Wikipedie

Indické námořnictvo

Indické námořnictvo je součástí indických ozbrojených sil. Je pátým největším námořnictvem světa.[1] Tvoří ho 67 000 aktivních námořníků, 5000 příslušníků námořního letectva, 2000 mariňáků a 1000 vojáků jednotek Sagar Prahari Bal. V současnosti provozuje více než 155 lodí, včetně letadlových lodí INS Vikrant a INS Vikramaditya a 250 letadel. Mezi jeho hlavní úkoly patří obrana indických vod, spolupráce na mezinárodních misích a pomoc při humanitárních katastrofách. V posledních letech námořnictvo prochází rozsáhlou modernizací a expanzí. Řada indických válečných lodí byla postavena v domácích loděnicích a rovněž do vývoje investuje Indie značné prostředky. Hlavní indické základny jsou Bombaj a Visakhapatnam.

Indické námořnictvo
Znak indického námořnictva
Znak indického námořnictva
ZeměIndieIndie Indie
Vznik1947
Velikost2 letadlové lodě
13 torpédoborců
13 fregat
23 korvet
19 ponorek
13 výsadkových lodí
Nadřazené jednotkyIndické ozbrojené síly
Webová stránkaindiannavy.gov.in
Účast
VálkyAnexe kologie Goa (1961)
Indicko-pákistánská válka (1965)
Indicko-pákistánská válka (1971)
Kárgilská válka (1999)
Zemětřesení v Indickém oceánu (2004)
Pirátství v Somálsku

Historie

editovat
 
Vlajka námořnictva
 
2001–2004
 
1950–2001

Indie má velice dlouhou námořní tradici, navíc zde od 16. století působila loďstva koloniálních zemí. Asi největší vliv přitom měli Britové, kteří subkontinent postupně ovládli a svou moc zde udrželi do poloviny 20. století. Pod jejich vlivem se zde postupně vytvořilo námořnictvo, které se zapojilo i do první a druhé světové války. Od roku 1934 až do zániku britské nadvlády neslo pojmenování Indické královské námořnictvo (Royal Indian Navy). Na počátku druhé světové války přitom mělo pouze osm lodí (z toho pět malých šalup) a méně než 2000 osob. Na konci války jeho síla narostla na 117 lodí a 30 000 osob.[2]

V roce 1947 Indie získala samostatnost a její námořnictvo přestalo být podřízeno britské koruně. Po vyhlášení Indické republiky v roce 1950 se z Indického královského námořnictva stalo Indické námořnictvo. Už v té době přitom Indie měla ambici stát se regionální námořní mocností. V roce 1950 přitom mělo lehký křižník Delhi, tři torpédoborce, čtyři fregaty, jedno výzkumné plavidlo, 10 minolovek, výsadkovou tankovou loď a šest tankových výsadkových člunů. Až do poloviny šedesátých let si Indie pořizovala většinu lodí s pomocí Velké Británie. Poté však navázala kontakty se Sovětským svazem, který se stal jejím hlavním dodavatelem.[2] Intenzivní spolupráce s Ruskem přitom probíhá dodnes.

V polovině 90. let mělo indické námořnictvo přes 100 válečných lodí, včetně 2 starších letadlových lodí, 23 torpédoborců a fregat a 15 ponorek. Řada lodí však nebyla, pro nedostatek financí, bojeschopná.[3]

Složení

editovat

Letadlové lodě

editovat
 
INS Vikramaditya

Torpédoborce

editovat
 
INS Kolkata (D63)

Fregaty

editovat
 
Satpura (F48)
 
Talwar (F40)

Korvety

editovat
 
INS Kamorta (P28)

Ponorky

editovat
 
INS Chakra II
  • Třída Arihant – raketonosné ponorky s jaderným pohonem
    • Arihant
    • Arighaat

Výsadkové lodě

editovat
 
INS Jalashwa (L41)

Hlídkové lodě

editovat

Pomocné lodě

editovat
 
Shakti (A57)
  • Třída Sandhayak – střední výzkumná loď
    • Investigator (J15)
    • Jamuna (J16)
    • Sutlej (J17)
    • Darshak (J21)
    • Sarvekshak (J22)
  • INS Dhruv – výzkumná loď (sledování balistických raket)

Plánované akvizice

editovat
  • Projekt 11356 (4 ks) – Budou zakoupeny dvě rozestavěné ruské fregaty této třídy, dvě další postaví indické loděnice Goa Shipyard Limited (GSL).
  • Třída Nilgiri (6 ks) – Víceúčelové fregaty.
  • INS Aridhaman – Raketonosná ponorka s jaderným pohonem třídy Arihant.
  • Projekt 17 (3 ks) – Francouzské konvenční ponorky třídy Scorpène. Na první šestikusovou sérii má navázat druhá tříkusová.
  • Projektu 17(I) (6 ks) – Konvenční ponorky dosud neznámého typu, vybavené pomocným pohonem nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu (AIP). Do finálního výběru se dostala dvě konsorcia: první tvoří německá loděnice Thyssenkrupp Marine Systems (TKMS) a indická Mazagon Dock Limited (MDL) s derivátem Typu 214 a druhé španělská loděnice Navantia a indická Larsen & Toubro (L&T) s derivátem třídy Isaac Peral.[4]
  • Třída HSL (5 ks, výtlak 44 000 tun) – Bojové podpůrné lodě. V roce 2019 byla jako dodavatel vybrána konsorcium tureckých loděnic TAIS, stavba proběhne v indické loděnici Hindustan Shipyard Limited (HSL) a L&T Shipbuilding.[5] Objednávka byla v roce 2023.[6]
  • Malé protiponorkové lodě třídy ASW-SWC (16 ks) – Roku 2020 rozestavěna plavidla pro protiponorkový boj v mělkých vodách.[7]
  • Oceánské hlídkové lodě třídy NGOPV (Next-Generation Offshore Patrol Vessel) (11 ks) – Loděnice Goa Shipyard Ltd (GSL) navrhne a postaví sedm jednotek, loděnice Garden Reach Shipbuilders and Engineers (GRSE) postaví zbývající čtyři jednotky.[8]
  • Next Generation Missile Vessel (NGMV, 6 ks) – Loděnice Cochin Shipyard Limited (CSL).[8]
  • Třída Sandhayak (3 ks) – Velká výzkumná loď.[9]
  • Cvičné lodě (3 ks) – Plavidla postaví indická loděnice L&T Shipbuilding. Dokončení je plánováno na rok 2026.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Indian Navy [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-09 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Indian Navy – History [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-23 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Indian Navy – Development [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-09 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Germany vs Spain: Intense Competition for Building Submarines for Indian Navy [online]. Armyrecognition.com, rev. 2024-07-15 [cit. 2024-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ L&T secures contract for construction of Fleet Support Ships for Indian Navy [online]. Armyrecognition.com, rev. 2024-07-09 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Rs19,000 crore contract inked for 5 fleet support ships to replenish warships [online]. The Times Of India, rev. 2023-08-25 [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Cochin Shipyard from India holds steel cutting ceremony of Anti-Submarine Warfare Shallow Water Crafts [online]. Navyrecognition.com, rev. 2020-12-01 [cit. 2020-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Indian Navy signs contracts for construction of 17 naval vessels [online]. Navaltoday.com, rev. 2023-03-31 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ GRSE Lays Keel of 2nd Survey Vessel Large (Yard 3026) [online]. Aeromag.in, rev. 2020-12-02 [cit. 2020-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-15. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • SINGH, Satyindra. Under two ensings. The Indian Navy 1945–1950. New Delhi, Bombay, Calcutta: Oxford & IBH Publishing Co., 1986. 176 s. ISBN 978-8120400948. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Indické_námořnictvo&oldid=24842170“