Samoduť latnatá

druh rostliny

Samoduť latnatá (Symplocos paniculata) je listnatá, opadavá, nevysoká dřevina pocházející z subtropickétropické východní a jihovýchodní Asie. Je vysazována jako okrasná rostlina, která má sice drobné květy, ale je ozdobná mnoha výrazně zbarvenými, zářivě tyrkysově modrými plody.[1][2]

Jak číst taxoboxSamoduť latnatá
alternativní popis obrázku chybí
Samoduť latnatá s plody (Symplocos paniculata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád vřesovcotvaré (Ericales)
Čeleď samoduťovité (Symplocaceae)
Rod samoduť (Symplocos)
Binomické jméno
Symplocos paniculata
Miq., 1867
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květenství s rozkvetlými plody
Listy a nerozvitá květenství

RozšířeníEditovat

Je jedním z asi 318 druhů[3] rodu samoduť a je rozšířena ve východní AsiíJaponsku a na Tchaj-wanu, téměř po celé Číně, na indickém subkontinentuBangladéši a Nepálu a v IndočíněMyanmaru a ve Vietnamu. Byla zavlečena i na severovýchod Spojených států amerických, kde se pěstuje v zahradách, odkud pronikla i do volné přírody.

Je doloženo, že i přes předpokládané nároky na teplé podnebí plynoucí z místa původu snese i středoevropské klima České republiky. Již od roku 1910 roste v Průhonickém parku.[4][5][6]

EkologieEditovat

Roste nejlépe na plném slunci až v krátkodobém polostínu a není náročná na určitý typ půdy. Nejvíce jí vyhovuje dobře propustná a spíše vlhčí s kyselou či neutrální reakcí. Špatně snáší déletrvající sucho i zamokřené stanoviště. Vyskytuje se v řídkých smíšených lesích, po jejich okrajích nebo na travnatých svazích v nevysokých křovinách v nadmořské výšce 800 až 2500 m n. m.

Rostlina je oboupohlavná, ale cizosprašná, takže pro tvorbu plodů je nutno pěstovat nejméně dva jedince patřící k různým klonům, jinak se vyvinou plody jen ojediněle. Květy se otvírají na jaře, semena dozrávají koncem léta a vydrží na rostlině do zimy, pokud je neoberou ptáci. V mládí lze řezem rostlinu usměrnit do tvaru keře s více stonky nebo vypěstovat nízko se větvící stromek s jedním kmínkem. Pro pěkné vybarvení plodů je potřebné teplé léto, brzký nástup mrazů je poškozuje. Rodové jméno Symplocos pochází z řeckého výrazu pro sjednocené tyčinky v květech a druhové jméno paniculata je odvozeno od květenství laty. Ploidie druhu je 2n = 22.[1][2][6][7][8]

PopisEditovat

Dřevina vyrůstá ve tvaru listnatého, na zimu opadavého keře nebo stromu, který může být ve své domovině vysoký až 8 m, v Evropě obvykle bývá jen 3 m. Kůra staršího jedince je široce rozpraskaná, nahoře je šedá a v prasklinách černá. Mladé větvičky jsou šedé nebo hnědé, někdy slabě nafialovělé, v mládí bývají jemně pýřité. Listyřapíky vyrůstají střídavě, jsou jednoduché, poměrně membranózní, dlouhé 4 až 10 cm a široké 2 až 6 cm. Čepele mají nejčastěji obvejčité, na bázi široce klínovité, na vrcholu někdy protažené do špičky a po obvodě pilovité. Svrchu jsou svěže zelené, lysé a slabě svraskané, zespodu jemně chlupaté, s jednou výraznou podélnou žilkou a se čtyřmi až deseti páry žilek postranních. Před opadem se listy barví žlutě či žlutohnědě, někdy i vínově červeně.

Květy jsou sametově bílé, vonné, velké okolo 1 cm a vyrůstají po čtyřech až dvaceti v koncových latách dlouhých 2 až 10 cm na větvičkách z předešlého roku. Mají brzy opadavé listeny a po dvou drobných listencích na stopkách. Květy jsou oboupohlavné, vytrvalý kalich má pět lysých nebo řídce chlupatých laloků velkých asi 1 mm, koruna má bílé laloky velké asi 4 mm. V květu je 25 až 60 drobných tyčinek sblížených do pěti skupinek a přirostlých k bázím korunních lístků, jediná čnělka je dlouhá asi 3 mm. Semeník je obvejčitý, se dvěma oddíly se čtyřmi vajíčky v každém z nich. Květy mají dostatek nektaru pro opylovače.

Plody jsou peckovice velké 3 až 8 mm, elipsoidního tvaru, barvy ultramarínové či safírově modré. Na vrcholu mají zbytek po vytrvalém kalichu. Obsahují jedinou drobnou pecku a jsou jedlé.[1][6][8][9][10]

RozmnožováníEditovat

Může se množit pohlavně i vegetativně. semena se vysévají do studeného skleníku na konci zimy, klíčení trvá i přes dvanáct měsíců. Semenáče se na trvalé stanoviště přesazují až následujícího roku. Rostliny lze množit i vegetativně, kdy se začátkem léta vysazují asi 10 cm dlouhé řízky s patkou starého dřeva, kořínky se obvykle vytvoří asi po měsíci. V přírodě se většinou rozšiřují ze semen rozptylovaných ptáky.[2][7][8]

VýznamEditovat

Nejčastěji se pěstuje jako okrasná rostlina, v některých oblastech je považována i za léčivou. Kůra obsahuje stahující látky a její výluh se používá jako kloktadlo, při střevních potížích i očních zánětech. Z kůry a listí se získává červenožluté barvivo k obarvení látek. Plody se využívají na výrobu rosolu.[2][7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Dendrologie.cz: Samoduť latnatá [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 31.12.2006 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d DOSTÁL, Ivo. Symplocos paniculata [online]. Ivo Dostál, Dendroz.cz,, rev. 21.03.2008 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  3. STEVENS, Peter Francis. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Symplocaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 12.02.2019 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Katalog botanických zahrad Florius: Symplocos paniculata [online]. Unie botanických zahrad ČR, Praha [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (česky) 
  5. POWO: Symplocos paniculata [online]. Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew, UK, rev. 2020 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c ALMEDA, Frank; FRITSCH, Peter W. Flora of North America: Symplocos paniculata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Plants For a Future: Symplocos paniculata [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Plant Finder: Symplocos paniculata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Symplocos paniculata [online]. International Dendrology Society, Kington, Herefordshire, UK [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. WU, Young-fen; NOOTEBOOM, Hans P. Flora of China: Symplocos paniculata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat