Spolkové ministerstvo financí
Spolkové ministerstvo financí (německy Bundesministerium der Finanzen; BMF) je nejvyšším spolkovým úřadem SRN. Hlavní sídlo má v Berlíně a druhé v Bonnu. Je podporováno vědeckou radou.
| Bundesministerium der Finanzen - BMF - | |
|---|---|
 logo | |
| Založeno | 1880 jako Reichsschatzamt' |
| Sídlo | Wilhelmstraße 97, 10117 Berlín |
| Počet zaměstnanců | cca 1900 |
| Rozpočet | € 5,89 (2016) |
| Ministr | Christian Lindner (FDP) |
| Webová stránka | https://www.bundesfinanzministerium.de |
Kompetence na Spolkové úrovni editovat
Hlavní kompetence ministerstva leží v oblasti daňové politiky, rozpočtové politiky (veřejných financí) a také evropské fiskální politiky. Mimo to vykonává ministerstvo také právní a odborný dohled nad následujícími vyššími spolkovými úřady:
- Generální ředitelství cel (Generalzolldirektion; GZD)
- Spolkové centrum informačních technologií (Informationstechnikzentrum Bund; ITZ Bund)
- Spolkový úřad pro dohled nad finančními službami (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht; BAFin)
- Spolkový úřad pro stabilizaci finančního trhu (Bundesanstalt für Finanzmarktstabilisierung; FMSA)
- Spolkový úřad pro správu veřejných nemovitostí (Bundesanstalt für Immobilienaufgaben; BImA)
- Spolkový úřad pro zvláštní úkoly podmíněné sjednocením Německa (Bundesanstalt für vereinigungsbedingte Sonderaufgaben; BvS)
- Spolkový úřad pro poštu a telekomunikace německé spolkové pošty (Bundesanstalt für Post und Telekommunikation Deutsche Bundespost; BAnst PT)
- Spolkový ústřední daňový úřad (Bundeszentralamt für Steuern; BZSt)
Do působnosti ministerstva spadá také Muzejní nadace pošty a telekomunikací (Museumsstiftung Post und Telekommunikation; MusStiftPT)
Zástupci ministerstva financí působí v řídících a dozorčích orgánech řady subjektů, např. Commerzbank AG, Spolkové tiskárny (Bundesdruckerei GmbH) nebo Evropské investiční banky [1].
Sídlo editovat
Hlavním sídlem ministerstva je budova Detlev-Rohwedder-Haus v ulici Wilhelmstraße v Berlíně. Budova byla postavena v době národního socialismu v letech 1935-1936 podle plánů architekta Ernsta Sagebiela a od dokončení až do konce války v roce 1945 byla sídlem Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministeriums).
V roce 1949 zde zasedala Německá lidová rada (Deutschen Volksrats), která 7. října 1949 ve velkém sále vyhlásila ústavu a dala vzniknout Německé demokratické republice. Budova se stala provizorním parlamentem. Následně v komplexu sídlilo několik ministerstev, a proto byl nazýván Dům ministerstev. Budova je nyní pojmenována na počest zavražděného politika a manažera Detleva Karstena Rohweddera, který vedl Úřad pro správu privatizovaného majetku (Treuhandanstalt), jenž zde sídlil. Přesto je spíše známa jako ministerstvo letectví. Spolkové ministerstvo financí zde sídlí od roku 1999.
Role v evropské politice editovat
Na úrovni Evropské unie leží hlavní kompetence ministerstva ve sladění evropské hospodářské a měnové politiky s kroky Spolkové vlády. Vedle toho ministerstvo financí spolupůsobí při sestavování a kontrole unijního rozpočtu a je příslušné pro oblast regulace cel, daní a finančních služeb.
Hlavním orgánem, v němž ministerstvo působí na evropské úrovni, je Rada Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti. SRN zastupuje v radě Spolkový ministr financí. Rada zasedá cca 10krát ročně. Ministři financí zemí EU se navíc setkávají také nejméně jednou za pololetí v zemi, která aktuálně Radě předsedá.
V rámci ministerstva financí spadá vytváření evropské politiky mezi hlavní úkoly odd. E - Evropské politiky (Abteilung E Europapolitik).
Pod ministerstvem financí je také umístěna Evropská informační kancelář, která je partnerem občanů při řešení otázek spojených s evropskými právními předpisy, programy financování EU a oblastmi politik EU, jakož je i ústředním zdrojem informací.
Evropské politické cíle editovat
Zásadními cíli ministerstva v oblasti evropské politiky je stabilizace eura a Evropské hospodářské a měnové unie. Pro dosažení těchto cílů se ministerstvo postavilo za provedení reformy finančních trhů v Evropě, k těsné koordinaci a dohledu nad finančními trhy v Evropě (Evropský semestr (cyklus koordinace hospodářských a fiskálních politik v rámci EU), reforma Paktu stability a růstu, Pakt euro plus, atd.), jakož i záchranným opatřením (Evropský stabilizační mechanismus, atd.).
