Námořnictvo Čínské republiky

Námořnictvo Čínské republiky (čínsky: 中華民國海軍) je námořní složkou ozbrojených sil Čínské republiky. Jeho hlavním úkolem je bránit území Čínské republiky a její teritoriální vody, především Tchajwanský průliv, proti případné blokádě, útoku či invazi ze strany Čínské lidové republiky. Lodě námořnictva Čínské republiky nesou označení ROCS (Republic of China Ship). Námořnictvo tvoří asi 68 000 osob, z toho 30 000 vojáků námořní pěchoty.[1]

Námořnictvo Čínské republiky
Vlajka námořnictva Čínské republiky
Vlajka námořnictva Čínské republiky
ZeměČínská republikaČínská republika Čínská republika
Vznik1924
Velikost4 torpédoborce
22 fregat
2 korvety
31 raketových člunů
12 hlídkových člunů
10 minolovek
3+ výsadkových lodí
4 ponorky
2 bojové podpůrné lodě
+ další
Účast
VálkyDruhá čínsko-japonská válka
Čínská občanská válka

HistorieEditovat

 
Fregata třídy Kang Ding
 
Raketové čluny třídy Hai Ou

Původní Námořnictvo Čínské republiky vzniklo v kontinentální Číně po pádu Dynastie Čching v roce 1911. V následujících dekádách bylo námořnictvo věrné Kuomintangu. Za druhé světové války toto slabé a špatně vybavené námořnictvo operovalo zejména na čínských řekách.

Po válce získalo některé vyřazené spojenecké a ukořistěné japonské lodě. Znovuvypuknutí čínské občanské války však přineslo porážku Kuomintagu, který byl čínskými komunisty v roce 1949 vytlačen na ostrov Tchaj-wan. Evakuace, při které hrálo námořnictvo zásadní roli, skončila 8. prosince 1949. Evakuovat se podařilo též většinu válečných lodí. Ve stejné době byla vyhlášena Čínská lidová republika, jejímž velkou prioritou se stalo připojení Tchaj-wanu pod svou vládu. Mimo ostrov Chaj-nan, dobytý v roce 1950, se ale Tchaj-wanu podařilo své teritorium ubránit. Velkou roli v tom hrály USA, které námořnictvu Čínské republiky zajistily naprostou většinu techniky ze svých bohatých rezerv lodí, postavených za druhé světové války.

Po nástupu prezidenta Nixona se USA pokusily o zlepšení vztahu s ČLR. Diplomatická podpora Tchaj-wanu oslabila a země se dostala do silné izolace. Na druhou stranu USA zesílily dodávky svých vyřazených válečných lodí, zejména řady torpédoborců tříd Fletcher, Allen M. Sumner a Gearing. Ty byly, za cenu rozsáhlých modernizací, provozovány až do 90. let. Dodání jiných moderních válečných lodí, s výjimkou dvou nizozemských ponorek třídy Zwaardvis, zabránila čínská diplomacie. Řadu menších lodí si proto Tchaj-wan stavěl ve vlastních loděnicích.

Až do 70. let přitom bylo námořnictvo Čínské republiky zaměřeno na boj proti ponorkám, kterých měla kontinentální Čína značné množství. Teprve intenzivní stavba čínských hladinových lodí v následujících letech donutila námořnictvo Čínské republiky klást větší důraz na případné ničení hladinových lodí.[2]

V posledních 20 letech však námořnictvo Čínské republiky prodělalo řadu modernizací. O nizozemských ponorkách byla zmínka již výše. V domácích loděnicích bylo rovněž postaveno osm fregat americké třídy Oliver Hazard Perry, dalších osm starších fregat třídy Knox dodaly USA ze svých rezerv a ve Francii bylo konečně zakoupeno šest supermoderních stealth fregat třídy La Fayette. Tchaj-wan měl rovněž velký zájem o dodání nejmodernějších amerických torpédoborců třídy Arleigh Burke, vybavených zbraňovým systémem Aegis, odpor Číny ale nakonec vedl k dodání o generaci starších lodí třídy Kidd, původně stavěných pro Írán.[3]

SloženíEditovat

TorpédoborceEditovat

 
Torpédoborec Kee Lung
  • Třída Kee Lung – americká třída Kidd
    • Kee Lung (基隆, DDG-1801)
    • Tso Ying (左營, DDG-1803)
    • Su Ao (蘇澳, DDG-1802)
    • Ma Kong (馬公, DDG-1805)

FregatyEditovat

KorvetyEditovat

 
Korveta třída Tuo Chiang

PonorkyEditovat

 
Ponorka třídy Hai Lung
  • Třída Hai Shih – americká třída Tench
    • Hai Shih (SS-736) – ex USS Cutlass (SS-478)
    • Hai Pao (SS-794) – ex USS Tuck (SS-426)

Raketové člunyEditovat

Hlídkové člunyEditovat

MinolovkyEditovat

Výsadkové loděEditovat

 
Fregaty třídy Cheng Kung

Podpůrné loděEditovat

 
Pan Shi (AOE-532)

Plánované akviziceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Navy - Overview [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-19 [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 337. (česky) 
  3. ↑ Navy Modernization [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-19 [cit. 2010-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Taiwan’s CSBC Lays Keel for ROC Navy’s First LPD [online]. Navalnews.com, rev. 2020-06-11 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Taiwan Begins Construction of Indigenous Submarine [online]. Defpost.com, rev. 2020-11-24 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Key components for Taiwan’s first indigenous submarine approved by USA for export [online]. Navyrecognition.com, rev. 2021-03-16 [cit. 2021-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • WRIGHT, Richard N. J. The Chinese Steam Navy 1862-1945. London: Chatham Publishing, 2000. ISBN 1-86176-144-9. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Námořnictvo_Čínské_republiky&oldid=20273642“