: Caio Koch-Weser
  • 2002–2006: Volker Halsch (SPD)
  • 2004–2005: Gerd Ehlers
  • 2005–2008: Thomas Mirow (SPD)
  • 2005–2018: Werner Gatzer (SPD)
  • 2005–2009: Axel Nawrath (SPD)
  • 2008–2011: Jörg Asmussen (SPD)
  • 2009–2010: Walther Otremba
  • 2010–2014: Hans Bernhard Beus
  • 2012–2018: Thomas Steffen
  • 2014–2018: Johannes Geismann
  • 2018–2021 : Rolf Bösinger (SPD)
  • 2018–2021 : Werner Gatzer (SPD)
  • 2018–2021 : Jörg Kukies (SPD)
  • 2018–2021 : Wolfgang Schmidt (SPD)
  • od 2021: Steffen Saebisch (FDP)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bundesministerium der Finanzen na německé Wikipedii.

Externí odkazy

editovat