Richard Falbr

český odborář

Richard Falbr (* 29. září 1940 Chester, Velká Británie) je český levicově orientovaný politik a bývalý odborář, někdejší senátor za obvod Most a předseda ČMKOS. V poslední zmíněné funkci si vysloužil přízviska táta odborů, táta (všech) pracujících nebo táta Falbr. V letech 2004–2014 byl poslancem Evropského parlamentu.

JUDr. Richard Falbr
Richard Falbr (2014)
Richard Falbr (2014)

Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. května 2004 – 30. června 2014

1. senátor za obvod č. 4 – Most
Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 20. července 2004
Předchůdce Senát PČR vznikl
Nástupce Vlastimil Balín

1. předseda ČMKOS
Ve funkci:
1994 – 2002
Předchůdce Vladimír Petrus
Nástupce Milan Štěch
Stranická příslušnost
Členství KSČ (1968–1971)
ČSSD (1990–1996, od 2002)

Narození 29. září 1940 (80 let)
Chester
Spojené království Spojené království
Národnost česká
Choť Věra Veselá
Rodiče Richard Falbr
Děti dcera Patricie a syn Robert
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese politik, odborář
Commons Kategorie Richard Falbr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Richard Falbr se narodil v anglickém Chesteru v průběhu 2. světové války. Jeho otec sloužil u stíhací perutě, jeho matka byla původem Španělka. Až do konce války žil Richard Falbr v Británii, poté krátce v Československu, než byl jeho otec vyslán na ambasádu do Venezuely. Zde Richard navštěvoval základní školu. Po návratu do Československa v roce 1953 nastoupil do šesté třídy a následně vystudoval obchodní akademii, obor mezinárodní vztahy. Později pracoval v zahraničním obchodu a jako tlumočník Strojimportu, dálkově studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Během základní vojenské služby byl nejprve u 7. spojovacího pluku, poté tlumočníkem kubánských pilotů. Později, v letech 1963–1969, učil jazyky na škole ministerstva vnitra jako kádrový příslušník StB (k pozitivnímu lustračnímu osvědčení se sám přiznal) a téměř dvacet let působil jako odborový právník.

V roce 1968 se stal členem KSČ, z níž byl ale o tři roky později vyloučen.[1] Po sametové revoluci byl požádán, aby se podílel na rekonstrukci odborů. Opustil místo právníka v ZOO Praha a v roce 1990 byl zvolen předsedou nově vzniklého Svazu služeb. V následujícím měsíci se stal místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů, jíž byl od roku 1994 předsedou až do roku 2002.[2] V letech 19962004 působil jako senátor, původně nezávislý, později podporovaný ČSSD. Byl též členem správní rady Mezinárodní organizace práce (ILO).

Evropský parlament (od r. 2004)Editovat

Od roku 2004 byl za ČSSD poslancem Evropského parlamentu. Do roku 2009 byl členem jeho výboru pro práci a sociální věci a náhradníkem výboru pro regionální rozvoj. Byl stínovým zpravodajem ke zprávám o sociálním vyloučení, o začlenění příslušníků třetích zemí pro období 2007–2013, přechodných opatřeních omezujících pohyb pracovníků na trhu práce v EU, rozvoji měst, sociální ochraně a boji proti chudobě. Byl také členem skupiny pro směrnici o službách a autorem či spoluautorem řady interpelací Evropské komise a Evropské rady[zdroj?]. V roce 2009 svůj mandát obhájil na dalších 5 let[3] a zapojil se do výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Byl členem frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu.[4] Po smrti Jiřího Havla v roce 2012 se stal vedoucím delegace ČSSD v Evropském parlamentu.[5] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval za ČSSD na 6. místě její kandidátky, ale neuspěl (stal se pouze druhým náhradníkem).

Hodnocení europoslance R. Falbra (dle think-tanku Evropské hodnoty)Editovat

Z vydané zprávy uvedeného think-tanku, která se vztahuje na období před následujícími volbami do Evropského parlamentu (2014), vyplývá:[4]

  1. Docházka – obsadil 9. místo z celkových 22 českých europoslanců;
  2. Účast na jmenovitých hlasováních českých europoslanců – obsadil 19. místo;
  3. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci – obsadil 10.–15. místo;
  4. Stanoviska předložená českými europoslanci – obsadil 16.–22. místo;
  5. Pozměňovací návrhy českých europoslanců – obsadil 20.–21. místo;
  6. Parlamentní otázky českých europoslanců – obsadil 7.–8. místo;
  7. Písemná prohlášení českých europoslanců – obsadil 6.–22. místo;
  8. Návrhy usnesení českých europoslanců – obsadil 16.–17. místo;
  9. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců – obsadil 22. místo.

Hospodářská a sociální rada Ústeckého krajeEditovat

Od roku 2004 je předsedou Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, která je zřízena jako iniciativní, koordinační a dohodovací subjekt pro jednání s vládou ČR, ministerstvy, ústředními správními úřady a orgány Ústeckého kraje v otázkách hospodářského a sociálního rozvoje kraje.[6]

Soukromý životEditovat

Od roku 1963 je ženatý s Věrou Veselou, s níž má dvě děti, dceru Patricii a syna Roberta. Ve volném čase se věnuje ornitologii a včelařství.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat