Strach nad Bobří řekou

román Jaroslava Foglara

Strach nad Bobří řekou je román pro mládež českého spisovatele Jaroslava Foglara. Původně vycházel v roce 1989 na pokračování v časopisu Naše rodina, knižně byl poprvé vydán v roce 1990. Navazuje na román Hoši od Bobří řeky a vypráví o osudech sdružení chlapců Hoši od Bobří řeky za okupace jejich země.

Strach nad Bobří řekou
AutorJaroslav Foglar
IlustrátorMarko Čermák
ZeměČeskoslovensko
Jazykčeština
VydavatelOlympia
Datum vydání1990
Počet stran200
Předchozí a následující dílo
Život v poklusu Nováček Bubáček píše deník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příběh editovat

Země, kde žijí Hoši od Bobří řeky, je vojensky obsazena a okupována nejmenovaným Nepřítelem. Stane se tak na jaře, rok po založení tohoto chlapeckého sdružení vedeného Rikitanem, a půl roku po skončení jejich společného letního tábora. Nepřítel začne mimo jiné omezovat a postihovat sdružování mládeže, hoši se však takovým příkazům vzepřou (neboť nejsou žádnou oficiální organizací) a Rikitan se s chlapci snaží co možno nejsvobodněji pokračovat v běžné činnosti. Přijdou však o svoji klubovnu, protože majitel domu se bojí, že by mohl mít kvůli ní problémy s úřady. Usměje se však na ně štěstí a nově se usídlí v nepoužívané Strašidelné věži nad vodním kanálem. Čelí ale stupňujícímu se nebezpečí z prozrazení, ať už ze strany kolaborantské organizace Prapor nebo od Přístavních povalečů, jak Hoši přezdívají partu nepřejících kluků, kteří se je snaží zničit a sami tábořit v jejich Sluneční zátoce.

Když je hochům zabavena a zapečetěna Strašidelná věž, nevzdají se, a i přes smrtelné riziko se Jirka, Vilík a Stopař odvážně vydají dovnitř, aby vynesli ven klubovní stany a kroniku. Hochům se nakonec přes všechna protivenství podaří odjet na svůj tradiční letní tábor do Sluneční zátoky, ale i tam se kolem nich utahuje smyčka, když je několik Povalečů pod vedením Žandy Lubeše vystopuje až do blízké vesnice a téměř až do tábora. Hoši vše překonají a v závěru si slíbí, že zůstanou za všech okolností svorní.

Druhých třináct bobříků editovat

V knize byla představena druhá třináctka bobříků, různobarevných odznaků osvědčujících různé dovednosti, znalosti a vlastnosti.

  1. bobřík indiánských měsíců
  2. bobřík hmatu
  3. bobřík paměti
  4. bobřík žízně
  5. bobřík hvězd
  6. bobřík ohně
  7. bobřík času
  8. bobřík barev
  9. bobřík slepoty
  10. bobřík hbitosti
  11. bobřík indiánských signálů
  12. bobřík uloupených míst
  13. bobřík věrnosti

Vznik a vydávání editovat

„Ne – nezestárnete!“ pravil pevně a neochvějně. „Vy budete pořád chlapci – a já budu pořád váš Rikitan.“ […]

„A jednou – za hrozně dlouhou dobu – nelekejte se – určitě i všichni umřeme! Ale ani pak nezestárneme! My zůstaneme věčně mladí ve svých příbězích, zapsaných v našich kronikách. Tisíce a desetitisíce nových chlapců přijdou po nás a budou prožívat svoje vzrušená jara, jako my jsme prožívali to první, kdy jsme si založili svoje sdružení – a všem se bude líbit to, co i nám se líbilo: veselé schůzky v klubovně, výpravy za město, táborové ohně a prázdniny kdesi daleko v lesích u vody. Všichni taky budou číst naše příběhy, lovit bobříky a žít podle nás.“

Rikitanova řeč v kapitole „Rikitanovo proroctví“

Zmínka o pokračování Hochů od Bobří řeky se objevila v roce 1969 v přehledu foglarovek, které plánovalo vydat nakladatelství Olympia. V tomto seznamu byl román uveden pod pracovním názvem Hoši od Bobří řeky, II. díl.[1] Roku 1970 se v Zápisníku 13 bobříků objevilo „Rikitanovo proroctví“, které se později stalo poslední kapitolou Strachu nad Bobří řekou. V dalších letech však již Jaroslav Foglar nemohl publikovat a ani do psaní pokračování své prvotiny se mu nechtělo. Začal ho tvořit teprve v roce 1984, zpočátku pomalým tempem a až roku 1986 mu šlo psaní od ruky. Román dokončil v říjnu 1986,[2] byť nějaké úpravy prováděl až do července 1987.[3] Mezi vznikem Hochů od Bobří řeky, které Foglar dokončil počátkem 30. let 20. století, a jejich pokračování, Strachu nad Bobří řekou, tedy uplynulo více než 50 let.[2]

Stejně jako u prvního dílu, tak i u Strachu bral Foglar inspiraci ze svého života a z činnosti svého druhého pražského oddílu, tentokrát za německé okupace po roce 1939. Dvojka pod Foglarovým vedením rovněž nepřerušila činnost a scházela se a tábořila v utajení. Také měla klubovnu v Malostranské vodárenské věži, kterou jim nacisté zapečetili a odkud členové oddílu poté tajně vynesli kroniky. Žádná jiná foglarovka nebyla světem dospělých ovlivněna tak jako Strach nad Bobří řekou.[4]

V prosinci 1986 byla v týdeníku Hlas revoluce otištěna upoutávka na nový Foglarův román, který měl být v časopise vydáván. Ovšem roku 1987 se na stránkách Hlasu revoluce neobjevil[4] a teprve v lednu 1988 zde vyšla na ukázku kapitola „Cesta do brány smrti“.[5] Redakce sice měla o Foglara zájem, ovšem vedení Československého svazu protifašistických bojovníků, vydavatele časopisu, se obávalo publikovat autora, který byl za normalizace v nemilosti komunistického režimu. Šanci mu následně dal týdeník Naše rodina, vedený bývalým skautem a Foglarovým odchovancem Jiřím Navrátilem. V tomto časopisu vycházel Strach nad Bobří řekou na pokračování od ledna do listopadu 1989. Po sametové revoluci vyšlo roku 1990 první knižní vydání románu v nakladatelství Olympia, nicméně v prodeji bylo až od února 1991.[2]

Knižní česká vydání editovat

Přehled knižních vydání v češtině:[2][4][6]

Adaptace editovat

Roku 1993 četl v Českém rozhlase román na pokračování Alfred Strejček.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. NOVOTNÝ, Pavel. Nenapsané a nedopsané foglarovky [online]. Foglarweb.skauting.cz, 2018-07-09 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 
  2. a b c d NOSEK-WINDY, Václav. Jestřábí perutě : Povídání o foglarovkách. Praha: Olympia, 1999. 236 s. ISBN 80-7033-618-8. S. 50–53. 
  3. FOGLAR, Jaroslav. Život v poklusu. Praha: Olympia, 2005. ISBN 80-7033-879-2. S. 185. 
  4. a b c d NOVOTNÝ, Pavel. Strach nad Bobří řekou [online]. Foglarweb.skauting.cz, 2017-08-11 [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 
  5. Strach nad Bobří řekou: 1988 - časopisecké vydání [online]. Foglarovec.cz [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 
  6. Strach nad Bobří řekou [online]. Foglarovec.cz [cit. 2022-11-18]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BAUER, Zdeněk. Klub zvídavých dětí : Jaroslav Foglar a Protektorát : čtenářské kluby, zakázaný skauting a Kuratorium pro výchovu mládeže. Praha: Zdeněk Bauer, 2018. 411 s. ISBN 978-80-906755-6-8. 
  • NOSEK-WINDY, Václav. Jestřábí perutě : Povídání o foglarovkách. Praha: Olympia, 1999. 236 s. ISBN 80-7033-618-8. S. 50–53. 

Externí odkazy editovat