K tomu se ministerstvo financí, jako kompetentní orgán v rámci Spolkové vlády, zasazuje ve spolupráci s Evropským účetním dvorem, Evropskou komisí a s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) za řádné a efektivní využití evropských dotací.
Vedení ministerstva editovat
Spolkoví ministři od roku 1949 editovat
Poté, co na protest proti politice zadlužování ostatních ministerstev rezignoval ministr Alex Möller, vedl v následujícím období ministerstvo financí nejprve ministr hospodářství Karl Schiller a po něm Helmut Schmidt, než bylo obnoveno původní rozdělení.
Krátkodobě proběhlo toto sloučení již v minulosti, kdy v druhé vládě, kterou vedl Ludwig Erhard, rezignovali ministři FDP, vedl obě ministerstva Kurt Schmücker. Toto personální propojení skončilo o měsíc později sestavením velké koalice spolkovým kancléřem Kurtem Georgem Kiesingerem.
| Poř. | Jméno | Obrázek | Rok narození - úmrtí | Strana | V úřadu od | V úřadu do | Počet dnů v úřadu | Vláda kancléře(ky) | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Spolkový ministr financí | |||||||||
| 1 | Fritz Schäffer | 
|
1888–1967 | CSU | 20. září 1949 | 29. říjen 1957 | 2 961 dnů | 1. vláda K. Adenauera 2. vláda K. Adenauera | |
| 2 | Franz Etzel | 
|
1902–1970 | CDU | 29. říjen 1957 | 14. listopad 1961 | 1 477 dnů | 3. vláda K. Adenauera | |
| 3 | Heinz Starke | 
|
1911–2001 | FDP | 14. listopad 1961 | 19. listopad 1962 | 370 dnů | 4. vláda K. Adenauera | |
| 4 | Rolf Dahlgrün | 
|
1908–1969 | FDP | 14. prosinec 1962 | 28. říjen 1966 | 1 779 dnů | 5. vláda K. Adenauera 1. vláda L. Erharda 2. vláda L. Erharda | |
| 5 | Kurt Schmücker | 
|
1919–1996 | CDU | 8. listopad 1966 | 30. listopad 1966 | 22 dnů | 2. vláda L. Erharda | |
| 6 | Franz Josef Strauß | .jpg)
|
1915–1988 | CSU | 1. prosinec 1966 | 21. říjen 1969 | 1 055 dnů | Vláda K. G. Kiesingera | |
| 7 | Alex Möller | 
|
1903–1985 | SPD | 22. říjen 1969 | 13. květen 1971 | 568 dnů | 1. vláda W. Brandta | |
| 8 | Karl Schiller | 
|
1911–1994 | SPD | 13. květen 1971 | 7. červenec 1972 | 421 dnů | 1. vláda W. Brandta | |
| 9 | Helmut Schmidt | 
|
1918–2015 | SPD | 7. červenec 1972 | 15. květen 1974 | 647 dnů | 1. vláda W. Brandta 2. vláda W. Brandta | |
| 10 | Hans Apel | .jpg)
|
1932–2011 | SPD | 16. květen 1974 | 15. únor 1978 | 1 371 dnů | 1. vláda H. Schmidta 2. vláda H. Schmidta | |
| 11 | Hans Matthöfer | 
|
1925–2009 | SPD | 16. únor 1978 | 28. duben 1982 | 1 532 dnů | 2. vláda H. Schmidta 3. vláda H. Schmidta | |
| 12 | Manfred Lahnstein | 
|
* 1937 | SPD | 28. duben 1982 | 1. říjen 1982 | 156 dnů | 3. vláda H. Schmidta | |
| 13 | Gerhard Stoltenberg | 
|
1928–2001 | CDU | 4. říjen 1982 | 21. duben 1989 | 2 391 dnů | 1. vláda H. Kohla 2. vláda H. Kohla 3. vláda H. Kohla | |
| 14 | Theodor Waigel | 
|
* 1939 | CSU | 21. duben 1989 | 27. říjen 1998 | 3 476 dnů | 3. vláda H. Kohla 4. vláda H. Kohla 5. vláda H. Kohla | |
| 15 | Oskar Lafontaine | 
|
* 1943 | SPD | 27. říjen 1998 | 18. březen 1999 | 142 dnů | 1. vláda G. Schrödera | |
| – | Werner Müller (zástupce) |
|
* 1946 | nestraník | 18. březen 1999 | 12. duben 1999 | 25 dnů | 1. vláda G. Schrödera | |
| 16 | Hans Eichel | 
|
* 1941 | SPD | 12. duben 1999 | 22. listopad 2005 | 2 416 dnů | 1. vláda G. Schrödera 2. vláda G. Schrödera | |
| 17 | Peer Steinbrück | 
|
* 1947 | SPD | 22. listopad 2005 | 28. říjen 2009 | 1 436 dnů | 1. vláda A. Merkelové | |
| 18 | Wolfgang Schäuble | 
|
* 1942 | CDU | 28. říjen 2009 | 24. říjen 2017 | 2 918 dnů | 2. vláda A. Merkelové 3. vláda A. Merkelové | |
| – | Peter Altmaier (zástupce) |
|
* 1958 | CDU | 24. říjen 2017 | 14. březen 2018 | 141 dnů | 3. vláda A. Merkelové | |
| 19 | Olaf Scholz |  |
* 1958 | SPD | 14. březen 2018 | 8. prosince 2021 | 1 365 dnů | 4. vláda A. Merkelové | |
| 20 | Christian Lindner | _by_Sandro_Halank%E2%80%932.jpg) |
* 1979 | FDP | 8. prosince 2021 | vláda Olafa Scholze | |||
Parlamentní státní tajemníci (Parlamentarische Staatssekretäre) editovat
- 1967–1969: Albert Leicht (CDU)
- 1969–1971: Gerhard Reischl (SPD)
- 1971–1974: Hans Hermsdorf (SPD)
- 1972–1974: Konrad Porzner (SPD)
- 1974–1982: Karl Haehser (SPD)
- 1975–1978: Rainer Offergeld (SPD)
- 1978–1982: Rolf Böhme (SPD)
- 1982–1982: Gunter Huonker (SPD)
- 1982–1989: Hansjörg Häfele (CDU)
- 1982–1991: Friedrich Voss (CSU)
- 1989–1993: Manfred Carstens (CDU)
- 1991–1994: Joachim Grünewald (CDU)
- 1993–1994: Jürgen Echternach (CDU)
- 1994–1998: Irmgard Karwatzki (CDU)
- 1994–1995: Kurt Faltlhauser (CSU)
- 1995–1998: Hansgeorg Hauser (CSU)
- 1998–2007: Barbara Hendricksová (SPD)
- 1998–2009: Karl Diller (SPD)
- 2007–2009: Nicolette Kresslová (SPD)
- 2009–2015: Steffen Kampeter (CDU)
- 2009–2013: Hartmut Koschyk (CSU)
- 2013–2018: Michael Meister (CDU)
- 2015–2018: Jens Spahn (CDU)
- 2018-2021: Bettina Hagedornová (SPD)
- 2019-2021: Sarah Ryglewski (SPD)
- od 2021: Katja Hesselová (FDP)
- od 2021: Florian Toncar (FDP)
Státní tajemníci (Beamtete Staatssekretäre) editovat
- 1949–1959: Alfred Hartmann
- 1959–1962: Karl Maria Hettlage
- 1963–1969: Walter Grund
- 1967–1969: Karl Maria Hettlage
- 1969–1972: Hans Georg Emde (FDP)
- 1970–1972: Heinz Haller
- 1973–1977: Karl Otto Pöhl (SPD)
- 1973–1974: Manfred Schüler (SPD)
- 1974–1978: Joachim Hiehle
- 1977–1980: Manfred Lahnstein (SPD)
- 1978–1989: Günter Obert
- 1981–1982: Horst Schulmann
- 1982–1989: Hans Tietmeyer
- 1989–1993: Peter Klemm
- 1990–1993: Horst Köhler (CDU)
- 1991–1995: Franz-Christoph Zeitler
- 1993–2004: Manfred Overhaus
- 1993–1994: Gert Haller
- 1994–1998: Jürgen Stark
- 1998–1999: Heiner Flassbeck
- 1998–1999: Claus Noé
- 1999–2002: Heribert Zitzelsberger
- 1999–2005: Caio Koch-Weser
- 2002–2006: Volker Halsch (SPD)
- 2004–2005: Gerd Ehlers
- 2005–2008: Thomas Mirow (SPD)
- 2005–2018: Werner Gatzer (SPD)
- 2005–2009: Axel Nawrath (SPD)
- 2008–2011: Jörg Asmussen (SPD)
- 2009–2010: Walther Otremba
- 2010–2014: Hans Bernhard Beus
- 2012–2018: Thomas Steffen
- 2014–2018: Johannes Geismann
- 2018–2021 : Rolf Bösinger (SPD)
- 2018–2021 : Werner Gatzer (SPD)
- 2018–2021 : Jörg Kukies (SPD)
- 2018–2021 : Wolfgang Schmidt (SPD)
- od 2021: Steffen Saebisch (FDP)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bundesministerium der Finanzen na německé Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spolkové ministerstvo financí na Wikimedia Commons - Organigram Spolkového ministerstva financí - stav k roku 2020 Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine. (pdf)
- Spolkový rozpočet: Interaktivní aplikace Spolkového ministerstva financí pro vizualizaci spolkového rozpočtu SRN
