Moštěnka

Moštěnka
	Moštěnka v obci Žalkovice
Základní informace
Délka toku	45,6 km
Plocha povodí	354,6 km²
Průměrný průtok	1,23 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-12-02-072
Pramen
	úbočí Kelčského Javorníku (Hostýnské vrchy); 49°23′46,95″ s. š., 17°45′25,88″ v. d.; 784,7 m n. m.
Ústí
	do Moravy u Kroměříže; 49°19′3,2″ s. š., 17°23′8,3″ v. d.; 189,3 m n. m.
Protéká
	Česko (Zlínský kraj - Osíčko, Vítonice), (Olomoucký kraj - Žákovice, Radkova Lhota, Radkovy, Dřevohostice, Turovice, Domaželice, Čechy, Prusy, Beňov, Horní Moštěnice, Říkovice, Žalkovice)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moštěnka je levostranný přítok řeky Moravy, který protéká Olomouckým a Zlínským krajem v České republice. Říčka je 45,6 km dlouhá. Plocha jejího povodí měří 354,6 km².

Pojmenování editovat

Na dolním toku v oblasti Hané byla Moštěnka označována též jako Stvola, tedy názvem jednoho z druhů vrby. Od Dřevohostic k Býškovicím byla známa jako Býškovica, v pozdější době byla řeka od Dřevohostic k Žákovicích nazývána Blazický a dál proti proudu Žákovický potok. Od pramene k Žákovicím se užíval i název Mařatka a u Horního Újezdu byla říčka známa jako Černý potok. Jméno Moštěnka je u dolního toku zaznamenáno již na listech prvního vojenského mapování v 60. letech 18. století. Tento název pro celý tok řeky od soutoku s Bystřičkou v Dřevohosticích užívá i holešovské hejtmanství v roce 1880.^[2]

Průběh toku editovat

Pramení východně od města Bystřice pod Hostýnem na západním úbočí Kelčského Javorníku (864 m), který je nejvyšším vrcholem Hostýnských vrchů, v nadmořské výšce 784,7 m. V Dřevohosticích se do ní vlévá říčka Bystřička a v Domaželicích Šišemka. Poté se stáčí na jih. Před Kroměříží se stéká s Malou Bečvou, a poté se vlévá do Moravy v nadmořské výšce 189,3 m.

Větší přítoky editovat

levé – Blazický potok, Bystřička, Kozrálka, Dobrčický potok, Rumza
pravé – Býškovický potok, Dolnonětčický potok, Šišemka, Podolský potok, Tučínský potok, Malá Bečva

Vodní režim editovat

Průměrný průtok u ústí činí 1,23 m³/s.

Mlýny editovat

Vávrův mlýn nacházející se u mlýnského náhonu ve Vlkoši

Pospíšilův mlýn – Vítonice čp. 71
Žákovický, Pospíšilův mlýn – Žákovice čp. 45
Hradilův mlýn – Žákovice čp. 89
mlýn v Radkově Lhotě – Radkova Lhota čp. 6
Radkovský, Nedbalův mlýn – Radkovy čp. 32
Turovský mlýn – Turovice čp. 36
Jemelíkův mlýn – Čechy čp. 48

Mlýn v Prusech – Prusy čp. 6
Beňovský mlýn
Štulbach – Horní Moštěnice Dr. A. Stojana 648/82
Vávrův mlýn – Vlkoš čp. 22, okres Přerov, kulturní památka
Kanovský, mlýn Polňák – Kanovsko čp. 30/36
Kyselovický, Seibertův mlýn – Kyselovice čp. 3, okres Kroměříž
Břestský mlýn – Břest čp. 22, okres Kroměříž

Záplavy a regulace editovat

Povodí Moštěnky bylo v minulosti mnohokrát citelně zasaženo povodněmi. Zaznamenány byly především ničivé záplavy v letech 1593, 1750, 1792, 1813, 1858, 1893 a 1897. Aby se předešlo ničivým katastrofám, došlo na počátku 20. století k regulaci jejího toku. Nejvíce se o tehdejší úpravu koryta zasloužil kroměřížský starosta a poslanec moravského zemského sněmu Vojtěch Kulp, který pro tento účel založil i místní Vodní družstvo.^[3]

Přesto se však Moštěnka dál vylévá ze svých břehů. Připomínány jsou povodňové vlny v letech 1904, 1910, 1911, 1913, 1926, 1938, 1939, 1940 a 1947.^[2] Nejhorší povodně však zasáhly celé povodí Moravy během záplav v roce 1997.

Mikroregion Moštěnka editovat

Obce, kolem kterých říčka protéká, se sdružují do tzv. Mikroregionu Moštěnka. Celkem je v mikroregionu 22 obcí: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Čechy, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Křtomil, Líšná, Lipová, Nahošovice, Podolí, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Říkovice, Stará Ves, Turovice, Věžky, Vlkoš a Želatovice. Obce vyvíjí tuto společnou aktivitu především kvůli turistickému ruchu.

Galerie editovat

Moštěnka v Dřevohosticích
Most přes řeku v Dřevohosticích
Moštěnka u obce Čechy
Moštěnka v Horní Moštěnici
Moštěnka v Říkovicích

Odkazy editovat

Poznámky editovat

↑ plocha povodí dle ČHMÚ činí 351,4 km²
↑ ^a ^b POSPÍŠIL, Arnošt. Mlýny a mlynáři ve staletích na povodí vodních toků Moštěnky, Juhyně, Bystřičky, Rusavy, Mojeny, Dřevnice. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-239-0991-6. S. 30.
↑ MALÍŘ, Jiří. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 - 1918. 1. vydání. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 887.

Literatura editovat

POSPÍŠIL, Arnošt. Mlýny a mlynáři ve staletích na povodí vodních toků Moštěnky, Juhyně, Bystřičky, Rusavy, Mojeny, Dřevnice. [s.l.]: [s.n.], 2003. 132 s. ISBN 80-239-0991-6. Kapitola Povodí Moštěnky a její přítoky, s. 29–31.
ŠINDELÁŘOVÁ, Irena. Tepny krajiny : putování podél řek za památkami, přírodou a lidmi Olomouckého kraje. Olomouc: Poznání, 2007. 259 s. ISBN 978-80-86606-60-6. Kapitola Moštěnka, s. 188–197.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Moštěnka na Wikimedia Commons
Hydrologický seznam povodí vodních toků ČR Archivováno 5. 10. 2013 na Wayback Machine.
Základní charakteristiky toku Moštěnka a jeho povodí

[1] vodí dle ČHMÚ činí 351,4 km²

[#1-2] POSPÍŠIL, Arnošt. Mlýny a mlynáři ve staletích na povodí vodních toků Moštěnky, Juhyně, Bystřičky, Rusavy, Mojeny, Dřevnice. [s.l.]: [s.n.], 2003. ISBN 80-239-0991-6. S. 30.

[3] MALÍŘ, Jiří. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861 - 1918. 1. vydání. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 887.

[1]

[2]

[3]