Otevřít hlavní menu

Rudka

obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji
Tento článek je o obci v okrese Brno-venkov. O části města Kunštát pojednává článek Rudka (Kunštát).

Rudka je obec, která se nachází v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, asi 28 km západně od centra Brna. Rozkládá se v Křižanovské vrchovině v nadmořské výšce 445 m.[2] Žije zde 396[1] obyvatel. Obec leží po obou březích Bobravy, která pramení v lese nedaleko obce v nadmořské výšce 495 m. Na jejím toku je v obci vybudován rybník.

Rudka
Rudka u Domašova.JPG
Znak obce RudkaVlajka obce Rudka
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0643 583804
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Brno-venkov (CZ0643)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rosice
Historická země Morava
Katastrální území Rudka
Katastrální výměra 4,14 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 396 (2019)[1]
Nadmořská výška 445 m n. m.
PSČ 664 83
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Rudka 66
66483 Domašov u Brna
Starostka Marie Jirglová
Oficiální web: www.obecrudka.cz
Email: ou@obecrudka.cz
Rudka
Rudka
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Původní název obce byl Rutka (německy Ruden), což je odvozeno od naleziště železné rudy, jelikož se od pradávna v části obce Prachová těžila stříbrná ruda, později v 50. letech 19. stol. ruda železná. Počátkem 20. století se také v obci ujala práce perleťářská. Jiný výklad název odvozuje od načervenalého jílu, na kterém vesnice leží.[3]

První písemné zmínky o existenci osady se datují k roku 1330, kdy ji darovala královna Eliška Rejčka starobrněnskému ženskému cisterciáckému klášteru. Obec s klášterem měla takto společné osudy a po jeho zrušení (1782) i stejnou vrchnost, jen po husitských válkách byla za krále Zikmunda zastavena. V 2. polovině 15. století v Rudce měli manové kláštera svobodný dvůr, který byl v držení vladyky Jaroše z Rudky, později prodán Janu Cahovi, a patrně i tvrz, na které ještě v roce 1497 vladyka Jaroš sídlil. Roku 1569 byl dvůr osvobozen od činží a poplatků, J. Caha vykonával fojtství a hájenství lesa u Rudky, hostil a poskytoval nocleh úředníkům. Po zrušení kláštera r. 1782 byly pozemky patřící klášteru dány do nájmu a později prodány rytíři Františku Heintlovi. Roku 1840 se stal majitelem bývalého panství kníže Eduard Schönburg-Hartenstein.[4]

Počátkem 17. století měla Rudka 14 domů. Po třicetileté válce (1648) zůstalo osídlených pouze 9 domů a 2 domky s činžovními rolemi a především obec ztratila velkou část polí. Do roku 1749 přibyly další 4 čísla domů.[4] Na začátku 19. století pak došlo k velkému osídlení. To zde žilo 482 obyvatel.[2]

Osada byla až do roku 1783 přifařena ke Zbraslavi, od tohoto roku k Domašovu, ale tak, že desátek brával farář zbraslavský.[4] Rudka též po nějaká léta patřila k Rosicím, od kterých se roku 1869 odtrhla.[3]

V letech 2006–2010 působila jako starostka Ing. Věra Kožnarová, od komunálních voleb v roce 2010 tuto funkci vykonává Marie Jirglová.

 
Závody přes rybník

Závody přes rybníkEditovat

V letech 19341989 se v obci konávaly závody v přejezdu místního rybníka. Byly pořádány místními hasiči, ale ne každoročně. V roce 1960 se konal poslední závod, další následoval až za patnáct let. Poté se tedy uskutečnily závody v roce 1975, pak 1976, oba závody vyhrál Dušan Němec z Rudky, a opět následovala další pomlka - tentokrát na devět let. Roku 1986 se poprvé závodu zúčastnily i dívky Jana Císařová z Rudky a Martina Křížová z Domašova, avšak první tři vítězné příčky obsadili hoši – 1. místo Stanislav Studený z Říčan, 2. místo René Blažek z Rudky, 3. Tomáš Kožnar také z Rudky. Úkolem závodníka bylo za co nejdelší čas přejet lávku dlouhou 90 metrů, širokou 14 – 27 cm a silnou 2,5 cm, která byla ve výšce 30 cm nad hladinou a hloubka vody byla asi dvoumetrová. Poslední závod se jel v červenci 1989, kdy s pořadateli spolupracoval i Vojtěch Polanský. Od roku 1991 začal stejné závody organizovat ve své obci (Říčany) pod názvem Říčanská lávka (od roku 1999 Starobrněnská lávka) a v Rudce tímto tato tradice zanikla.[5]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
461 446 457 474 459 464 443 419 441 397 381 353 336 374

Obecní symbolyEditovat

 
Obecní pečeť Rudky

PečeťEditovat

Z doby před rokem 1752 pochází obecní pečeť, jež má nápis: „PECZET * DIEDINI * RVDKY“. Jedná se o tzv. znakovou pečeť. Pečetní obraz je tvořen děleným španělským štítem – tzv. kartuší s rolverky – v němž spatřujeme figury radlice, krojidla a obilný snop přeložený hráběmi.[7]

Znak a vlajka obceEditovat

Nové obecní symboly byly navrženy heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů. Základem znaku a vlajky obce je zelené pole, které symbolizuje zemědělský charakter obce, kopáč a zkřížené hornické mlátky (vše stříbrné se zlatou násadou a topůrky) pak dobývání železná ruda a stříbrné rudy, opatská berle a růže jako symbol dlouhodobé církevní vrchnosti.[7]

V květnu roku 2006 se konalo žehnání znaku a vlajky obce.

PamětihodnostiEditovat

ZajímavostiEditovat

DopravaEditovat

Obec Rudka je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Spojení zde zajišťuje místní linka 410 (LitostrovDomašov) a linka 401 (Velká BítešBrno).

ŠkolstvíEditovat

Pro děti od 3 do 6 let funguje v obci mateřská škola. Její budova se nachází v klidné části na konci vesnice v blízkosti lesa. Mateřská škola disponuje vlastní jídelnou a kuchyní, která poskytuje celodenní stravování pro děti i zaměstnance školy. Do základní školy musí děti dojíždět do Domašova (1. – 5. třída) a Ostrovačic (6. – 9. třída).

AkceEditovat

Babské hodyEditovat

Mezi velké akce obce patří Babské hody. Konají se každoročně v sobotu v září v týdnu o sv. Václavu. Tradice hodů sahá až k roku 1930 a dříve. Hody začínají kolem druhé hodiny odpolední, kdy starostka či starosta obce předává hlavní stárkové tzv. hodové právo, kterým jí uděluje svolení pořádat hody, hodovou zábavu a veselici. V hodovému právu se zároveň ukládá povinnost udržovat pořádek v obci a starat se o zábavu každého účastníka hodů. Ostatním ukládá všestrannou pomoc první stárce. Poté následuje krojovaný průvod žen a dívek vesnicí, kdy účastnice hodů chodí zvát všechny občany na večerní hodovou zábavu a rozdávají rozmarýny. Před domem každé stárky je zastávka, tancuje se a stárky nabízí malé občerstvení.

PlesyEditovat

V měsíci lednu a únoru bývají v místní hospůdce U Melkesů plesy. Velmi oblíbený je myslivecký ples, na němž nechybí typická výzdoba – zelené větve a stromky, lesní zvířata jako ceny do tomboly a samozřejmě i myslivci v zelených kamizolách. Pro hosty je připravena tradiční myslivecká kuchyně. Velký úspěch mívá také obecní ples, jehož tradice v obci přetrvává od roku 2005.

Rozsvěcování vánočního stromuEditovat

První adventní neděli je slavnostně rozsvěcován vánoční strom. Po úvodním slovu starostky a následném rozsvícení zazpívají děti z mateřské školy koledy a zarecitují básničky.

Živý BetlémEditovat

 
Zvonička v Rudce, místo konání představení živého betlému

Poslední prosincový týden se každoročně koná u zvoničky představení živého betlému. Je sehrána scénka, která připomíná putování Panny Marie a svatého Josefa do Betléma a narození jejich dítěte, Ježíše Krista, příchod Tří králů za Ježíšem se svými dary a jiné biblické události a postavy spjaté s obdobím Vánoc.

Další kulturní akceEditovat

V březnu se koná oslava Mezinárodního dne žen a v květnu oslava Dne matek. Při nich vystupují děti z místní mateřské školy. Mezi další akce patří dětský maškarní karneval pořádaný ředitelkou mateřské školy, která dále spolu i s obecním úřadem pořádá dětské odpoledne na Mezinárodní den dětí.

V noci ze dne 30. dubna na 1. května se odehrává Filipojakubská noc, kdy se místní lidé schází u zapáleného ohně. V roce 2010 byla hranice postavena u cesty k boží muce.

Na Tři krále bývá tříkrálová sbírka, organizovaná farností Domašov, kde chodí děti přestrojené za tři krále v doprovodu dospělé osoby vybírat peníze na charitu.

KronikaEditovat

O obci byly sepsány celkem čtyři kroniky.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b Obec Rudka, 2007, rev. 2009 [cit. 2011-04-21]. Dostupné online. 
  3. a b c Územní plán obce Rudka [PDF formát]. Brno: Urbanistické středisko Brno, 2006 [cit. 2011-04-26]. S. 10,11,35. Dostupné online. 
  4. a b c KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská, Ivančický okres. Brno: Musejní spolek, 1904. 368 s. 
  5. Rudka. Tišnov: Obec Rudka, 2006. 52 s. S. 14. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  7. a b Obec Rudka, 2007, rev. 2009 [cit. 2011-04-26]. Dostupné online. 
  8. Josef JuranEncyklopedii dějin města Brna

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat