Sikorsky SH-60 Seahawk

Sikorsky SH-60 Seahawk je rodina amerických dvoumotorových středně těžkých vrtulníků, jejichž hlavním uživatelem je námořnictvo Spojených států amerických. Jedná se o pro námořní službu upravený derivát armádního vrtulníku UH-60 Black Hawk, patřící do širší rodiny vrtulníků Sikorsky S-70. Základní verze je primárně protiponorková a protilodní, další jsou využívány například pro letecké zásobování, záchranné operace nebo likvidaci min.

Sikorski SH-60 / HH-60 / MH-60 Seahawk
Vrtulník MH-60R Romeo amerického námořnictva
Vrtulník MH-60R Romeo amerického námořnictva
Určenívíceúčelový námořní vrtulník
VýrobceSikorsky Aircraft Corporation
První let12. prosince 1979
Zařazeno1983
UživatelUS Navy
Japonské námořní síly sebeobrany
Australské královské námořnictvo
Thajské královské námořnictvo
a další
Výroba1983–dosud
Vyrobeno kusů338 (SH-60B/S-70B Seahawk)
76 (SH-60F Oceanhawk)
42 (HH-60H Rescue Hawk)
154 (MH-60S Knighthawk)
332 (MH-60R Romeo)
VariantySikorsky HH-60 Jayhawk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní variantou jsou roku 1984 zavedené protiponorkové vrtulníky SH-60B Seahawk (exportí verze je označena S-70B Seahawk), na základě kterých vznikly další specializované varianty: palubní protiponorkový vrtulník SH-60F Oceanhawk, bojový záchranný vrtulník HH-60H Rescue Hawk a záchranný vrtulník pro pobřežní stráž HH-60J Jayhawk. Po roce 2000 americké námořnictvo zahájilo přechod na novou generaci vrtulníků rodiny SH-60, kterou představuje víceúčelový vrtulník MH-60S Knighthawk a protiponorkový vrtulník MH-60R Romeo.[1] Nejnovější verze MH-60R je považována za vůbec nejvýkonnější protiponorkový vrtulník.[2] Vrtulníky rodiny SH-60 byly exportovány do 13 států. Jejich nejvýznamnějším zahraničním uživatelem je Japonsko, které je staví licenčně.

HistorieEditovat

 
SH-60B Seahawk
 
HH-60H Rescue Hawk

Protiponorkové vrtulníky SH-60B Seahawk byly vyvinuty jako platformy pro vedení protiponorkového a protilodního boje. Byly součástí systému LAMPS Mk.III (Light Airborne Multi-Purpose System), který nahradil starší systém LAMPS Mk.I s vrtulníky SH-2 Seasprite. Vyvinuty byly na základě armádních vrtulníků UH-60 Blackhawk. Mezi hlavní změny patřily silnější motory, zvětšená zásoba paliva, schopnost doplňování paliva za letu, automatické sklápění hlavního rotoru a ocasního pylonu, rotorová brzda, zjednodušený podvozek, posuvné dveře kabiny či prvky proti potopení při přistání na hladině. První prototyp YSH-60 vzlétl 12. prosince 1979. Prototypy byly celkem tři. První sériový vrtulník vzlétl roku 1983.[3] Do služby byly zavedeny roku 1983.[1] Vrtulníky SH-60B primárně operují z křižníků, torpédoborců a fregat.[4]

Dalším vývojem vznikla řada odvozených a modernizovaných variant tohoto stroje. Palubní varianta SH-60F Oceanhawk určená pro ochranu bojových skupin letadlových lodí. Místo systému LAMPS.III dostala jiné vybavení. Např. ponorný sonar Bendix ASQ-13F. První sériový vrtulník SH-60F vzlétl roku 1988. Další verze tohoto vrtulníku byla vyvinta pro americkou pobřežní stráž. Vrtulníky HH-60J Jayhawk byly zavedeny roku 1992.[3]

V průběhu 90. let byl zahájen vývoj nové generace vrtulníků rodiny SH-60, kokrétně modelů MH-60S Knighthawk a MH-60R Romeo, kterými americké námořnictvo nahradilo první generaci těchto vrtulníků.[1] Víceúčelový vrtulník MH-60S Knighthawk byl vyvíjen od roku 1997 jako náhrada vrtulníků CH-46D Sea Knight (vyřazeny 2004). Původně měl sloužit především pro zásobování, čemuž odpovídalo původní označení CH-60S. Během vývoje však byly schopnosti vrtulníků významně rozšířeny (likvidace hladinových cílů a palebná podpora, bojové záchranné mise, likvidace min), takže bylo jejich označení změněno. Prototyp vzlétl v lednu 2000. Typ MH-60S byl zaveden v únoru 2002 a v srpnu 2002 byla zahájena jeho sériová výroba. Do ledna 2011 americké námořnictvo převzalo 154 vrtulníků MH-60S. Jako bojové záchranné vrtulníky od roku 2007 nahradily starší verzi HH-60H Rescue Hawk.[5]

 
Dvojice vrtulníků MH-60S Knighthawk

Verze MH-60R Romeo byla vyvinuta jako náhrada starších verzí SH-60B a SH-60F. Prototyp verze MH-60R poprvé vzlétl v červenci 2001. Do amerického námořnictva byl zaveden v srpnu 2005.[6] Počátečních bojových schopností dosáhl roku 2006.[1] V rámci tzv. nízkosériové počáteční výroby LRIP (Low Rate Initial Production) byly nejprve na standard MH-60R přestavovány starší vrtulníky SH-60B. První kusy z novovýroby byly dodány v srpnu 2005 a plná sériová výroba vrtulníku byla zahájena v srpnu 2006. První námořní nasazení vrtulník absolvoval v letech 2008–2009.[6]

KonstrukceEditovat

Vrtulník SH-60B má možnost doplňovat palivo za letu. Je vybaven vyhledávacím radarem, zařízením ESM v přídi, pylonem pro detektor magnetických anomálií (MAD), závěsníkem pro akustické bóje a dalšími technickými zařízeními. Výzbroj nebo přídavné nádrže mohou být podvěšeny pad dva pylony. Může nést například protiponorková torpéda Mk.46 a Mk.50, protilodní střely AGM-119 Penguin, nebo kulomety. Pohání jej dva turbohřídelové motory General Electric T700-GE-401C, každý o výkonu 1425 kW. Má čtyřlistý hlavní rotor a čtylistý vyrovnávací rotor.[7]

Verze MH-60R má moderní skleněný kokpit Lockheed Martin se čtyřmi velkoplošnými multifunkčními displeji (obdobně je vybavena rovněž verze MH-60S).[2] Vybavení mimo jiné zahrnuje senzorový systém Raytheon AN/AAS-44 (včetně hlavice FLIR s laserovým značkovačem), multifunkční radar Telephonics AN/APS-147, sonar Raytheon AN/AQS-22 ALFS (Airborne active low frequency sonar) a datalink AN/SRQ-4 Hawklink. Paleta výzbroje byla rozšířena o protiponorková torpéda Mk.54 a řízené střely AGM-114 Hellfire.[8]

VerzeEditovat

 
Vrtulník MH-60R vypouští řízenou střelu Hellfire
 
Vrtulník SH-60F Oceanhawk po přistání na křižníku USS Bunker Hill (CG-52)

Základní verze:

  • SH-60B Seahawk – základní protiponorková verze s radarem APS-124. Operuje z válečných lodí.[4]
  • SH-60F Oceanhawk – palubní protiponorkový vrtulník upravený pro nasazení v rámci bojových skupin letadlových lodí.[7]
  • HH-60J Jayhawk – záchranný vrtulník provozovaný americkou pobřežní stráží.
  • HH-60H Rescue Hawk – bojový záchranný vrtulník pro operace z pevniny i lodí.[7]
  • SH-60J – licenční verze S-70B-3 Seahawk stavěná v Japonsku.[7]
  • SH-60K – modernizovaná verze japonských SH-60J s výkonnějšími motory a modernější avonikou.[7]
  • MH-60R Romeo – druhá generace protiponorkového vrtulníku.
  • MH-60S Knighthawk – víceúčelový vrtulník (zásobování, bojové záchranné mise, likvidace min).
  • MH-60T Jayhawk – modernizované vrtulníky HH-60J pro pobřežní stráž.

Exportní verze:

  • S-70B Seahawk – exportní verze SH-60B.[7]
    • S-70B-1 Seahawk – vrtulníky pro Španělsko.
    • S-70B-2 Seahawk – vrtulníky pro Austrálii.
    • S-70B-3 Seahawk – vrtulníky pro Japonsko.
    • S-70B-6 Seahawk – vrtulníky pro Řecko.
    • S-70B-7 Seahawk – vrtulníky pro Thajsko.
    • S-70B-8 Seahawk – vrtulníky pro Turecko.

UživateléEditovat

 
Řecký vrtulník S-70B-6 Aegean Hawk
 
Japonský vrtulník SH-60J
 
Americký vrtulník MH-60T Jayhawk
Austrálie  Austrálie
Brazílie  Brazílie
Dánsko  Dánsko
Indie  Indie
Japonsko  Japonsko
Jižní Korea  Jižní Korea
Řecko  Řecko
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie
Singapur  Singapur
Španělsko  Španělsko
Thajsko  Thajsko
Tchaj-wan  Tchaj-wan
Turecko  Turecko
USA  USA
  • Americké námořnictvo – jako hlavní uživatel typu odebralo 181 vrtulníků verze SH-60B, 76 kusů SH-60F, 42 kusů HH-60H, 154 kusů MH-60S a 289 kusů MH-60R.[8]

Specifikace (SH-60B)Editovat

 
SH-60

Citováno dle:[7]

Technické údajeEditovat

  • Osádka: 4
  • Délka trupu: 15,26 m
  • Délka s rotorem: 19,76 m
  • Výška: 5,18 m
  • Průměr rotoru: 16,36 m
  • Průměr vyrovnávacího rotoru: 3,35 m
  • Hmotnost prázdného vrtulníku: 6191 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 9926 kg
  • Pohonná jednotka:turbohřídelový motor General Electric T700-GE-401C
  • Výkon motoru: 1425 kW (3400 shp)

VýkonyEditovat

  • Maximální rychlost: 272 km/h
  • Počáteční stoupavost: 3,55 m/s
  • Dolet: 592 km
  • Dostup: 5790 m

VýzbrojEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d MH-60 Sea Hawk Helicopter [online]. US Navy [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c MH-60R Romeo Seahawk technical review world’s most advanced maritime helicopter [online]. Navyrecognition.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b WÁGNER, Jirka. Sikorsky SH-60B Seahawk [online]. Military.cz [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b SH-60 Sea Hawk [online]. Military.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b MH-60S Knighthawk (Seahawk) Multimission Naval Helicopter [online]. Naval-technology.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c MH-60R Seahawk Multimission Naval Helicopter [online]. Airforce-technology.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d e f g h i j k l m n o SH-60B Seahawk Multimission Naval Helicopter [online]. Airforce-technology.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c 21 MH-60R Seahawk Maritime Helicopters on Order for the Indian Navy [online]. Navalnews.com, rev. 2020-05-15 [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Sikorsky MH-60R Seahawk [online]. Navy.gov.au [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. South Korea Selects MH-60R Helicopter for ROK Navy [online]. Navalnews.com [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Lockheed Martin to produce four MH-60R naval helicopters for Greece [online]. Navyrecognition.com [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat