Siligurský koridor

oblast úzkého území na severovýchodě Indie

Siligurský koridor je označení pro územní šíji pod indickou suverenitou, sevřené mezi Nepálem, Bangladéšem a Bhútánem. Má pro Indii klíčový strategický význam, neboť zajišťuje spojení oblasti Ásámu (resp. celé Severovýchodní Indie) se zbytkem státu. Oblast se vyznačuje vysokou hustotou obyvatelstva (největší je město Siliguri s více než půlmilionem obyvatel) a politickým napětím vyplývajícím z blízkosti hranic zmíněných států a navíc ještě Číny (jen asi 20 km odtud).

Chickensneckindia.jpg

GeografieEditovat

Oblast je nejsevernějším výběžkem svazového státu Západní Bengálsko, v jehož rámci má zvláštní správní režim. Sousedí na severozápadě s Nepálem, na severovýchodě s Bhútánem a na jihu s Bangladéšem. Vnitrostátní hranici má na západě se svazovým státem Bihár, na severu se Sikkimem a na východě s Ásámem. Koridor je pro obyvatele 8 států severovýchodní Indie (včetně Sikkimu) nesmírně důležitý, protože je to jediné pozemní spojení s ostatním indickým územím bez nutnosti překročení bangladéšské hranice. Koridor je převážně nížinatý, na povodí přítoků Gangy a Brahmaputry, v severní části se zvedá do podhůří Himálají (město Dárdžiling).

HistorieEditovat

Oblast stejně jako dnešní zbytek Indie, Pákistán a Bangladéš byla součástí Britské Indie. V roce 1947 ponechalo Spojené království Britskou Indii svému osudu. Bengálsko, do něhož spadala oblast dnešního koridoru, bylo opět rozděleno podle náboženství. Převážně hinduistický západ připadl Indii a muslimský východ se stal, pod názvem Východní Pákistán, součástí Islámské republiky Pákistán. Západní Pákistán byl vzdálen od Východního přes 1500 km. V roce 1970 vyhrála volby Lidová fronta, která prosazovala autonomii Bengálska. Pákistánská vláda ale autonomii nezavedla a místo toho poslala do východního Bengálska své vojsko. Vypukla občanská válka, která si vyžádala statisíce obětí. Válku s pomocí Indie a SSSR východní Bengálsko vyhrálo a v prosinci 1971 byl vyhlášen samostatný stát Bangladéš, jehož nejsevernější část hranice se stala jižní hranicí siligurského koridoru. Jeho oblast si nárokovala Indie ze strategických důvodů, aby měla pozemní spojení s Východní Indií. Tento nárok a posléze obsazení tohoto území svou armádou ospravedlňovala Indie právem na sebeurčení hinduistických etnických skupin v této oblasti.

ObyvateléEditovat

Oblast je etnicky velmi různorodá, mezi národy kteří zde žijí patří Bengálci, Ásámci, Bodové, Ngalopové, Lhotšampové, Šarlopové a Névárci.

BengálciEditovat

Bengálci jsou národ žijící převážně na území Bengálska. Jsou spojeni společným jazykem bengálštinou, společnou sociální strukturou, společným náboženstvím (islámem) a většinou společnou historií.

Celkově jde asi o 207 milionů lidí. Lidé mluvící bengálsky žijí i v zemích jako Malawi, Spojené arabské emiráty, Spojené království, USA, Saúdská Arábie, Singapur či Nepál.

LhotšampovéEditovat

Lhotšampové jsou převážně hinduisté indického a nepálského původu. Žijí i v jižní části Bhútánu, kde je teplejší klima, a mají jiné zvyky. Jsou proto bhútánskou vládou a majoritní buddhistickou společností diskriminováni. V 80. a 90. letech bylo více než 100 000 Lhotšampů vyhnáno z Bhútánu právě do oblasti koridoru, když je vláda obvinila, že jsou ilegálními imigranty a zabavila jim majetek a půdu. Další tisíce jich později emigrovaly z důvodu diskriminace. Mnoho jich dodnes žije v uprchlických táborech ve východním Nepálu, protože jim vláda Bhútánu nedovolila vrátit se, další byli přesídleni OSN, zejména do západních zemí.

NévárciEditovat

Névárci jsou domorodí obyvatelé převážně Káthmándského údolí v Nepálu. Podle sčítání lidu z roku 2001 žije v Nepálu 1 245 232 Névárců, což činí 5,48 % celkového obyvatelstva a z Névárců to dělá šestou největší etnickou skupinu v zemi. Mateřským jazykem většiny Névárců je névárština, většinou vyznávají hinduismus, v menší míře i buddhismus.

PolitikaEditovat

Současná politická situaceEditovat

V roce 2009 silné protesty Číny donutily indického premiéra Manmóhana Singha, aby se omluvil za svou návštěvu Arunáčalpradéše a slíbil, že už jej nikdy nenavštíví. Čína v listopadu téhož roku také velmi silně protestovala proti návštěvě dalajlámy T. Gjamccha u svých souvěrců v klášteře Tawang a vzrůstající měrou se snaží vměšovat do místních voleb.

Politické dusno v oblasti trvá a někdy se hovoří i o možnosti čínského vojenského vpádu. Kvůli odlehlosti a špatné dopravní dostupnosti Arunáčalpradéše z centrálních oblastí Indie (oproti výborným silnicím z čínské strany) je případná obrana značně nejistá. K dopravě do Arunáčalpradéše by Indická armáda musela využít právě trasu přes siligurský koridor. Proto je tato oblast pro vládu Indie strategicky důležitá.

Práva a zákony oblastiEditovat

Oblast spadá do státu Západní Bengálsko, jehož zákony zde platí, je však spravována centrální indickou vládou. Na dodržování klidu, míru a pořádku dohlíží indická armáda.