Seznam českých masových vrahů

český masový vrah

Tento seznam obsahuje usvědčené vrahy české národnosti, kteří prokazatelně spáchali minimálně čtyři vraždy bez výrazného časového odstupu a za stejných okolností,[1] a cizince, kteří se masové vraždy dopustili na českém území. Zahrnuty nejsou masové vraždy spáchané v důsledku válečného konfliktu či bezprostředně po něm.

Jméno Datum Místo Počet obětí Raně­ných Poznámky
David Kozák 21. prosince 2023 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, náměstí Jana Palacha, Praha 14 25 Z dosud neznámých důvodů zavraždil 14 osob a dalších 25 zranil při střelbě v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde poté zabil i sebe. Krátce předtím zavraždil doma svého otce[2] a dopisem se doznal k vraždě 2 osob 15. prosince 2023.[3][4]
Zdeněk Konopka 8. srpna 2020 Panelový dům Nerudova 1158, Bohumín 11 15 Kvůli rodinným neshodám se rozhodl pomstít své manželce, která se odstěhovala k synovi. Koupil 2 lahve benzínu, jímž zapálil vchodové dveře synova bytu v 11. patře, kde probíhala narozeninová oslava. Přímo v bytě zemřelo 6 osob, dalších 5 nepřežilo skok z okna.[5] V roce 2021 odsouzen na doživotí.
Olga Hepnarová 10. července 1973 Dnešní ulice Milady Horákové, Praha 8 17 Jako protest proti nespravedlivé společnosti najela nákladním autem na tramvajovou zastávku plnou lidí. Poslední žena popravená v ČSSR.
Zdeněk Kovář 24. února 2015 Restaurace Družba, Uherský Brod 8 1 Ozbrojen pistolí a revolverem vstoupil do restaurace, kde zastřelil 8 hostů. Poté spáchal sebevraždu.[6]
Josef Svoboda Noc z 27. na 28. února 1967 Jesenicko[7] 7 3 Sekerou umlátil své čtyři syny a odjel do nedaleké vesnice, kde zabil další tři lidi. S výjimkou jedné oběti byli všichni napadení jeho příbuznými.[8]
Ctirad Vitásek 10. prosinec 2019 Fakultní nemocnice Ostrava 7 2 V ranních hodinách se usadil v čekárně traumatologické ambulance FN Ostrava. Po nějaké chvíli začal po pacientech střílet z nelegálně držené pistole. Ujel autem do nedaleké obce Děhylov, kde po přeletu policejního vrtulníku spáchal sebevraždu.[9]
František Husák 5. února 1913 Praha-Holešovice 6 0 V rámci rozšířené sebevraždy otrávil kvůli dluhům svítiplynem 5 svých dětí a manželku.[10][11]
Antonín Blažek 17. února 2013 Frenštát pod Radhoštěm 6 10 Vědomě způsobil výbuch plynu v panelovém domě, který okamžitě připravil o život 5 lidí. Šestá oběť podlehla zraněním po několika měsících.
Karel Charva 3. července 1983 Eppstein, Západní Německo 5 14 Český imigrant z neznámých důvodů zaútočil na základní školu v německém Eppsteinu. Zastřelil 3 žáky, jednoho učitele a neozbrojeného policistu, který ve škole přednášel o bezpečnosti v dopravě.
Franz Sandtner Noc z 9. na 10. dubna 1926 Samota Doyscherhof u Rockendorfu 5 1 Sekerou a kladivem napadl rodinu bývalého zaměstnavatele. Znám je také jako „doyscherhofský vrah“. Ačkoliv se narodil a působil pouze na českém území, měl německé občanství.[12]
Vladimír Lulek 22. prosince 1986 Předměřice nad Labem 5 1 Při hádce ubodal svou manželku a děti.
Jiří Zouhar březen 1988 Kostelec nad Černými lesy 5 0 Brokovnicí zastřelil nového nápadníka své milenky, prošel městem a na jeho druhém konci zavraždil svoji milenku, její matku a dvě dcery. Po činu spáchal sebevraždu.
Rudolf Polák ml. Noc z 12. na 13. března 1962 Horní Světlá 4 3 Během loupeže v domě příbuzných zastřelil svou tetu a její tři děti. Další 3 členové rodiny byli postřeleni.[13]
Gustav Svojsík 3. srpna 1969 Dobřichovice 4 0 Podle vyšetřovatelů zastřelil všechny členy své domácnosti, dům zapálil a spáchal sebevraždu. Spis se však nedochoval a otevřel tak prostor pro spekulace. Gustav Svojsík byl synem operního pěvce Gustava A. Svojsíka a synovcem zakladatele českého skautingu A. B. Svojsíka.[14]
Lubomír Bugár 1. června 1980 Motorest Kadrnožka u Holostřev 4 0 Voják ze Slovenska z neznámých důvodů ukradl během hlídky služební samopal, kterým pak zavraždil obsluhu motorestu Kadrnožka a jedné z obětí ukradl automobil. V něm se při policejním pronásledování zastřelil.
Jiří Popelka 29. dubna 1989 Kolín 4 1 Popelka se svým kamarádem Zbyňkem Škorničkou zastřelil své rodiče, babičku a mladší sestru. Důvodem měl být plánovaný útěk do Západního Německa, ke kterému chtěli využít zbraně a automobil Popelkova otce.
Raif Kačar Noc z 7. na 8. března 2009 Restaurace Sokolovna v Petřvaldě 4 0 Občan Severní Makedonie. Zabil svou expřítelkyni, její rodiče a nového nápadníka. Poté spáchal sebevraždu.[15][16]
Romana Zienertová 2. září 2011 Široký Důl 4 0 Zavraždila své děti při pokusu o rozšířenou sebevraždu. V pokusu zabít i sebe jí zabránila policejní hlídka.[17][18][19]
Kevin Dahlgren 22. květen 2013 Brno-Ivanovice 4 0 Občan Spojených států amerických. Z nejasných důvodů brutálně zavraždil své příbuzné, 4 členy rodiny, u které dlouhodobě pobýval.[20]

