Wikipedie

Sikorsky SH-60 Seahawk

americký vojenský vrtulník

Sikorsky SH-60 Seahawk je rodina amerických dvoumotorových středně těžkých vrtulníků, jejichž hlavním uživatelem je námořnictvo Spojených států amerických. Jedná se o pro námořní službu upravený derivát armádního vrtulníku UH-60 Black Hawk, patřící do širší rodiny vrtulníků Sikorsky S-70. Základní verze je primárně protiponorková a protilodní, další jsou využívány například pro letecké zásobování, záchranné operace nebo likvidaci min.

Sikorski SH-60 / HH-60 / MH-60 Seahawk
Vrtulník MH-60R Romeo amerického námořnictva
Vrtulník MH-60R Romeo amerického námořnictva
Určenívíceúčelový námořní vrtulník
PůvodSpojené státy americké
VýrobceSikorsky Aircraft Corporation
Mitsubishi Heavy Industries
První let12. prosince 1979
Zařazeno1984[1]
UživatelUS Navy
Japonské námořní síly sebeobrany
Australské královské námořnictvo
Thajské královské námořnictvo
a další
Výroba1983–dosud
Vyrobeno kusů338 (SH-60B/S-70B Seahawk)
76 (SH-60F Oceanhawk)
42 (HH-60H Rescue Hawk)
154 (MH-60S Knighthawk)
332 (MH-60R Romeo)
Vyvinuto z typuSikorsky UH-60 Black Hawk
VariantySikorsky HH-60 Jayhawk
Další vývojPiasecki X-49
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Základní variantou jsou roku 1984 zavedené protiponorkové vrtulníky SH-60B Seahawk (exportní verze je označena S-70B Seahawk), na základě kterých vznikly další specializované varianty: palubní protiponorkový vrtulník SH-60F Oceanhawk, bojový záchranný vrtulník HH-60H Rescue Hawk a záchranný vrtulník pro pobřežní stráž HH-60J Jayhawk. Po roce 2000 americké námořnictvo zahájilo přechod na novou generaci vrtulníků rodiny SH-60, kterou představuje víceúčelový vrtulník MH-60S Knighthawk a protiponorkový vrtulník MH-60R Romeo.[2] Nejnovější verze MH-60R je považována za vůbec nejvýkonnější protiponorkový vrtulník.[3] Vrtulníky rodiny SH-60 byly exportovány do 13 států. Jejich nejvýznamnějším zahraničním uživatelem je Japonsko, které je staví licenčně.

Historie

editovat
 
SH-60B Seahawk
 
HH-60H Rescue Hawk

Protiponorkové vrtulníky SH-60B Seahawk byly vyvinuty jako platformy pro vedení protiponorkového a protilodního boje. Byly součástí systému LAMPS Mk.III (Light Airborne Multi-Purpose System), který nahradil starší systém LAMPS Mk.I s vrtulníky SH-2 Seasprite. Vyvinuty byly na základě armádních vrtulníků UH-60 Blackhawk. Mezi hlavní změny patřily silnější motory, zvětšená zásoba paliva, schopnost doplňování paliva za letu, automatické sklápění hlavního rotoru a ocasního pylonu, rotorová brzda, zjednodušený podvozek, posuvné dveře kabiny či prvky proti potopení při přistání na hladině. První prototyp YSH-60 vzlétl 12. prosince 1979. Prototypy byly celkem tři. První sériový vrtulník vzlétl roku 1983.[4] Do služby byly zavedeny roku 1983.[2] Vrtulníky SH-60B primárně operují z křižníků, torpédoborců a fregat.[5]

Dalším vývojem vznikla řada odvozených a modernizovaných variant tohoto stroje. Palubní varianta SH-60F Oceanhawk určená pro ochranu bojových skupin letadlových lodí. Místo systému LAMPS.III dostala jiné vybavení. Např. ponorný sonar Bendix ASQ-13F. První sériový vrtulník SH-60F vzlétl roku 1988. Další verze tohoto vrtulníku byla vyvinuta pro americkou pobřežní stráž. Vrtulníky HH-60J Jayhawk byly zavedeny roku 1992.[4]

V průběhu 90. let byl zahájen vývoj nové generace vrtulníků rodiny SH-60, konkrétně modelů MH-60S Knighthawk a MH-60R Romeo, kterými americké námořnictvo nahradilo první generaci těchto vrtulníků.[2] Víceúčelový vrtulník MH-60S Knighthawk byl vyvíjen od roku 1997 jako náhrada vrtulníků CH-46D Sea Knight (vyřazeny 2004). Původně měl sloužit především pro zásobování, čemuž odpovídalo původní označení CH-60S. Během vývoje však byly schopnosti vrtulníků významně rozšířeny (likvidace hladinových cílů a palebná podpora, bojové záchranné mise, likvidace min), takže bylo jejich označení změněno. Prototyp vzlétl v lednu 2000. Typ MH-60S byl zaveden v únoru 2002 a v srpnu 2002 byla zahájena jeho sériová výroba. Do ledna 2011 americké námořnictvo převzalo 154 vrtulníků MH-60S. Jako bojové záchranné vrtulníky od roku 2007 nahradily starší verzi HH-60H Rescue Hawk.[6]

