Jean-Pierre Jabouille: Porovnání verzí
nový čl. |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 28. 6. 2020, 23:10
Jean-Pierre Alain Jabouille[1] (* 1. října 1942 Paříž) je bývalý francouzský automobilový závodník, pilot formule 1. Na přelomu 70. a 80. let 20. století se účastnil 55 závodů Grand Prix Formule 1 v nichž získal dvě prvenství. Od konce 60. let až do počátku 90. let byl také účastníkem závodů 24 hodin Le Mans s vozy Alpine, Matra, Sauber and Peugeot.
 Jean-Pierre Jabouille v roce 1975 | |
| Narození | 1. října 1942 (81 let) Paříž, Francie |
|---|---|
| Národnost |  Francie |
| Kariéra ve Formuli 1 | |
| Aktivní roky | 1974–1975 a 1977–1981 |
| Týmy | Wiliams, Surtees, Tyrrell, Renault, Ligier |
| Závody | 55 startů |
| Mistr světa | 0 |
| Vyhrané závody | 2 |
| Stupně vítězů | 2 |
| Body celkem | 21 |
| Pole positions | 6 |
| Nejrychlejší kola | 4 |
| První závod | Grand Prix Francie 1974 |
| První vítězství | Grand Prix Francie 1979 |
| Poslední vítězství | Grand Prix Rakouska 1980 |
| Poslední závod | Grand Prix Španělska 1981 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra
Svou kariéru zahájil ve francouzské Formuli 3 v roce 1967. V 1969 byl najatý jako vývojový pilot automobilky Alpine, zároveň se účastnil několika závodů Formule 2 a závodu 24 hodin Le Mans. V roce 1973 a 1974 v vozem Matra získal 3. místě v Le Mans 24 hodin. V tomtéž roce vyhrál závod Formule 2 v Hockenheimu. Také se objevil poprvé ve dvou závodech Formule 1.
V roce 1975 přerušil svou spolupráci s vozy Alpine a s podporou společnosti Elf si vytvořil vlastní podvozek pro Formuli 2 a v sezóně skončil na 5. místě. Ve Formuli 1 v Grand Prix Francie obsadil 12. místo s vozem Tyrrell. V roce 1976 se soustředil pouze na závody Formule 2, v nichž získal titul Mistra světa.[2]
V roce 1977 ve Formuli 1 podepsal smlouvu s týmem Renault. S novým přeplňovaným motorem měl potíže a tak první úspěch se dostavil na Grand Prix USA 1978, kde obsadil 4. místo. V roce 1979 se Renault rozhodl postavit druhý vůz pro René Arnouxe a Jean-Pierre Jabouille získal první vítězství v Grand Prix Francie 1979, bylo to první vítězství pro přeplňovaný vůz ve Formuli 1. V roce 1980 zvítězil Grand Prix Rakouska 1980. Při Grand Prix Kanady 1980 si zlomil nohu, což se projevilo i na prvních dvou závodech sezóny 1981 z vozem Ligier. Cítil, že není zcela fit, nedokázal se kvalifikovat do závodů a tak se rozhodl odejít z Formule 1 a stal se manažerem týmu Ligier.
K závodění se vrátil v polovině 80. let. Jezdil na francouzském šampionátu Supertouring. V roce 1992 a 1993 skončil na třetím místě v závodech 24 hodin v Le Mans. Kariéru závodníka ukončil v roce 1995. Od té doby řídí v týmu FIA Sportscar Championship svůj vlastní tým sportovních vozů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Pierre Jabouille na anglické Wikipedii.
- ↑ FIA Year Book of Automobile Sport 1976. [s.l.]: Patrick Stephens Ltd. ISBN 0-85059-229-1. S. 38. (anglicky)
- ↑ Jean-Pierre Jabouille. www.racingsportscars.com [online]. Racing Sports Cars [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Pierre Jabouille na Wikimedia Commons