† – Pachatel při činu zemřel (nepočítá se zde mezi oběti)

Reference editovat

  1. Sedm fází sériové vraždy. Jak se liší sériový vrah od masového a proč vražedkyně unikají déle než vrazi?. Prima Zoom [online]. FTV Prima, 2019-02-24 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. 
  2. Čiré zlo před Vánoci. Vražda v Klánovicích, zabitý otec, a pak masakr na škole | Domov. Lidovky.cz [online]. 2023-12-22 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  3. NOHL, Radek. Střelec z fakulty se dopisem přiznal k vraždě v Klánovickém lese, řekla policie. Seznam Zprávy [online]. 2023-12-27 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  4. JADRNÁ, Anna (ako). Střelec z filozofické fakulty zanechal doma v Hostouni dopis. Přiznal se v něm k vraždám v Klánovicích. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-12-27 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  5. LUKSZA, Radek. Bohumín týden po tragickém požáru. Místní už štve „pietní atrakce“. Bruntálský a krnovský deník. 2020-08-16. Dostupné online [cit. 2021-06-29]. 
  6. GREPLOVÁ, Kristýna; KALENSKÝ, Jakub. Tragická střelba v Uherském Brodě: Osm obětí, jedna vážně zraněná. HN.cz [online]. 2015-02-25. Dostupné online. 
  7. Archivovaná kopie. s3cond-hand.blog.cz [online]. [cit. 2012-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-11-01. 
  8. KRUPKA, Jaroslav. Zapomenutý český masový vrah: Josef Svoboda vyvraždil svou rodinu sekerou. Deník.cz. 2022-11-01. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. 
  9. LESKOVÁ, ČTK, iDNES cz, Ivana. Střelec v ostravské nemocnici zabil šest lidí. Policie ho našla, je po smrti. iDNES.cz [online]. 2019-12-10 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  10. ŠINDELÁŘ, Vladimír. Zločiny za časů c.k. monarchie. Brno: MOBA, 2014. 
  11. Archiválie HOL Z3 • 1908-1913. Archivní katalog [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. 
  12. JEDLIČKA, Miroslav. Nejslavnější mordy první republiky. Praha: Daranus, 2011. 261 s. ISBN 978-80-87423-25-7. 
  13. JEDLIČKA, Miloslav. Rudolf Polák starší, Rudolf Polák mladší. Kriminalistika.eu [online]. 2016-10-27 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  14. MAREŠ, Jaroslav. Nevysvětlená tragédie rodiny Svojsíkových: Proč mlčí archivy [online]. 2019-03-20 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  15. HONUS, Aleš. Čtyřnásobný vrah z Petřvaldu zemřel v nemocnici. Novinky.cz. 2009-03-12. Dostupné online [cit. 2018-11-20]. 
  16. HRINKO, Martin. Bezpečnostní hrozby a veřejný pořádek. 1. vyd. Praha: Vysoká škola CEVRO Institut, 2021. 265 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87125-34-2, ISBN 80-87125-34-7. OCLC 1291382384 
  17. redakce zpravodajství Tv Nova. Vražedkyně čtyř dětí poprvé u soudu plakala. Když se dozvěděla, že jí navrhují doživotí. Události 112.cz [online]. Asociace řidičů Zdravotnických záchranných služeb a Integrovaného záchranného systému České Republiky, 2012-05-10 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-31. 
  18. Žena obžalovaná z vraždy čtyř dětí na Svitavsku podle znalců ztrátu paměti jen předstírá. Mediafax.cz [online]. 2012-04-26 [cit. 2024-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-22. 
  19. HOLAKOVSKÝ, Milan. Matce vražedkyni soud potvrdil doživotí. Deník.cz. 2012-09-19. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. 
  20. ČTK. Doživotní trest pro Dahlgrena. Soud jej uznal vinným ze čtyřnásobné vraždy v Brně. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2016-07-20 [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. 

Související články editovat