 
Dvojice vrtulníků MH-60S Knighthawk

Verze MH-60R Romeo byla vyvinuta jako náhrada starších verzí SH-60B a SH-60F. Prototyp verze MH-60R poprvé vzlétl v červenci 2001. Do amerického námořnictva byl zaveden v srpnu 2005.[7] Počátečních bojových schopností dosáhl roku 2006.[2] V rámci tzv. nízkosériové počáteční výroby LRIP (Low Rate Initial Production) byly nejprve na standard MH-60R přestavovány starší vrtulníky SH-60B. První kusy z novovýroby byly dodány v srpnu 2005 a plná sériová výroba vrtulníku byla zahájena v srpnu 2006. První námořní nasazení vrtulník absolvoval v letech 2008–2009.[7]

Dne 12. května 2021 proběhl první let prototypu japonské protiponorkové verze SH-60L, vyvinuté společností Mitsubishi Heavy Industries (MHI). Vrtulník je vylepšenou verzí protiponorkového vrtulníku SH-60K. Dne 3. ledna 2024 japonské ministerstvo obrany informovalo o úspěšném dokončení vývoje SH-60L.[8]

Konstrukce

editovat

Vrtulník SH-60B má možnost doplňovat palivo za letu. Je vybaven vyhledávacím radarem, zařízením ESM v přídi, pylonem pro detektor magnetických anomálií (MAD), závěsníkem pro akustické bóje a dalšími technickými zařízeními. Výzbroj nebo přídavné nádrže mohou být podvěšeny pad dva pylony. Může nést například protiponorková torpéda Mk.46 a Mk.50, protilodní střely AGM-119 Penguin, nebo kulomety. Pohání jej dva turbohřídelové motory General Electric T700-GE-401C, každý o výkonu 1425 kW. Má čtyřlistý hlavní rotor a čtyřlistý vyrovnávací rotor.[9]

Verze MH-60R má moderní skleněný kokpit Lockheed Martin se čtyřmi velkoplošnými multifunkčními displeji (obdobně je vybavena rovněž verze MH-60S).[3] Vybavení mimo jiné zahrnuje senzorový systém Raytheon AN/AAS-44 (včetně hlavice FLIR s laserovým značkovačem), multifunkční radar Telephonics AN/APS-147, sonar Raytheon AN/AQS-22 ALFS (Airborne active low frequency sonar) a datalink AN/SRQ-4 Hawklink. Paleta výzbroje byla rozšířena o protiponorková torpéda Mk.54 a řízené střely AGM-114 Hellfire.[10]

Služba

editovat

V prosinci 2024 vrtulník amerického námořnictva MH-60 Romeo během nasazení v Rudém moři sestřelil húthijský dron. Byl to první sestřel dronu dosažený vrtulníkem tohoto typu. Vrtulník patřil k uskupení letadlové lodě USS Harry S. Truman (CVN-75).[11]

Verze

editovat
 
Vrtulník MH-60R vypouští řízenou střelu Hellfire
 
Vrtulník SH-60F Oceanhawk po přistání na křižníku USS Bunker Hill (CG-52)

Základní verze:

  • SH-60B Seahawk – Základní protiponorková verze s radarem APS-124. Operuje z válečných lodí.[5]
  • SH-60F Oceanhawk – Palubní protiponorkový vrtulník upravený pro nasazení v rámci bojových skupin letadlových lodí.[9]
  • HH-60J Jayhawk – Záchranný vrtulník provozovaný americkou pobřežní stráží.
  • HH-60H Rescue Hawk – Bojový záchranný vrtulník pro operace z pevniny i lodí.[9]
  • SH-60J – Japonská protiponorková verze. Modernizovaná verze SH-60B Seahawk společnosti MHI byla stavěna v Japonsku.
  • SH-60K – Japonská protiponorková verze. Modernizovaná verze japonských SH-60J s výkonnějšími motory a modernější avionikou společnosti MHI byla stavěna v Japonsku.[9]
  • SH-60L – Japonská protiponorková verze. Pokročilá verze SH-60K společnosti MHI byla stavěna v Japonsku.
  • MH-60R Romeo – Druhá generace protiponorkového vrtulníku.
  • MH-60S Knighthawk – Víceúčelový vrtulník (zásobování, bojové záchranné mise, likvidace min).
  • MH-60T Jayhawk – Modernizované vrtulníky HH-60J pro pobřežní stráž.

