Wikipedie

Indické námořnictvo

Indické námořnictvo je součástí indických ozbrojených sil. Je pátým největším námořnictvem světa.[1] Tvoří ho 67 000 aktivních námořníků, 5000 příslušníků námořního letectva, 2000 mariňáků a 1000 vojáků jednotek Sagar Prahari Bal. V současnosti provozuje více než 155 lodí, včetně letadlových lodí INS Vikrant a INS Vikramaditya a 250 letadel. Mezi jeho hlavní úkoly patří obrana indických vod, spolupráce na mezinárodních misích a pomoc při humanitárních katastrofách. V posledních letech námořnictvo prochází rozsáhlou modernizací a expanzí. Řada indických válečných lodí byla postavena v domácích loděnicích a rovněž do vývoje investuje Indie značné prostředky. Hlavní indické základny jsou Bombaj a Visakhapatnam.

Indické námořnictvo
Znak indického námořnictva
Znak indického námořnictva
Znak indického námořnictva
ZeměIndieIndie Indie
Vznik1947
Velikost2 letadlové lodě
11 torpédoborců
12 fregat
23 korvet
18 ponorek
17 výsadkových lodí
Nadřazené jednotkyIndické ozbrojené síly
Účast
VálkyAnexe kologie Goa (1961)
Indicko-pákistánská válka (1965)
Indicko-pákistánská válka (1971)
Kárgilská válka (1999)
Zemětřesení v Indickém oceánu (2004)
Pirátství v Somálsku

HistorieEditovat

 
Vlajka námořnictva
 
2001–2004
 
1950–2001

Indie má velice dlouhou námořní tradici, navíc zde od 16. století působila loďstva koloniálních zemí. Asi největší vliv přitom měli Britové, kteří subkontinent postupně ovládli a svou moc zde udrželi do poloviny 20. století. Pod jejich vlivem se zde postupně vytvořilo námořnictvo, které se zapojilo i do první a druhé světové války. Od roku 1934 až do zániku britské nadvlády neslo pojmenování Indické královské námořnictvo (Royal Indian Navy). Na počátku druhé světové války přitom mělo pouze osm lodí (z toho pět malých šalup) a méně než 2000 osob. Na konci války jeho síla narostla na 117 lodí a 30 000 osob.[2]

V roce 1947 Indie získala samostatnost a její námořnictvo přestalo být podřízeno britské koruně. Po vyhlášení Indické republiky v roce 1950 se z Indického královského námořnictva stalo Indické námořnictvo. Už v té době přitom Indie měla ambici stát se regionální námořní mocností. V roce 1950 přitom mělo lehký křižník Delhi, tři torpédoborce, čtyři fregaty, jedno výzkumné plavidlo, 10 minolovek, výsadkovou tankovou loď a šest tankových výsadkových člunů. Až do poloviny šedesátých let si Indie pořizovala většinu lodí s pomocí Velké Británie. Poté však navázala kontakty se Sovětským svazem, který se stal jejím hlavním dodavatelem.[2] Intenzivní spolupráce s Ruskem přitom probíhá dodnes.

V polovině 90. let mělo indické námořnictvo přes 100 válečných lodí, včetně 2 starších letadlových lodí, 23 torpédoborců a fregat a 15 ponorek. Řada lodí však nebyla, pro nedostatek financí, bojeschopná.[3]

SloženíEditovat

Letadlové loděEditovat

 
INS Vikramaditya

TorpédoborceEditovat

 
INS Kolkata (D63)

FregatyEditovat

 
Satpura (F48)
 
Talwar (F40)
  • Třída Talwar
    • Talwar (F40)
    • Trishul (F43)
    • Tabar (F44)
    • Teg (F45)
    • Tarkash (F46)
    • Trikand (F50)

KorvetyEditovat

 
INS Kamorta (P28)

PonorkyEditovat

 
INS Chakra II

Výsadkové loděEditovat

 
INS Jalashwa (L41)

Hlídkové loděEditovat

Pomocné loděEditovat

 
Shakti (A57)
  • Třída Sandhayak – střední výzkumná loď
    • Nirupak (J20)
    • Investigator (J15)
    • Jamuna (J16)
    • Sutlej (J17)
    • Darshak (J21)
    • Sarvekshak (J22)
  • INS Dhruv – výzkumná loď (sledování balistických raket)

Plánované akviziceEditovat

  • Třída Visakhapatnam (2 ks) – raketové torpédoborce, evoluce třídy Kolkata.
  • Projekt 11356 (4 ks) – budou zakoupeny dvě rozestavěné ruské fregaty této třídy, dvě další postaví indické loděnice.
  • Projekt 17A (7 ks) – víceúčelové fregaty.
  • INS Aridhaman – raketonosná ponorka s jaderným pononem třídy Arihant.
  • Projekt 17 (1 ks) – francouzské konvenční ponorky třídy Scorpène.
  • Projektu 17(I) (6 ks) – konvenční ponorky dosud neznámého typu.
  • Zásobovací tankery (5 ks, výtlak 45 000 tun) – V roce 2019 byla jako dodavatel vybrána turecká loděnice TAIS, stavba proběhne v indické loděnici Hindustan Shipyard Limited (HSL). Stavba má začít roku 2020 s dodáním první jednotky roku 2024.[4]
  • Malé protiponorkové lodě třídy ASW-SWC (16 ks) – roku 2020 rozestavěna plavidla pro protiponorkový boj v mělkých vodách.[5]
  • Třída Sandhayak (4 ks) – Velká výzkumná loď.[6]
  • INS Anvesh (A41) – výzkumná loď. (sledování balistických raket)
  • Cvičné lodě (3 ks) – Plavidla postaví indická loděnice Larsen & Toubro Defense. Dokončení je plánováno na rok 2026.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Indian Navy [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-09 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Indian Navy – History [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-23 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Indian Navy – Development [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-09 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Turkey’s TAIS Wins $2.3 Billion Contract to Build Five Fleet Support Ships for Indian Navy [online]. Defpost.com, rev. 2019-06-08 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Cochin Shipyard from India holds steel cutting ceremony of Anti-Submarine Warfare Shallow Water Crafts [online]. Navyrecognition.com, rev. 2020-12-01 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ GRSE Lays Keel of 2nd Survey Vessel Large (Yard 3026) [online]. Aeromag.in, rev. 2020-12-02 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • SINGH, Satyindra. Under two ensings. The Indian Navy 1945–1950. New Delhi, Bombay, Calcutta: Oxford & IBH Publishing Co., 1986. 176 s. ISBN 978-8120400948. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Indické_námořnictvo&oldid=22509265“