Vídeňská pánev
geomorfologická subprovincie Západopanonské pánve
Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánve v Rakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánev – Dolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).
| Vídeňská pánev Wiener Becken Viedenská kotlina | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 484 m n. m. (Sonnenberg) |
| Délka | 150 km |
| Nadřazená jednotka | Západopanonská pánev |
| Sousední jednotky | Malá dunajská kotlina, Severní vápencové Alpy, Střední východní Alpy, Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty |
| Podřazené jednotky | Jihomoravská pánev, Záhorská nížina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Rakousko Slovensko |
 | |
| Povodí | Dunaj |
| Souřadnice | 48°12′20″ s. š., 16°22′26″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Celkové členění:
- Vídeňská pánev v užším smyslu (zahrnuje i Jihomoravskou pánev – Dolnomoravský úval v Česku a Borskou nížinu na Slovensku)
- Marchfeld (Rakousko)
- Leithagebirge (Rakousko)
- Chvojnická pahorkatina (Slovensko)
Na území Česka a Slovenska se subprovincie dělí takto:
- Záhorská nížina (oblast)
- Jihomoravská pánev (oblast)
Vídeňská pánev je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území ČR vybíhá severním výběžkem podél toku Moravy k Napajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem.
Literatura editovat
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vídeňská pánev na Wikimedia Commons
