Železniční trať Doboj–Tuzla

železniční trať v Bosně a Hercegovině

Jednokolejná neelektrifikovaná Železniční trať DobojTuzla spojuje uvedená dvě města v severní části Bosny a Hercegoviny. Slouží především pro nákladní, ale také i osobní[1] dopravu.

Nádraží v Tuzle.
Vlak na nádraží v Doboji.

Historie editovat

Trať byla vybudována původně jako odbočka z hlavní bosenské úzkorozchodné trati ze Sarajeva. Stavební práce byla zahájeny nedlouho poté, co byla na Berlínském kongresu předána Bosna a Hercegovina pod správu Rakousko-Uhersku. Dokončena byla roku 1886. Trať je vedena údolím řeky Spreči a pomoci měla především pro rozvoj průmyslu v oblasti dnešní Tuzly a zajištění dopravy nedalekých solných dolů z okolí obce Simin Han a hnědého uhlí.

Původně byla součástí trati i šestikilometrová odbočka do města Gračanica[2] se stavbami dočasné povahy. Z Tuzly dále pokračovala trať i do města Simin Han, odkud byla později zrušena. Celková délka trati tehdy činila 66,7 km.

Po skončení druhé světové války byla v rámci první pětiletky přebudována a zmodernizována. Rozchod kolejí byl změněn na standardní (1453 mm). Zrušen byl v této době i úsek do Simin Hanu.[3] a další odbočky. Trať byla nově trasována a zbudováno bylo několik tunelů.[zdroj?] V okolí Tuzly byly vybudovány nové tratě (Brčko-Banovići a Tuzla-Zvornik). Modernizace trati umožnila rozvoj průmyslu v okolí Tuzly, během existence socialistické Jugoslávie v druhé polovině 20. století díky ní bylo přepravováno uhlí z povrchového dolu u Lukavace. Provozovatelem dráhy byly až do války v Bosně Jugoslávské železnice, poté byla trať v souladu s mírovou dohodou z Daytonu rozdělena a předána do správy Železnic Republiky srbské (západní část) a Železnic FBiH (východní část).

Od 15. prosince 2019 je osobní doprava provozována pouze v úseku Doboj - Petrovo Novo. Je zde v provozu 5 párů osobních zastávkových vlaků (tzv. putničky), z toho jeden pár jezdí pouze v pracovní dny.[4]

Stanice editovat

Reference editovat

  1. Článek na portálu blic.sr
  2. Časopis Gračanički glasnik, ročník 2006 (srbsky)
  3. Článek na portálu historija.ba (bosensky)
  4. RED VOŽNJE (jízdní řády). www.zrs-rs.com [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-09. 

Externí odkazy editovat