Repertoár divadla v Mladé Boleslavi v letech 1945–1966

Tento článek slouží jako přehled repertoáru divadla v Mladé Boleslavi od zřízení profesionální divadelní scény v roce 1945 po její sloučení s kladenským divadlem v roce 1966, kdy samostatná divadelní scéna v Mladé Boleslavi přestala existovat a divadlo se stalo pobočnou scénou Divadla Jaroslava Průchy Kladno – Mladá Boleslav (1966-1990, do roku 1994 pod názvem Středočeské divadlo Kladno – Mladá Boleslav). Seznam je rozdělen do třech sekcí podle názvu a zřizovatele divadla, vývoj repertoáru je u každé z těchto kapitol podrobněji popsán, aby bylo možné vysledovat vývoj dramaturgických tendencí repertoáru během jednotlivých období. Seznam inscenací není kompletní, jedná se o soupis významnějších divadelních her uvedených v bibliografii věnující se mladoboleslavskému divadlu, viz seznam použité literatury na konci článku.

Budova mladoboleslavského divadla

Středočeské divadlo Mladá Boleslav (1945–1948)

editovat

V první sezóně provozovalo nově zřízené divadlo nově utvořené Družstvo středočeského divadla, jehož členy byla města Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mělník, Nymburk, Poděbrady, Kolín, Český Brod, Dolní Bousov. Každé z měst platilo členské příspěvky a nově vzniklý soubor tam musel pravidelně hostovat. Při přípravě inscenací proto režiséři museli brát ohledy na menší jeviště s horším technickým vybavením. Prvním ředitelem divadla byl v této době Václav Zima, stálými režiséry Jiří Škobis a Miloš Pilát. První sezóna divadla se nesla v duchu světové a české klasiky. V druhé sezóně se ředitelem stal scénograf, režisér a příznivec české divadelní avantgardy Antonín Dvořák, díky němuž získalo divadlo mezi teatrology a kritiky pověst dramaturgicky i inscenačně objevné scény. Mladoboleslavští diváci však byli spíše konzervativní a divadlo tak muselo uvádět i ověřené klasické inscenace, které přilákaly více diváků a stabilizovaly rozpočet divadla. Po dobu působení Antonína Dvořáka ve funkci ředitele nebyla uvedena žádná sovětská hra.

Městské oblastní divadlo Mladá Boleslav (1948–1964)

editovat

Roku 1948 bylo Družstvo středočeského divadla rozpuštěno a zřizovatelem divadla se stal Městský národní výbor Mladá Boleslav. Do funkce ředitelky byla jmenována režisérka Eva Marie Bergerová, za jejíhož působení převládly v repertoáru divadla budovatelské hry sovětské produkce. Potlačena byla naopak ruská klasika, hrálo se jen po jednom díle Gogola a Gribojedova. V roce 1950 nahradil Bergerovou ve vedení divadla Stanislav Vyskočil, pod jehož vedením klesl počet uváděných sovětských her, hrálo se i několik klasických českých inscenací, ze západní dramatické tvorby pouze díla Molièrova, Shakespearova a Shawova. Dramaturgie divadla se změnila v polovině padesátých let 20. století (ředitelem divadla byl v té době Antonín Čelechovský), zaměřila se v rámci povolených mezí na kritiku některých nešvarů soudobé společnosti. Jeho dramaturgickou linii přebral i další ředitel Miloš Zbavitel.

Významným mezníkem v dramaturgii divadla bylo zrušení zájezdové činnosti a její nahrazení autobusovými svozy diváků z okolí, které po svém nástupu do funkce ředitele (1955) realizoval Zdeněk Jaromír Vyskočil. Režiséři a umělci díky tomuto kroku již nemuseli brát ohled na menší jeviště s horším technickým vybavením, kterým do té doby museli přizpůsobovat nově studované inscenace. Následující období se tak vyznačuje velkolepě pojatým výtvarným řešením scény a výběrem složitějších divadelních her. Divadlo se však po několik sezón potýkalo s problémem nadprodukce inscenací, které mělo špatný vliv na kvalitu hereckých výkonů. Tento problém postupně přerostl až v ostré spory mezi ředitelem a umělci. V roce 1960 proto Vyskočila ve funkci ředitele nahradil Miloš Matiášek, za jehož působení se v divadle vystřídala řada režisérů, divadlu však chyběla vůdčí osobnost potřebná pro vytvoření osobitého stylu mladoboleslavských inscenací. Repertoár tvořily většinou klasické ověřené hry bez výraznějších experimemtů.

