Třída Veer

Třída Veer je třída protiponorkových korvet indického námořnictva. Jedná se o modifikaci sovětské třídy Tarantul. Ve třech skupinách bylo postaveno 13 jednotek této třídy. Objednávka dalších dvou lodí byla později zrušena. Dvanáct z nich je stále v aktivní službě, zatímco Prahar se potopil roku 2006 po kolizi s kontejnerovou lodí MV Rajiv Gandhi.[2]

Třída Veer
INS Veer (K40)
INS Veer (K40)
Obecné informace
Uživatelé Indické námořnictvo
Typ korveta
Lodě 13
Osud aktivní (2018)
Nástupce třída Abhay
Technické údaje
Výtlak 480 t (standardní)
600 t (plný)[1]
Délka 56,5 m
Šířka 10,5 m
Pohon COGAG
Rychlost 35 uzlů
Posádka 50
Výzbroj 1× 76mm kanón
2× 30mm kanón AK-630
SS-N-2 (4×1)
SA-N-5

StavbaEditovat

Jednotky třídy Veer:[3]

Jméno Loděnice Vstup do služby Status
INS Veer (K40) Voloďarskij 12. května 1987 vyřazena 28. dubna 2016[4]
INS Nirbhik (K41) Voloďarskij 3. února 1988 vyřazena 11. ledna 2018[5]
INS Nipat (K42) Voloďarskij 15. ledna 1989 vyřazena 28. dubna 2016
INS Nishank (K43) Voloďarskij 12. září 1989 aktivní
INS Nirghat (K44) Voloďarskij 4. června 1990 vyřazena 11. ledna 2018[5]
INS Vibhuti (K45) Mazagon Dock Limited 3. června 1991 aktivní
INS Vipul (K46) Mazagon Dock Limited 16. března 1992 aktivní
INS Vinash (K47) Goa Shipyard Limited 20. listopadu 1993 aktivní
INS Vidyutv (K48) Goa Shipyard Limited 16. ledna 1995 aktivní
INS Nashak (K83) Goa Shipyard Limited 29. prosince 1994 aktivní
INS Prahar (K98) Goa Shipyard Limited 1. března 1997 potopen po kolizi
INS Prabal (K92) Mazagon Dock Limited 12. září 2000 aktivní
INS Pralaya (K91) Mazagon Dock Limited 18. prosince 2002 aktivní

KonstrukceEditovat

 
INS Nirbhik

První skupina (Veer)Editovat

První pětici lodí, Veer, Nirbhik, Nipat, NishankNirghat, pro Indii postavila sovětská loděnice Volodarskij. Dokončeny byly v letech 1987–1990. Mají standardní výtlak 480 t a 600 t plný. Výzbroj tvoří jeden 76mm kanón v dělové věži na přídi, dále dva systémy AK-630 s 30mm kanóny, čtyři protilodní střely SS-N-2 a konečně protiletadlový komplet SA-N-5. Pohon je koncepce COGAG.

Druhá skupina (Vibhuti)Editovat

 
INS Nirghat vypouští protilodní střelu

Dalších šest korvet, Vibhuti, Vipul, Vinash, Vidyut, NashakPrahar, postavily indické loděnice Goa a Mazagon. Dokončeny byly v letech 1991–1997. Liší se mírně většími rozměry, jejich délka je 56,9 metru a šířka 10,6 metru. Výzbroj je shodná.

Třetí skupina (Prabal)Editovat

Dodatečně byly postaveny ještě vylepšené jednotky PrabalPralaya, dokončené v indických loděnicích v letech 2000–2002. Objednávka na další dvě korvety této série byla zrušena. Úderná síla obou lodí se značně zvýšila díky instalaci 16 protilodních střel SS-N-25. Pohon je opět koncepce COGAG. Pohonný systém tvoří dvě dvojice plynových turbín. Rychlost je až 40 uzlů.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Následující údaje platí pro první pětici lodí.
  2. Předčasný konec služby INS Vindhyagiri. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 71. ISSN 1802-4823. 
  3. K 40 Veer Class (Sov. Tarantul I) [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Indian Navy decommissions two Veer-class ships [online]. Navaltoday.com [cit. 2016-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Indian Navy decommissions Veer-class corvettes ‘Nirbhik’ and ‘Nirghat’ [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. (česky) 

Externí odkazyEditovat