William Friedman
William Frederick Friedman (24. září 1891 – 12. listopadu 1969) zvaný též král kryptologů. Narodil se v židovské rodině v Kišiněvě v Moldavsku. Jako židé však byli pronásledováni a proto uprchli roku 1893 do Pittsburghu v USA. Zde mohl Friedman vystudovat v klidu obor genetiky na univerzitě Cornell.
| William Friedman | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | William Frederick Friedman |
| Narození | 24. září 1891 Kišiněv |
| Úmrtí | 2. listopadu 1969 (ve věku 78 let) Washington, D.C. |
| Místo pohřbení | Arlingtonský národní hřbitov (38°52′12″ s. š., 77°4′5″ z. d.) |
| Alma mater | Michiganská státní univerzita Cornellova univerzita |
| Povolání | matematik, kryptolog a informatik |
| Ocenění | National Security Medal |
| Choť | Elizebeth Smith Friedman |
| Podpis | .png) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Americký přední kryptolog Friedman se začal o svůj obor více zajímat po přečtení povídky E. A. Poea "Zlatý brouk" v dětství. Později se mu podařilo rozluštit japonský kód "Purple" během druhé světové války.[1]
Friedmanovy začátky a nepříjemnosti editovat
Do kryptologie vstupuje roku 1915 a poměrně brzy, roku 1920, napsal jedno z nejvýznamnějších děl kryptoanalýzy té doby. Jmenoval se „Index shody a jeho aplikace v kryptologii“. Ovšem už v té době se Friedman setkává s první velkou nepříjemností. Jeho studii odeslal vlastní šéf na posouzení do Francie. Zde náčelník kryptografické služby ve francouzské armádě „Cartier“ vydává knihu jako svou vlastní práci.
Spisovatel a vynálezce editovat
Opravdu převratným dílem bylo ale čtyřsvazkové dílo „Základy kryptoanalýzy“, vydané roku 1923. Friedman ale nepsal jen knihy. Podílel se u vynalezení šifrovacího stroje Sigaba, stroje, který Amerika nejvíce využívala za druhé světové války. V námořnictvu ho označovali zkratkou ECM Mark II. Byl vyráběn firmou Teletip, jejíž sídlo bylo v Chicagu.
Noví spolupracovníci editovat
Roku 1930 si Friedman vybral tři vynikající mladé matematiky do svého týmu. Ti se osvědčili, protože s nimi spolupracoval až do konce života. Jmenovali se Abraham Sinkov, Salomon Kullback a Frank Rowlett.
Proč kryptologie? editovat
Friedman byl nadaný v mnoha směrech. Snad jako jediný toho v té době dělal tolik najednou. Kryptolog, který rozvíjel metody kryptoanalýzy, luštil nejrůznější šifry a zároveň buď sám nebo s pomocí jiných vynalezl řadu šifrovacích zařízení. Dokonce byla i zaznamenána jeho odpověď na otázku „Proč Kryptologie?“ Odpověděl tím, že „Člověk který zasvětí svůj život Kryptologii, k tomu musí mít zvláštní podněty. Zaprvé radost z toho, že může bez omezování rozvíjet své schopnosti. A zadruhé, neuvěřitelná zvědavost dozvědět se, co si lidé píší, že nechtějí aby tomu ostatní rozuměli.“
Konkurenti v kryptologii editovat
Američan Edward H. Hebern sestrojil roku 1915 šifrovací stroj, který po dalším vývoji zaznamenal veliký úspěch. Zařízení bylo složeno ze dvou propojených psacích strojů. Každé písmeno bylo drátem spojeno s jiným písmenem na druhém stroji. Díky tomu jste u jednoho stroje psali text jaký chcete a druhý stroj vlastně sám vypisoval šifrovaný text.
Vývoj Hebernova stroje editovat
Roku 1921 nahradil Hebern dráty rotorem. Ten se v taktu šifrování točil a měnil tak šifru. Tím stroj získal na složitosti, ale záměna tlačítek byla pořád závislá na periodě dvaceti šesti. Již o tři roky později mělo od něj námořnictvo stroj s pěti rotory. Tím počet možných abeced vzrostl na 265. Dekódování pro nepřítele díky této změně, znamenalo vyzkoušet 12 miliónů možností.
Obyčejný zaměstnanec telegrafní společnosti editovat
Gilbert Vernam navrhl roku 1918 v telegrafní společnosti, kde pracoval, způsob šifrování. Jeho návrh znamenal průlom v rychlosti šifrování dálnopisných zpráv. Spočíval ve vložení dvou pětistopých děrných pásek do dálnopisu. Na jedné pásce byl normální text a na druhé náhodné heslo. Šifra spočívala v sloučení obou pásek dohromady pomocí operace XOR a odeslání. Dešifrování na druhém konci probíhalo stejně. Stačilo dát pásky jen na správné místo. Jedinou hrozbou odhalení textu bylo použití stejné heslové pásky víckrát za sebou.
Zajímavosti editovat
Friedman byl v roce 1946 oceněn Medailí cti, v té době nejvyšším americkým vyznamenáním. William Friedman je i se svou ženou, také kryptoložkou Elizebeth Friedmanovou pohřben na Arlingtonském národním hřbitově.
V roce 1999 byl uveden do síně slávy Národní bezpečnostní agentury.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Rosenheim, Shawn James. The Cryptographic Imagination: Secret Writing from Edgar Poe to the Internet. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1997. ISBN 9780801853326, str.146 (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Friedman na Wikimedia Commons - http://helenis.webgarden.cz/sifry-a-sifrovani Archivováno 30. 9. 2008 na Wayback Machine. – Šifry a šifrování