Krajské divadlo Mladá Boleslav (1964–1966)

editovat

Miloš Matiášek setrval ve funkci ředitele i po reformě divadelní sítě v roce 1964, v rámci které se zřizovatelem divadla stal krajský národní výbor. V roce 1965 byl do funkce opět jmenován Antonín Dvořák, který divadlo vedl již v letech 1946–1948 a v době svého opětovného jmenování působil také jako ředitel kladenského divadla. V roce 1966 bylo mladoboleslavské divadlo sloučeno s kladenským a fungovalo nadále jako Divadlo Jaroslava Průchy, přičemž vedení i administrativa nové instituce sídlila v Kladně a Mladá Boleslav byla jen pobočnou scénou. Poslední dvě inscenace samostatného Krajského divadla Mladá Boleslav byly uvedeny v lednu 1966.

Zcela se zapomíná na to, že A.D. přeměnil divadlo v MB na zájezdové- herci (z toho snad jen Rousovi bydleli v MB) trávili život v autobuse (většina bydlela v Praze), takže byli neustále nuceni pendlovat mez Kladnem a MB. Přitom na Kladně do divadla skoro nikdo nechodil, protože haviři-valciři si raději koupili operetku v Nuslích nebo na tehdejší Fidlovačce. Zároveň se - zcela neproduktivně- buď převážely kulisy- nebo se rovnou dělaly dvoje- nevím- na čem se ušetřilo víc- zda na převážení,či na vyrábění....

Antonín Dvořák si usmyslel, že bude mít- dle drážďanského vzoru- 2 scény. Jaksi mu uniklo, že 1 divadlo v Drážďanech je v centru a jedno na okraji města- to nebyl pro MB a Kladno ten pravý model.

A v celém tom marastu se pohyboval, a od zřícení divadlo zachraňoval - dramaturg- pan Říha..

Ani slovo o hercích, kteří zde začínali- jako Ota Varský , Luděk Munzar, Jiří Hálek /vynikající dr. Galén v Bílé nemoci), Jitka Čelechovská (Zachatová), Miroslav Rous, Marie Motlová, Hana Rajská, Eva Geislerová, Xena Tichá,režisér Jan Berger, etc...

Někdy v 1963 přišli Petr Herrman a Bronislav Poloczek, herečky Preislerová, Reisnerová a pak mladí absolventi DAMU- Petr Oliva, Oldřich Vízner, Michal Pavlata a Jaroslava Obermaierová, hostoval i Jiří Bednář...

Literatura

editovat
  • BENEŠ, Luděk; HERČÍK, Karel; SKŘÍPEK, František, ŠIMONEK, Jan; ŠOVAR, Milan; ŠŤEPÁN, Pavel. Městské divadlo Mladá Boleslav 1909-1999. Mladá Boleslav: Městské divadlo Mladá Boleslav, 1999. 120 s. ISBN 80-238-4158-0. 
  • Kabinet pro studium českého divadla Divadelního ústavu. Česká divadla - encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 616 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 275–277. 

Metodika tvorby seznamu

editovat

První kapitola (Středočeské divadlo Mladá Boleslav) uvádí seznam všech inscenací, o kterých se zmiňuje alespoň jedna z obou publikací. Druhá kapitola (Městské oblastní divadlo Mladá Boleslav) se opírá pouze o data z encyklopedie Divadelního ústavu, neboť přidaná hodnota publikace Městské divadlo Mladá Boleslav 1909–1999 není v této oblasti příliš výrazná (stať se věnuje spíše jiným tématům než repertoáru a neuvádí u inscenací letopočty). Poslední kapitola (Krajské divadlo Mladá Boleslav) naopak čerpá z publikace MDMB 1909–1999, jelikož encyklopedie Divadelního ústavu tuto éru zmiňuje pouze zkratkovitě a oproti druhé publikaci nepřináší žádné nové informace.

Související články

editovat