Roy Farell

literární postava z knihy Jaroslava Foglara

Roy Farell je literární postava, kterou vymyslel Jaroslav Foglar a kterou popsal ve své knize Hoši od Bobří řeky. Legendu o Royovi vyprávěl Rikitan chlapcům ze svého sdružení, pro které se pak stal Roy velkým vzorem. [1]

Kde žilEditovat

Daleko na severu žil na Bobří řece ve Sluneční zátoce uprostřed lesní divočiny zálesák Farell se svým synem Royem. Maminka Royovi zemřela záhy po dostavění srubu.

Píseň úplňkuEditovat

Píseň úplňku zpívala maminka Royovi vždy za měsíčních večerů. Proto, když se měsíc vrátil do kraje sundal jeho otec Farell ze stěny starý indiánský nástroj, rozechvěl temnými údery struny a zpíval Royovi píseň jeho maminky.

13 bobříkůEditovat

Jednou se Roy procházel srubem a spatřil přibil na stěnu 13 hřebíků. Rozhodl se, že na každý hřebík pověsí kůži z vlastnoručně uloveného bobr. Opravdu ulovil 13 bobrů a na tom staví 13 bobříků z knihy Hoši od Bobří řeky.

Svištící šípEditovat

Jednoho podzimního dne přišel z hor do Sluneční zátoky starý Indián. Požádal a prosil Farella o přístřeší po dobu zimy a během této doby vyprávěl po večerech u krbu Royovi své zkušenosti. Jednou mu vyprávěl o zkoušce hocha na muže. Royovi se ta zkouška zalíbila a chtěl ji podstoupit. Farell souhlasil a proto se do ní pustili. V první části zavázal Svištící šíp Royovi oči a vodil ho všemi směry v lese. Royovým úkolem bylo dostat se zpátky ke srubu. Dostal se! Druhá část byla zkouška nebojácnosti. Rozpálil v krbu hák až do běla a pak se s ním začal přibližovat k holým zádům Roye. Už byl docela blízko, tři, dva, už jen jeden krok…, ale žádný výkřik se nekonal, protože Svištící šíp hák v posledním momentě obrátil a Roye se dotkl studeným dřevěným koncem. Ale nebojácnost tím byla potvrzena. Třetí část zkoušky byla určovat druh a stáří zvířat podle stop ve sněhu. Na jedničku to Roy zvládl! Během určování zvěře sestřeloval větve, šišky i pouhé bobule ze stromů, na které Svištící šíp ukázal. Vždy se zdarem! Pak ho Indián zavedl na Převislou skálu čnící několik metrů na zem pokrytou sněhem. Najednou do Roye udeřil a ten spadl do sněhu, kde se po pás zabořil. Ale žádné výkřiky, křičení o pomoc, nic takového! A pak přišla poslední zkouška-tři dny a noci nesměl Roy promluvit. Zkoušel ho jeho otec i Indián zlákat k promluvení, v noci ho budili a kladli mu otázky, marně. Po všech těchto zkouškách Svištící šíp pronesl: „ Je vidět, že nejsi povídavá squaw (indiánská žena). Držíš jazyk za zuby a dovedeš se ovládat. Jsi dokonalý chlapec a jsi na nejlepší cestě stát se i dokonalým mužem. Také ostatní zkoušky mě o tom přesvědčily. Tvůj život bude řadou úspěchu. Dobrý duch ti dal vzácné dary. Važ si jich, šetři jich a užij je k dobru.“

Záhadný odchod RoyeEditovat

Na jaře chodil Roy na průzkumy kraje. Ale jednoho krásného dne se ani do pozdního večera nevracel. Jeho otec celý zarmoucený šel do indiánské vesnice Silver Star podat zprávu o zmizení hocha. Všichni se rozešli, aby hocha Roye hledali, ale marně. Posléze starý Farell spálil svůj srub a odešel do hor, kde zemřel. A co se stalo s Royem? To už nikdo neví. Jeho otec si proto sáhl na život.

CitátEditovat

Roye už nikdo nikdy nenašel. Později se povídalo na stanici Jezerní kutací společnosti, že daleko od Sluneční zátoky na dně kanonu lovci nalezli ohlodané kosti nedorostlého člověka, a kdosi mínil, že to mohly být pozůstatky Roye Farella, skvostného chlapce od Bobří řeky.

Rikitan[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FOGLAR, Jaroslav. Hoši od Bobří řeky. Brno: BLOK, 1969. 211 s. S. 43–51, 64. 
  2. FOGLAR, Jaroslav. Hoši od Bobří řeky, Brno: BLOK, 1969, str.  50

LiteraturaEditovat