Otevřít hlavní menu

Franz Josef Strauß

německý politik

Franz Josef Strauß (též Franz Josef Strauss, 6. září 1915 Mnichov3. října 1988 Řezno) byl německý politik, dlouholetý předseda CSU.

Franz Josef Strauß
Franz Josef Strauß 1982.jpg
Stranická příslušnost
Členství Křesťansko-sociální unie Bavorska

Narození 6. září 1915
Mnichov
Úmrtí 3. října 1988 (ve věku 73 let)
Řezno
Místo pohřbení Rott am Inn
Choť Marianne Straußová
Děti Max Strauß
Franz Georg Strauß
Monika Hohlmeierová
Alma mater Mnichovská univerzita
Profese politik
Ocenění velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1958)
Bavorský řád za zásluhy (1959)
Silvesterorden (Großkreuz) (1962)
Karl-Valentin-Orden (1977)
Čestný občan Mnichova (1981)
… více na Wikidatech
Podpis Franz Josef Strauß, podpis
Commons Kategorie Franz Josef Strauß
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

V letech 19491978 byl poslancem německého spolkového sněmu, v letech 19531969 zastával různé ministerské funkce v bavorských zemských vládách a mezi lety 1978 a 1988 byl ministerským předsedou Svobodného státu Bavorsko.

Franz Josef Strauss byl 1. září 1988 na lovu zvěře, kde došlo ke zhroucení-se krevního oběhu s krátkodobou zástavou srdce. Než přijela sanitka, tak to nějakou dobu trvalo; to bylo klíčové pro další lekařskou pomoc. Zemřel 3. října 1988 v Řeznu. Na úmrtním ceremoniálu na mnichovském "Marienplatzu" se sešlo více jak 15 000 lidí, aby se se svým tzv. Zemským tátou rozloučili.

Frany Josef Strauss byl velice oblíbeným politikem v Bavorsku. Mimo Bavorska byl ale sporný, často nenáviděný. Když se ucházel o funkci kancléře, tak se mu velké šance nedávaly. Volby skutečně prohrál, protože ho voliči ze zbytku Německa za kancléře nechtěli. V Bavorsku ale dociloval pravidelně vysokých volebních výsledků, jeho CSU až kolem 65 procent, což mu vždy zaručovalo absolutní většinu v bavorském parlamentu. Zajímavostí ale je skutečnost, že ačkoliv bylo Bavorsko vždy konzervativní, tak byl Mnichov, jako hlavní město, vždy v rukou socialistického starosty.

Strauss se také vyznamenal svým bojem za čistotu piva. Bylo to v době, kdy se do Německa začátkem 80. let tlačily zahraniční pivovary s chemicky konzervovaným pivem. Po jeho smrti byl boj o absolutní čistotu kvůli bruselské administrativě definitivně prohrán.[zdroj?]

VyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Belgie  Belgie   velkokříž Řádu koruny[1] 1960
Ekvádor  Ekvádor   velkokříž Národního řádu za zásluhy[1] 1962
Francie  Francie   velkodůstojník Řádu čestné legie[1] 1962
Gabon  Gabon   komtur Řádu rovníkové hvězdy[1] 1978
Itálie  Itálie   velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku[1][2] 1957, 18. listopadu
Jihoafrická republika  Jihoafrická republika   velkokříž Řádu mysu Dobré naděje[1] 1984
Jordánsko  Jordánsko   velkostuha Řádu jordánské hvězdy[1] 1978
Libérie  Libérie   velkokříž Řádu africké hvězdy[1] 1979
Malawi  Malawi   velkodůstojník Řádu lva[1] 1981
Německo  Německo   velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo[1] 1958
Niger  Niger   velkokříž Řádu za zásluhy[1] 1968
Nizozemsko  Nizozemsko   velkokříž Řádu dynastie Oranžsko-nasavské[1] 1968
Pobřeží slonoviny  Pobřeží slonoviny   velkodůstojník Národního řádu Pobřeží slonoviny[1] 1967
Portugalsko  Portugalsko   velkokříž Řádu Kirstova[1][3] 1961, 4. listopadu
Rakousko  Rakousko   velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[1] 1982
Řecké království  Řecké království   velkokříž Řádu Jiřího I.[1] 1960
Španělsko  Španělsko   velkokříž Řádu Isabely Katolické[1] 1986
Švédsko  Švédsko   komtur velkokříže Řádu polární hvězdy[1] 1979
Togo  Togo   velkodůstojník Řádu Mono[1] 1983
Tunisko  Tunisko   velkostuha Řádu republiky[1] 1979
Vatikán  Vatikán   velkokříž Řádu svatého Silvestra[1] 1962
Bavorsko  Bavorsko   Bavorský řád za zásluhy[1] 1959

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v STIFTUNG, Hanns-Seidel. Ehrungen. www.fjs.de [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. (německy) 
  2. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  3. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat