Lukavac
Lukavac (v srbské cyrilici Лукавац) je město v Tuzlanském kantonu na severu Bosny a Hercegoviny. Rozkládá se v údolí řeky Spreča ve směru hlavních dopravních tahů mezi městy Doboj a Tuzla, a to v blízkosti Modračského jezera. V současné době je Lukavac v Bosně a Hercegovině znám především díky dolům a těžkému průmyslu.
| Lukavac | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°32′ s. š., 18°32′ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Tuzlanský |
  Lukavac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 337 km² |
| Počet obyvatel | 46 731 |
| Hustota zalidnění | 138,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 75300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lukavac je centrem stejnojmenné općiny. V současné době má okolo patnácti tisíc obyvatel.
Historie editovat
Původ názvu města není do dnešních dob zcela dostatečně doložen, datuje se nejspíše do 17. století. Nedaleká vesnice Bokovići byla poprvé připomínána v roce 1512. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1528, kdy existoval Gornji Lukavac a Donji Lukavac. V roce 1644 se ještě objevil název Paša Lukavac, který nejspíše odkazuje na původního (tureckého) vlastníka, nebo vlivného člověka, který v místě žil a působil. Označení Lukavac odkazuje na lukavého, tj. zlého člověka. V roce 1885 sčítání lidu zmiňuje existenci Srbského Lukavce a Tureckého Lukavce, tj. samostatné pravoslavné a muslimské části. Rakousko-Uhersko zde vybudovalo továrnu na výrobu uhličitanu amonného, což odstartovalo průmyslový rozvoj sídla. V roce 1895 zde žilo celkem 477 obyvatel. Její oficiální název zněl Bistarac-Fabrika.
V roce 1930 byl otevřen místní katolický kostel svatého Antonína Paduánského, jehož projekt vypracoval český architekt působící v tehdejší Jugoslávii, Karel Pařík.
Rozvoj Lukavace nastal až po druhé světové válce V Lukavaci byl zmodernizován a rozšířen průmysl zpracování cementu po druhé světové válce a vybudována koksovna. Bytová výstavba zde byla rozsáhle realizována po roce 1958. Intenzivní průmysl nicméně vedl k značným ekologickým škodám, v okolí Lukavace se nachází lokality s největší ekologickou zátěží v celé Bosně a Hercegovině.[1],
Lukavac má rovněž i význam z hlediska turistiky, ubytovací zařízení se nachází na břehu Modračského jezera.
Doprava editovat
Lukavacem prochází trať Doboj–Tuzla. Jihozápadně od města probíhá ve stejném směru silnice celostátního významu. Z průmyslových závodů na okraji Lukavace směřuje přes Modračské jezero nákladní lanová dráha.
Lukavac je plánované město a má pravidelnou uliční síť, v níž jednotlivé ulice svírají většinou pravý úhel.
Zdravotnictví editovat
V Lukavaci stojí poliklinka (bosensky Dom zdravlja Lukavac)
Známé osobnosti editovat
- Asim Bajarić, zpěvák
- Mirko Kokotović, fotbalista
Reference editovat
- ↑ 'Bosanski černobili': Toksični otpad u BiH. Slobodna Evropa [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukavac na Wikimedia Commons
