Třída Magar
Třída Magar je třída tankových výsadkových lodí indického námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě jsou od roku 1987.
| Třída Magar | |
|---|---|
.jpg) Magar (L20) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Indické námořnictvo |
| Typ | tanková výsadková loď |
| Lodě | 2 |
| Osud | aktivní (2019) |
| Předchůdce | třída Kumbhir |
| Nástupce | třída Shardul |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3200 t (standardní) 5655 t (plný)[1] |
| Délka | 124,8 m |
| Šířka | 17,5 m |
| Ponor | 3,8 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 15 uzlů |
| Dosah | 3000 nám. mil při 14 uzlech |
| Posádka | 136 |
| Výzbroj | 4× 40mm kanón (4×1) 2× 140mm raketomet (2×18 hl.) |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Ostatní | 4× LCVP, 750 t nákladu |
Stavba editovat
Vyvinuta na základě britské třídy Round Table. Dvě jednotky této třídy postavila indická loděnice Garden Reach Shipbuilders & Engineers v Kalkatě.[1]
Jednotky třídy Shardul:[1]
| Jméno | Spuštění | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| INS Magar (L20) | 1984 | 15. července 1987 | vyřazena 6. května 2023 |
| INS Gharial (L23) | 1991 | 14. února 1997 | aktivní |
Konstrukce editovat
.jpg)
Plavidla pojmou náklad až 750 tun. Může se jednat o 15 tanků a 500 vojáků. Palubu opouštějí pomocí příďové rampy, nebo čtyř pěchotních vyloďovacích člunů LCVP. Vyzbrojena jsou čtyřmi 40mm kanóny a dvěma osmnáctihlavňovými bateriemi 140mm neřízených protizemních střel WM-18. Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro vrtulník. Pohonný systém tvoří dva diesely SEMT-Pielstick 8PC2 V400 (Gharial: SEMT-Pielstick 12PA6 V280) o výkonu 8560 hp pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 15 uzlů. Dosah je 3000 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d MAGAR tank landing ships (1987-1997) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Magar na Wikimedia Commons
