Rajmund Habřina

básník, novinář, spisovatel a překladatel

Rajmund Habřina, rodným jménem Raimund Chatrný (20. září 1907[1], Příbram na Moravě2. dubna 1960, Brno) byl moravský učitel, básník, novinář a spisovatel[2].

PhDr. Rajmund Habřina
Rajmund Habřina.jpg
Rodné jménoRaimund Chatrný
Narození28. září 1907
Příbram na Moravě
Úmrtí2. dubna 1960 (ve věku 52 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Národnostmoravská
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníučitel, redaktor, spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině domkaře a horníka Raimunda Chatrného (1872) a Marie Burešové (1870). Vystudoval klasické gymnázium v Brně v letech 1919–1928 (1924–1925 Gymnázium Třebíč) a potom Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity. Doktorát z filosofie získal roku 1933. R. 1935 se oženil s Ludmilou Říhovou.

Od roku 1930 působil ve školství. Nejprve jako učitel v gymnáziu, ke konci kariéry jako jeho ředitel. Byl členem Moravského kola spisovatelů a hlásil se ke skupině ruralistů. Při psaní čerpal náměty především z historie Moravy. V době okupace byl vězněn v koncentračním táboře, což se posléze odráží v tématech jeho následných prací.

Tvůrčí jménoEditovat

Rodnou obcí spisovatele Rajmunda Habřiny protéká potok Habřina. Je zde tedy pravděpodobná souvislost pojmenování.

DíloEditovat

BásněEditovat

  • Marný smích k věčnosti – grafická úprava Eduard Milén. Brno: Joža Jícha, 1930
  • Panychida za krále Alexandraobálka Františka Bílkovského. Brno: Novina pro českoslovansko-jihoslovanskou ligu, 1934
  • Píseň svatební – Brno: Adolf Gajdoš, 1935
  • Moravští básníci rakvickým dětemHabřina et al. Brno: MKS, 1936
  • Ze všech nejkrásnější--: výbor veršů brněnských básníků – sestavil a bibliografickými poznámkami opatřil Bohumil Penka. Brno: Pokorný a spol., 1936
  • Sasanky – Brno: MKS, 1938
  • Gusenský pochod – Brno: Svaz osvobozených politických vězňů, 1945
  • Nesmrtelným mučedníkům: 1939–1945: báseň – text a úprava Vincenc Král. Brno: Tělocvičná jednota Sokol, 1945
  • Vězeň za dráty: K. L. Mauthausen – kresby Bohumil Lonek. Praha: Jaroslav Zíta, 1945

SpisyEditovat

  • Světla nad Kralicemi: eseje – Brno: Jan Loužil, 1931
  • František Bílkovský – Brno: Adolf Gajdoš, 1934
  • Legendy vzpoury – Brno: Družstvo MKS, 1934
  • Březina a Nietzsche: eseje – Olomouc: Čeněk Beran, 1935
  • Josef Koudelák básník nové Hané – Olomouc: Č. Beran, 1935
  • Kralická tiskárna – ve výtvarné spolupráci Fr. Bílkovského. Brno: MKS, 1936
  • Na okraj Elplova uvedení básníka Adyho do češtiny – Brno: František Černovský, 1936
  • O dnešní ženě: přednáška – Brno: Rodičovské sdružení při III. čsl. státním reálném gymnáziu, 1936
  • Ohnivá země: román – Praha: Novina, 1938
  • Silvio Pellico – 1938
  • Těsnohlídkův stromEdvard Valenta, Rajmund Habřina, Pavla Křičková; za redakce Rajmunda Habřiny a v úpravě Ed. Miléna. Brno: MKS, 1938
  • Jan Adam z Víckova: historický román – Olomouc: Romuald Promberger, 1939
  • Setkání: bibliofilie – [Setkání Arne Nováka s Josefem Dobrovským]. Brno: MKS, 1940
  • Věnec z klokočí: kniha historických baladdřevoryty Heleny Bochořákové-Dittrichové. Praha: Miroslav Stejskal, 1941
  • Krvavý účet – na zážitkový námět Františka Štrunce napsal Rajmund Habřina; ilustrace a grafická úprava Vilém Mužík. Brno: Klub Kounicových kolejí (KKK), 1946
  • Nadčlověk a nadnárod: kapitoly jen časové? – Brno: KKK, 1946
  • Kožlanský vítěz na Náměšti: esej – s obálkou a kresbami Františka Süssra. Náměšť nad Oslavou: MNV, 1947
  • Padlým bojovníkům: památník k uctění svých velkých mrtvých z doby nacistické okupace – Brno: Dobročinný spolek národní bezpečnosti, 1947
  • O jedné zneužité národní tradici – Praha: Ústřední výbor Katolické akce, 1950
  • Zbraň míru: na pamět 10. výročí prvních poprav v Kounicových kolejích v Brně – předmluva Jaroslav Pernica. Praha: Mír, 1951
  • Kaunicovy koleje – Jaroslav Pernica, Rajmund Habřina. Praha: SPB, 1953
  • Památná místa boje českých zemí proti fašismu – Václav Dědek, R. Habřina, Vojtěch Holeček, Vladimír Konopka, Táňa Kulišová, Petr Pech, J. Pernica, Vladimír Třeštík, M. Volf. Praha: Mír, 1953

DramaEditovat

  • Hrdinské bolesti: dvě italské tragédie – Mirek Elpl, Rajmund Habřina; úvod k oběma rozhlasovým hrám napsal Dalibor Chalupa. Brno: MKS, 1937
  • Valašská stráž: drama o čtyřech dějstvích – Brno: MKS, 1938

JinéEditovat

  • Čtvrt století Moravského kola spisovatelů: almanach k 25letému trvání MKS – uspořádaný za redakce Antonína Veselého, Rajmunda Habřiny a Mirka Elpla; výtvarná spolupráce František Bílkovský. Brno: MKS, 1937
  • Na kopané – verše Ivana Blatného; výtvarně zpracoval Kamil Lhoták; za redakce Rajmunda Habřiny. Blansko: Karel Jelínek, 1946
  • Golgata: věčné memento brněnských žalářů: 1939–1945 – redigovali Rajmund Habřina a Jaroslav Zatloukal; fotografie: Zdeněk Minařík. Brno: KKK, 1946
  • Žalm Moravy: sborník – pořadatel a redaktor Rajmund Habřina; fotografie Zdeněk Minařík. Brno: Mír, 1948
  • Čtení dětem 1949: bezplatná příloha Kalendáře Míru na rok 1949 – redakce Rajmund Habřina; ilustrace Jaroslav Lukeš. Brno: Mír, 1949
  • Učební texty pro jazyk český: část literární. 2., Výběr ukázek z české a slovenské literatury od doby obrozenské – sestavily Věra Kratochvílová a Růžena Skálová; ukázkami doplnil a poznámkami opatřil Rajmund Habřina. Praha: SPN, 1953

Překlady

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  2. Katalogy a databáze NK ČR. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Rajmund Habřina? – Jaroslav Franz. Přerov: vlastním nákladem, 1938
  • Rajmund Habřina – Libuše Urbánková-Hrubá, Ivo Martinec. Mikulov: Okresní archiv, 1989

Externí odkazyEditovat