Hřbitov Bolevec

Hřbitov Bolevec se nachází na severním okraji města Plzně a městského obvodu Plzeň 1, v katastru Bolevec. Přiléhá k Plaské silnici, vedoucí do Třemošné.

Historie

Hřbitov byl zřízen roku 1903, po uzavření hřbitova u kostela Všech svatých na Roudné, kam do té doby bolevečtí občané své zemřelé ukládali. Koncem 19. století přitom bylo stejné místo vybráno pro stavbu boleveckého kostela (v Bolevci i přes jeho značnou rozlohu kostel nikdy nebyl) a návrh architekta Jaroslava Cuhry dokonce počítal i s existencí ženského kláštera. Tento záměr se však nepodařilo zrealizovat, a to i kvůli společenským a politickým změnám v 2. polovině 20. století.

Dne 29. května 1917 se na boleveckém hřbitově konal pohřeb 240 obětí výbuchu v muniční továrně Škodových závodů. Kvůli obavám z nepokojů byl přístup umožněn jen nejbližším příbuzným, spolupracovníkům a úředním osobám, a to na základě zvláštní, jmenovitě vydávané průkazky. Ostatním bránila ve vstupu silná stráž policie a četníků. Hromadný hrob pak zůstal otevřen až do srpna 1917 a postupně do něj byly ukládány ostatky dalších obětí, nalézané při odklízení trosek, ale i těla lidí, kteří v nemocnicích podlehli svým zraněním. Hrob na povrchu označuje žulová pamětní deska.

Na památku zemřelých dělníků byla v letech 1917 - 1920 v těsné blízkosti hrobu postavena kaple sv. Vojtěcha v kubisujícím stylu. Náklady uhradily - stejně jako v případě pohřbu obětí - Škodovy závody. Projekt pro výstavbu vytvořil rakouský architekt Robert Oerlych. Vitrážová okna, zobrazující sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého navrhl Vojtěch Hynais. Spolek boleveckých rodáků u kaple každoročně v den výročí výbuchu pořádá vzpomínkový obřad, věnovaný obětem bolevecké katastrofy.

Roku 2010 byla na boleveckém hřbitově vybudována nová ohradní zeď, která současně poslouží jako kolumbárium.

Zajímavé prvky

Na boleveckém hřbitově je k vidění mnoho zajímavých funerálních plastik a nachází se zde i díla významných sochařů (Václav Koukolíček, František Bílek, Hanuš Zápal a další).

• V době otevření hřbitova v roce 1903 byl zhotoven dřevěný kříž se zlacenou plastikou Ukřižovaného, osazený přímo proti hlavnímu vstupu.
• Zřejmě nejcennějším dílem boleveckého hřbitova byl bronzový reliéf od Františka Bílka. Ten byl ovšem z náhrobku odstraněn, přičemž se zachoval pouze text pod ním, ve znění "Chválím tebe - Otče Pane - nebe i země, F.B. 1927". Sádrový model reliéfu je uložen v Hrádku nad Nisou.
• Zajímavý a neobvyklý je architektonicky pojatý náhrobek od neznámého autora, vzniklý snad v 60. letech 20. století. Složitou kompozici tvoří betonový rám ve tvaru půlkruhově sklenutého portálu, o který se opírá směrem vpřed vyhnutá zadní část, zakončená vpředu velkou koulí. Při průhledu rámem („portálem“) je vidět klínový kříž, upevněný na zadní desce.
• Z roku 1977 pochází bronzový medailon s portrétem, umístěný na hrobě lékaře Josefa Popilky. Kruhový medailon je zasazen do čtvercové mramorové desky, upevněné na žulovém náhrobku. Autorem plastiky je Alois Sopr.
• Ve východní části hřbitova se nachází velká jezdecká socha sv. Martina, hrob však není nijak označen a není znám ani autor či doba vzniku plastiky.
• Za východní branou hřbitova stával velký dřevěný kříž, po němž zůstala na místě jen betonová patka s otvorem pro ukotvení. Kříž je na stejném místě zachycen už na mapách 1. vojenského mapování z 18. století. Tzv. Černý kříž byl péčí Sdružení boleveckých rodáků obnoven v roce 2018.

Významné hroby

Mezi významné plzeňské osobnosti pochované na zdejším hřbitově patří:

• Prof. Dr. Ing. Josef Sigmond (1868 - 1956), městský lesní rada a profesor lesnické fakulty v Praze
• Mudr. Josef Popilka (1908 - 1977), primář vojenské chirurgie a nositel Medaile Jana Evangelisty Purkyně

Na boleveckém hřbitově se nachází rovněž čestný hrob Jana Prokopa, pilota RAF.

Odkazy