Rodkov

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina

Rodkov (německy Rotkau) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Leží přibližně tři kilometry jihozápadně od Bystřice nad Pernštejnem. Žije zde 109[1] obyvatel.

Rodkov
Usedlost č. p. 1
Usedlost č. p. 1
Znak obce RodkovVlajka obce Rodkov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel109 (2024)[1]
Rozloha3,22 km²[2]
Katastrální územíRodkov
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ592 51
Počet domů41 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRodkov 2
592 51 Dolní Rožínka
obecrodkov@seznam.cz
StarostaOto Musil
Rodkov
Rodkov
Další údaje
Kód obce587737
Kód části obce30112
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V blízkosti obce stoupá k Bystřici nad Pernštejnem železniční trať Tišnovka (zprovozněna 1905, stoupání 23%) a v jižní části katastru pracuje úpravna uranové rudy DIAMO (od roku 1968).

Historie

editovat

První písemná zmínka o Rodkově pochází z roku 1436 (Rodkov).[4][5]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 319 275 276 244 268 267 221 185 190 168 131 97 93 102 99
Počet domů 40 40 49 45 44 44 45 45 40 39 37 38 43 43 41

Obecní správa a politika

editovat

V letech 1869–1959 Rodkov byl obcí v okrese Nové Město na Moravě (1869–1930) (v letech 1869–1900 Nové Město) a později v okrese Bystřice nad Pernštejnem. V letech 1960–1991 patřil jako část obceDolním Rožínkám a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[8]

Politika

editovat

V letech 2006–2010 působil jako starosta Petr Tomášek, v letech 2010–2014 tuto funkci vykonával Pavel Smolík. Od roku 2014 je starostou obce Oto Musil.

Obecní symboly

editovat

Znak byl obci udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996 a vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy PSP ČR dne 12. května 1997.[9]

Školství a kultura

editovat

Mateřská ani základní škola tu není, za vzděláním děti dojíždějí do okolních vsí. Občané mají k dispozici kulturní dům, kde se pravidelně pořádají různé společenské akce. Ze spolků zde aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů. Obec je součástí mikroregionu Bystřicko.

Sbor dobrovolných hasičů

editovat

Hasičský sbor vlastní historickou ruční stříkačku taženou koňmi, s níž se účastní různých oslav v okolí. Původní hasičská zbrojnice byla pro špatný stav zbourána a svépomocí znovu postavena v roce 1984. Na zbrojnici je ve zvoničce zavěšen zvonek s reliéfem svatého Floriána.

Pamětihodnosti

editovat

Před obecním úřadem se nachází pomník obětem světových válek a komunistického režimu. V roce 1928 k desátému výročí vzniku republiky byl na návsi postaven pomník mužům padlým v první světové válce. V padesátých letech byl pomník vyvrácen a zahrnut do požární nádrže na toku Nedvědičky, která protéká obcí. V roce 1993 byl při odbahňování nádrže nalezen, vytažen z nádrže, vyčištěn a bylo rozhodnuto o jeho novém postavení. Nalezla se původní deska se jmény padlých z 1. světové války, byla připojena nová deska s 6 jmény obětí 2. světové války a další deska se dvěma jmény obětí komunistického režimu. Slavnostní odhalení a posvěcení pomníku proběhlo v roce 1994 při příležitosti stého výročí založení hasičského sboru v obci. V té době to byl asi první pomník obětem válek a totalitních režimů v ČR.[10]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Libri citationum et sententiarum III, s. 108, č. 523 [online]. [cit. 2024-07-20]. Dostupné online. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 372. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 480.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  9. Udělené symboly – Rodkov [online]. 1996-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat