Vněkarpatské sníženiny
Vněkarpatské sníženiny obepínají zevně oblouk Karpat ze západu, severu a východu. Jsou obvykle považovány za součásti jednotlivých provincií Karpat, tj. západokarpatské, východokarpatské, případně i jihokarpatské sníženiny. Kromě západokarpatských vnějších sníženin ale není možné nalézt jejich exaktní zařazení v geomorfologickém členění.
Vněkarpatské sníženiny Podkarpacie Außenkarpatische Senken | |
---|---|
Bečva | |
Nejvyšší bod | 491 m n. m. (Buschberg) |
Nadřazená jednotka | Západní Karpaty |
Sousední jednotky | Vnější Západní Karpaty, Česko-moravská subprovincie, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Středopolské nížiny (neúplný výčet) |
Podřazené jednotky | Západní Vněkarpatské sníženiny, Severní Vněkarpatské sníženiny |
Světadíl | Evropa |
Stát | Rakousko Česko Polsko Ukrajina Rumunsko |
Povodí | Dunaj, Odra, Visla, Dněstr |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na území České republiky jsou Vněkarpatské sníženiny geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Probíhají napříč celým územím, od Znojma k Ostravě. Na území České republiky se člení na:
Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty neogénem, který představuje potektonickou formaci, postiženou především radiální tektonikou (flexury a poklesy).
Literatura
editovat- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9
- Babuška,V. - Mužík,M.: Mineralogie, petrografie a geologie. SNTL, Praha, 1981.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vněkarpatské sníženiny na Wikimedia Commons