Siméon Denis Poisson
Siméon Denis Poisson [siméon d'ni puason] (21. června 1781, Pithiviers – 25. dubna 1840, Sceaux) byl francouzský teoretický fyzik, matematik, geometr a astronom.
| Siméon Denis Poisson | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 21. června 1781 Pithiviers |
| Úmrtí | 25. dubna 1840 (ve věku 58 let) Sceaux |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Siméon Denis Poisson |
| Alma mater | Polytechnická škola |
| Povolání | matematik, astronom, fyzik, vysokoškolský učitel, politik a statistik |
| Zaměstnavatelé | Polytechnická škola Pařížská univerzita Bureau des Longitudes École spéciale militaire |
| Ocenění | Lalandeova cena (1810) Copleyho medaile (1832) společník Americké akademie umění a věd 72 jmen na Eiffelově věži |
| Děti | Anne-Denise-Joséphine-Marie Poisson Marie-Alexandrine Poisson Simeon Jean Charles Poisson |
| Funkce | prezident (Francouzská akademie věd; 1826) prezident (Francouzská akademie věd; 1840) francouzský pair |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a kariéra editovat
V roce 1798 nastoupil na École polytechnique v Paříži. Díky svému nadání začal brzy spolupracovat s význačnými vědci té doby, jako byli například Joseph-Louis Lagrange nebo Pierre-Simon Laplace. Byl přesvědčený republikán, ale během Velké francouzské revoluce se o politiku nezajímal. V roce 1806 se stal profesorem a nastoupil na místo Josepha Fouriera, kterého Napoleon poslal do Grenoblu. Roku 1808 se stal astronomem v Bureau des longitudes, o rok později profesorem teoretické mechaniky na nově založené Fakultě věd pařížské Sorbonny a roku 1812 členem Institut de France. V roce 1817 se oženil s Nancy de Bardi a měl s ní čtyři děti.[1] Je pohřben na hřbitově Père-Lachaise v Paříži.
Dílo editovat
Poissonovo dílo je mimořádně rozsáhlé a zasahuje do mnoha oborů. Vedle svého největšího spisu, dvoudílného „Pojednání o mechanice“ (Traité de mécanique, 1811), publikoval přes 300 vědeckých spisů. Zabýval se Fourierovými řadami, teorií integrálů, variačním počtem, teorií pravděpodobnosti, nebeskou mechanikou, teorií tepla a kapilarity a zejména teorií pole. Jako zastánce korpuskulární teorie světla se dlouho bránil vlnové teorii. Největší význam mají dnes jeho zakladatelské práce z teorie elektřiny a magnetismu, z matematické statistiky a z teorie pohybu planet.
Ocenění editovat
Roku 1818 byl zvolen členem Royal society a 1823 členem švédské akademie věd. V roce 1821 mu byl udělen titul baron, který však nikdy nepoužíval. Roku 1832 dostal Copleyho medaili společně s M. Faradayem. Je mezi 72 slavnými Francouzi, jejichž jména jsou na Eiffelově věži. Je po něm pojmenován kráter Poisson na přivrácené straně Měsíce.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Poisson.
Literatura editovat
- Ottův slovník naučný, heslo Poisson. Sv. 20, str. 16.
Související články editovat
- Poissonova konstanta
- Poissonova konstanta (mechanika)
- Poissonova rovnice
- Poissonova závorka
- Poissonovo rozdělení
- Poissonův zákon
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Siméon Denis Poisson na Wikimedia Commons - (anglicky) Životopis na Mac Tutor
- (anglicky) Poisson na Mathematics genealogy