Exportní verze:

  • S-70B Seahawk – Exportní verze SH-60B.[9]
    • S-70B-1 Seahawk – Vrtulníky pro Španělsko.
    • S-70B-2 Seahawk – Vrtulníky pro Austrálii.
    • S-70B-3 Seahawk – Vrtulníky pro Japonsko.
    • S-70B-6 Aegean Hawk – Vrtulníky pro Řecko.
    • S-70B-7 Seahawk – Vrtulníky pro Thajsko.
    • S-70B-28 Seahawk – Vrtulníky pro Turecko.
    • S-70C(M) Thunderhawk – Vrtulníky série pro Čínskou republiku.

Uživatelé

editovat
 
Řecký vrtulník S-70B-6 Aegean Hawk
 
Japonský vrtulník SH-60J
 
Americký vrtulník MH-60T Jayhawk
Austrálie  Austrálie
  • Australské královské námořnictvo – Původně získalo 16 kusů verze S-70B-2 Seahawk, které byly vyřazeny roku 2017. V letech 2013–2016 bylo dodáno 24 vrtulníků MH-60R.[12] Roku 2022 objednáno dalších 12 MH-60R.[13]
Brazílie  Brazílie
Dánsko  Dánsko
Indie  Indie
Japonsko  Japonsko
Jižní Korea  Jižní Korea
Norsko  Norsko
Řecko  Řecko
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie
Singapur  Singapur
Španělsko  Španělsko
  • Španělské námořnictvo – V letech 1988–2001 získalo 12 vrtulníků S-70B.[9] Později zakoupilo 8 americkým námořnictvem vyřazených MH-60F. Roku 2023 objednáno 8 vrtulníků MH-60R.[17]
Thajsko  Thajsko
Tchaj-wan  Tchaj-wan
Turecko  Turecko
USA  USA
  • Americké námořnictvo – Jako hlavní uživatel typu odebralo 181 vrtulníků verze SH-60B, 76 kusů SH-60F, 42 kusů HH-60H, 154 kusů MH-60S a 289 kusů MH-60R.[10]

Specifikace (SH-60B)

editovat
 
SH-60

Citováno dle:[9]

Technické údaje

editovat
  • Osádka: 4
  • Délka trupu: 15,26 m
  • Délka s rotorem: 19,76 m
  • Výška: 5,18 m
  • Průměr rotoru: 16,36 m
  • Průměr vyrovnávacího rotoru: 3,35 m
  • Hmotnost prázdného vrtulníku: 6191 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 9926 kg
  • Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor General Electric T700-GE-401C
  • Výkon motoru: 1425 kW (3400 shp)

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 272 km/h
  • Počáteční stoupavost: 3,55 m/s
  • Dolet: 592 km
  • Dostup: 5790 m

Výzbroj

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Leoni 2007, s. 205.
  2. ↑ a b c d MH-60 Sea Hawk Helicopter [online]. US Navy [cit. 2020-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03. (anglicky) 
  3. ↑ a b c MH-60R Romeo Seahawk technical review world’s most advanced maritime helicopter [online]. Navyrecognition.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-08. (anglicky) 
  4. ↑ a b WÁGNER, Jirka. Sikorsky SH-60B Seahawk [online]. Military.cz [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b SH-60 Sea Hawk [online]. Military.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b MH-60S Knighthawk (Seahawk) Multimission Naval Helicopter [online]. Naval-technology.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c MH-60R Seahawk Multimission Naval Helicopter [online]. Airforce-technology.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Japan successfully completes development of SH-60L ASW helicopter [online]. Navyrecognition.com, rev. 2024-01-03 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e f g h i j k l m n SH-60B Seahawk Multimission Naval Helicopter [online]. Airforce-technology.com [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c 21 MH-60R Seahawk Maritime Helicopters on Order for the Indian Navy [online]. Navalnews.com, rev. 2020-05-15 [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ HODGE SECK, Hope. Navy MH-60 Seahawk Helicopter Has Shot Down Its First Drone [online]. The War Zone, rev. 2025-01-16 [cit. 2025-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Sikorsky MH-60R Seahawk [online]. Navy.gov.au [cit. 2020-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Australian Navy to receive 12 additional MH-60R helicopters [online]. Navaltoday.com, rev. 2022-09-21 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ South Korea Selects MH-60R Helicopter for ROK Navy [online]. Navalnews.com [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Lockheed Martin to produce six MH-60R Seahawk helicopters for Norway [online]. Navaltoday.com, rev. 2023-10-27 [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Lockheed Martin to produce four MH-60R naval helicopters for Greece [online]. Navyrecognition.com [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Lockheed Martin to provide eight MH-60R Seahawk helicopters for Spanish Navy [online]. Navaltoday.com, rev. 2023-10-16 [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • LEONI, Ray D., 2007. Black Hawk: The Story of a World Class Helicopter. Reston, Virginia: American Institute of Aeronautics and Astronautics. 333 s. ISBN 978-1-56347-918-2. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sikorsky_SH-60_Seahawk&oldid=24741847“