Otevřít hlavní menu

Rohozub nachový (Ceratodon purpureus) je druh mechu řadící se k čeledi útlovláskovitých.

Jak číst taxoboxRohozub nachový
alternativní popis obrázku chybí
Rohozub nachový
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Oddělení mechy (Bryophyta)
Třída (Bryopsida)
Řád dvouhrotcotvaré (Dicranales)
Čeleď útlovláskovité (Ditrichaceae)
Rod rohozub (Ceratodon)
Binomické jméno
Ceratodon purpureus
Hedw.
Synonyma

Ceratodon dimorphus
Mielichhoferia recurvifolia

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patří mezi plevelné mechy rozšířené hlavně u lidských sídlišť, na narušených lokalitách ale i na spálené půdě.

Obsah

PopisEditovat

Rohozub nachový je hojně rozšířený, plevelný, krátký mech tvořící husté chomáčky nebo polštářky. Lodyžka je vzpřímená, dlouhá až 3 cm. Vidličnatě se větví.

Štět vybíhající z lodyžky je zelený. Začátkem jara dosáhne maximální výšky a barva se změní ze zelené na červenou. Výjimečně se může zbarvit do oranžova. Válcovitá tobolka je přímá až horizontální s podélnou brázdou a náznakem volátka na krku.

 
Ceratodon purpureus

VýskytEditovat

Tento druh je kosmopolitně rozšířen. Vyskytuje se na všech typech substrátů – štěrkové i písčité půdy, dřevo, skály, ale i na starých střechách a v prasklinách chodníků. Toleruje širokou škálu pH i mnohem vyšší úroveň znečištění než jiné mechy.

Najdeme ho i na narušených lokalitách, kde jeho hojnost přispívá k nahromadění organických látek v půdě a tím i k vývinu a rozvoji bezobratlých živočichů.

Spolu s rohozubem nachovým můžeme na takových místech nalézt i vrbovku úzkolistou (Chamerion angustifolium) a Anaphalis margaritacea.

RozmnožováníEditovat

Rozmnožování může probíhat vegetativně nebo výtrusy (sporami). Hlavní metodou rozšiřování spor je vítr. Napomáhají tomu však i změny vlhkosti, které způsobují kroucení a ohýbání štětu s tobolkou což vede k lepšímu roznesení výtrusů.

Klíčení spor je dvoufázový proces. Nejprve spory nabobtnají a posléze se roztáhnou a vyklíčí. Pokud jsou výtrusy rohozubu udržovány v suchu, zůstanou životaschopné i po několik (až šestnáct) let.

V polovině léta se štět s tobolkou rozpadá a láme.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Čihař, Jiří a kol.: Příroda v ČSSR. Praha 1978

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat