AGM-114 Hellfire

AGM-114 Hellfire je americká protitanková řízená střela naváděná laserovým paprskem nebo prostřednictvím radiolokátoru. Jedná se o protitankovou střelu dlouhého dosahu s poloaktivním systémem navedení.

Vrtulník AH-1W Super Cobra s výzbrojí PTŘS AGM-114 Hellfire

Vývoj a verzeEditovat

Střela Hellfire byla vyvinuta speciálně pro výzbroj bitevních vrtulníků firmou Rockwell International (dnes Boeing). Laserový senzor střely (SAL – Semi-active laser seeker) vyvinula firma Martin Marietta (dnes Lockheed Martin). Ačkoliv první studie vznikly už roku 1970, do výzbroje byla zavedena až v roce 1985. Nosiči střel Hellfire jsou prakticky pouze vrtulníky (nejznámější je bitevní AH-64 Apache) a bezpilotní letoun MQ-1 Predator, ačkoliv byla testována i pozemní odpalovací verze pro vozidla. Byla exportována do 12 zemí a výroba do roku 2005 dala přes 65 000 kusů střel. V posledních letech jsou touto střelou také vybaveny americké bezpilotní letouny (nasazené v Afghánistánu, Iráku či Mali).

  • AGM-114A – základní verze zavedená roku 1985.
  • AGM-114B – vznikla pro potřeby americké námořní pěchoty a vyznačuje se zejména motorem s menším množstvím výtokových plynů. Parametry jsou totožné s AGM-114A.
  • AGM-114F – verze s tandemovou hlavicí od roku 1991.
  • AGM-114K Hellfire 2 – zásadně modernizovaná verze se zdokonaleným laserovým senzorem, který má vyšší odolnost proti rušení, digitální elektronikou, účinnější tandemovou hlavicí atd.
  • AGM-114M – verze na bázi AGM-114K s tříštivotrhavou hlavicí určená proti plavidlům.
  • AGM-114L Longbow Hellfire – střela s aktivním systémem samonavedení („odpal a zapomeň“). Její senzor využívá odraženého radiolokačního paprsku v pásmu milimetrových vln, přičemž tento paprsek je vysílán přímo ze střely. Výhodou tohoto systému je jeho velká rozlišovací schopnost a nezávislost na viditelnosti. Střela může být odpálena v jednom ze dvou režimů. Režim LOBL (Lock On Before Launch) se používá v případě, když se jedná o blízký cíl. Informace o cíli jsou uloženy do naváděcí soustavy střely ještě před odpálením a cíl je pak sledován radiolokátorem na palubě střely, podle jehož informací je poté upravována letová dráha. V případě vzdáleného cíle mimo dosah radiolokátoru střely je použit režim LOAL (Lock On After Launch). Střela je pak odpálena ve směru cíle, přičemž její let je řízen autopilotem s inerciální navigační soustavou. Radiolokátor přitom prohledává oblast před střelou a po zachycení cíle probíhá navádění podle odraženého radiolokačního paprsku.
  • AGM-114R9X – Hellfire R9X (též nindža rakety, létající Ginsu) je varianta s kinetickou hlavicí (váha 45 kg), která obsahuje 6 čepelí (500 mm dlouhých), které jsou vyklopeny před zásahem cíle (hlavice neobsahuje žádnou výbušninu). Je určena k omezení vedlejších škod při cíleném zabíjení osob. Do výzbroje byla zařazena v roce 2017 a od roku 2019 je veřejně známá. Byla použita v Sýrii a Afghánistánu a byli s ní zabiti teroristé Abú Chajr al-Masrí (2017 v Sýrii), Džamal al-Badáwí (2019 v Jemenu) a Ajman az-Zaváhirí (2022 v Afghánistánu).[1]
  • Robot-17 (RBS-17) – Švédská verze střely AGM-114C určená pro pobřežní baterie.[2]

Technická dataEditovat

 
AGM-114A Hellfire
 
AGM-114L Longbow Hellfire

AGM-114K Hellfire 2Editovat

  • Délka střely: 1,63 m
  • Průměr těla střely: 178 mm
  • Hmotnost střely: 45,7 kg
  • Účinný dostřel: minimální 500 m, maximální 9000 m
  • Typ bojové hlavice: kumulativní tandemová

AGM-114L Longbow HellfireEditovat

  • Délka střely: 1,78 m
  • Průměr těla střely: 178 mm
  • Hmotnost střely: 50 kg
  • Účinný dostřel: minimální 500 m, maximální 9000 m
  • Typ bojové hlavice: kumulativní tandemová

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Tady našel šéf Al-Káidy smrt. Na balkóně, pomocí dvou „nindža raket“. Novinky.cz [online]. Seznam.cz, 2022-08-02 [cit. 2022-08-02]. Dostupné online. 
  2. Discover RBS-17 anti-ship missile donated by Sweden to Ukraine to destroy Russian ships [online]. Navyrecognition.com, rev. 2022-06-07 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat