Wikipedie

Helena Bochořáková-Dittrichová

česká (moravská) grafička a spisovatelka

Helena Bochořáková-Dittrichová, též Helena Bochořáková, rodným jménem Helena Dittrichová (29. července 1894 Vyškov[1] – 28. března 1980 Brno[2]), byla česká (moravská) grafička, malířka a spisovatelka.

Helena Bochořáková
Helena Bochořáková
Helena Bochořáková
Rodné jménoHelena Dittrichová
Narození29. července 1894
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Vyškov
Úmrtí28. března 1980 (ve věku 85 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Brno
Povolánígrafička a malířka, spisovatelka
Manžel(ka)Vladimír Bochořák
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Helena Bochořáková v ateliéru (1923)

The National Museum of Women in the Arts v New Yorku označilo její dílo Z mého dětství za první kreslený (grafický) román (graphic novel) vytvořený ženou.[3]

Život editovat

Narodila se v rodině vyškovského obchodníka Ferdinanda Dittricha a jeho manželky Kláry, rozené Horníčkové. Pokřtěna byla Helena Maria Klára.[4] Otec, jehož rod se usadil ve Vyškově již v 18. století, byl Němec, matka byla Češka. Dcera Helena byla nejmladší ze šesti sourozenců, jediná se dožila dospělosti. Po ukončení docházky na základní německé škole odjela (jako šestnáctiletá) studovat malířství do Vídně.[5] V devatenácti letech se provdala[4] za V. Bochořáka, a za manželem se odstěhovala do Brna.

Na doporučení malíře Františka Podešvy se pokusila v roce 1919 o přijetí na grafickou speciálku Akademie výtvarných umění v Praze, studovat chtěla u prof. Augusta Brömse Byla přijata jako mimořádná posluchačka do třetího ročníku a v roce 1922 úspěšně dostudovala.[5] Na základě zdárně ukončeného studia se jí podařilo získat stipendium na studijní pobyt v Paříži. Spolu s manželem, který jako pedagog absolvoval zahraniční studijní pobyty, navštívila další evropské země, USA, Sovětský svaz i Malou Asii.

Počátkem 40. let 20. století zanechala (kvůli očnímu onemocnění) grafiky a věnovala se pouze malbě a literatuře.[6] Podle jiného zdroje bylo důvodem to, že manželům Bochořákovým byl po roce 1948 znárodněn dům, kde měla v zahradě ateliér, přišla i o tiskařské lisy a musela se přestěhovat na jinou adresu.[5]

Zemřela v Brně, pochována je na brněnském Ústředním hřbitově.[2]

Rodinný život editovat

Dne 1. září 1913 se ve Vyškově provdala za středoškolského profesora Vladimíra Bochořáka.[4] Spolu s ním procestovala řadu zemí, cesty inspirovaly část její literární i výtvarné práce.[6] Manželé Bochořákovi žili v Brně, manželství bylo bezdětné.

Členství ve spolcích editovat

Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, Klubu výtvarných umělců Aleš, Bloku výtvarných umělců moravskoslezských a Svazu československých výtvarných umělců.

Jako spisovatelka byla členkou Moravského kola spisovatelů.

Výtvarné dílo editovat

Reprodukce jejích výtvarných děl často zveřejňovaly dobové časopisy (Zlatá Praha, Pestrý týden aj.)[7] Zúčastňovala se pravidelně kolektivních i individuálních výstav. Dobová kritika oceňovala spíše její dřevoryty, než olejomalby.[8]

Náměty děl Heleny Bochořákové-Dittrichové byly převážně inspirovány jejím dětstvím, vírou, historií Moravy a jejími cestami; ve 20. letech 20. století se též věnovala sociálním námětům.[5]

Vydání výtvarných děl tiskem editovat

  • Oslavany (5 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, mezi 1901 a 1925)
  • Poklad (7 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1918)
  • Válka (4 linoleoryty; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1920)
  • Kristus. I a II. (; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1921 a 1922)
  • Bloudící (3 linoleoryty; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1924)
  • Vyškov (6 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1924)
  • Ex libris (15 mědirytin a dřevorytů ; V Brně, Ant. Alex. Špička, 1925)
  • Stavba zemského domu (8 dřevorytů; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1925)
  • Zahrada snů (Cyklus šesti suchých jehel, text Josef Chaloupka; Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1925)
  • Venezia (Brno, Grafický Klub pro Moravu, 1926)
  • Brno (Cyklus šesti suchých jehel; Brno, vlastním nákladem, 1928)
  • Z mého dětství (dřevoryty, předmluvu napsal Arne Novák; Praha, Orbis, 1929; francouzsky Enfance; Paříž, Dorbon aîné, 1930)
  • Z života T.G. Masaryka (24 dřevorytů, na oslavu 80. narozenin vyryla, na japanu v 50 výtiscích ručně vytiskla a vydala H. Bochořáková-Dittrichová; V Brně, 1930)
  • Indiáni jindy a dnes (kniha dřevorytů; Josef Hladký v Hranicích, 1934)
  • Švédové před Brnem (Kniha dřevorytů; Brno, Klub výtvarných umělců Aleš, 1936)
  • Helena Bochořáková-Dittrichová (Uzavřeno v březnu 1944, sestavil Bedřich Beneš Buchlovan; V Praze, Spolek sběratelů a přátel exlibris, 1944)
  • Kristus (32 dřevorytů k Novému Zákonu, úvod napsal František Kubišta (1897–1971); V Praze, Novina, 1944)
  • Brno (4 barevné dřevoryty; Brno, Grafický klub pro Moravu, mezi 1944–1945)
  • Děti (28 kreseb; Brno, nákladem vlastním, před 1952)
  • Oslavanské povstání (Dva cykly dřevorytů k prosincovým událostem roku 1920 na Rosicko-Oslavansku, uspořádal a faktografickými záznamy doprovodil František Kalivoda; Brno, Muzeum dělnického hnutí Brněnska, 1960–1961)

Jiné editovat

  • Lev Blatný: Vítr v ohradě (obálka Helena Bochořáková-Dittrichová; Přerov, Obzor 1923)[9]
  • Malířka na cestách (nepublikovaný soubor dřevorytů)[3]

Výstavy (výběr) editovat

  • Dům umění Moravská Ostrava (samostatná výstava dřevorytů, akvarelů a olejů, 1929)[10]
  • Salon des indépendants (Paříž, 1929)[11]
  • Výstava evropských výtvarných umělkyň (Paříž, Muzeum Jeu de pomme, 1937)[12]
  • Výstava Klubu výtvarných umělců Aleš (Brno, 1937)[13]
  • Mostná kolonáda Piešťany, 1938[14]
  • Sociální grafika Heleny Bochořákové (Brno, leden–únor 1986)
  • The First Woman Graphic Novelist: Helena Bochořáková-Dittrichová (New York, National Museum of Women in the Art, 12. 5. – 14. 11. 2014)[15]

V letech 1948–1958 nemohla vystavovat. Svou výstavní činnost mohla obnovit v roce 1959, ale její výstavy probíhaly pouze v Brně a Vyškově.[5]

Literární dílo editovat

Noviny a časopisy editovat

Přispívala do Lidových novin,[16] Moravských novin, časopisů Salon, Eva a Širým světem. Své cestopisné příspěvky sama ilustrovala.[17]

Knižní vydání editovat

Cestopisy:

  • Dojmy z SSSR (s 15 dřevoryty autorky; V Brně, Exod, 1934)
  • Mezi dvěma oceány (dojmy z cesty po Spojených státech amerických, se 40 obrazovými přílohami autorky; V Praze, Československá grafická Unie, 1936)

Romány, které napsala Helena Bochořáková společně s manželem Vladimírem Bochořákem:

  • Nalomená větev (román z let 1938–1945, ze života německé menšiny na Vyškovsku v době okupace; V Brně, Mír, 1947)
  • Příboj (román o zápasu katolíků a protestantů v Olomouci za třicetileté války; V Brně, Mír, nakladatelské a vydavatelské podniky, 1947)
  • Ve znamení kola a draka (z historie obléhání Brna Švédy, předsádka a ilustrace Jiří Blažek, dřevoryty Helena Bochořáková; Praha, Lidová demokracie, 1958)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Matrika 13273, sn. 255 [online]. MZA [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Internetová encyklopedie dějin Brna: Helena Bochořáková
  3. ↑ a b Katherine Brooks: Meet The World’s First Woman Graphic Novelist, Helena Bochořáková-Dittrichová (anglicky). Huffington Post. 28. 5. 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-10.  Archivováno 10. 8. 2020 na Wayback Machine.
  4. ↑ a b c Matrika oddaných, Vyškov, 1906–1923, snímek 159, Bochořák Vladimír a Dittrichová Helena
  5. ↑ a b c d e JUGA, David. Helena Bochořáková – Dittrichová a meziválečná sociální grafika na Moravě. Olomouc, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
  6. ↑ a b HOLUB, Dalibor. Helena Bochořáková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 262–263.
  7. ↑ Např. Helena Bochořáková-Dittrichová: Amsterodamské domy. Zlatá Praha. 5-6/1924-1925, s. 52. Dostupné online. 
  8. ↑ Např. Jaro brněnských výtvarníků. Moravská orlice. 10. 4. 1940, s. 4. Dostupné online. 
  9. ↑ Moravská galerie: Obálka
  10. ↑ H. Bochořáková-Dittrichová vystavovala v Moravské Ostravě. Pestrý týden. 25. 5. 1929, s. 4. Dostupné online. 
  11. ↑ Salon des indépendants. Pestrý týden. 16. 2. 1929, s. 7. Dostupné online. 
  12. ↑ Výstava evropských výtvarných umělkyň v Paříži. Národní listy. 11. 3. 1937, s. 5. Dostupné online. 
  13. ↑ H. Bochořáková-Dittrichová: Dudák. Pestrý týden. 13. 11. 1937, s. 9. Dostupné online. 
  14. ↑ Výstavy Svazu čs. díla v Piešťanech. Národní listy. 28. 6. 1938, s. 32. Dostupné online. 
  15. ↑ Mational Museum of Women in the Art: Library Exhibitions (anglicky)
  16. ↑ Např. Potulka Leningradem. Lidové noviny. 31. 8. 1934, s. 3. Dostupné online. 
  17. ↑ Např. Helena Bochořáková-Dittrichová: Hannover o půl třetí zrána. Eva. 15. 1. 1936, s. 14–15. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • HOLUB, Dalibor. Helena Bochořáková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 262–263.
  • JUGA, David. Helena Bochořáková – Dittrichová a meziválečná sociální grafika na Moravě. Olomouc, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
  • Prozaička a grafička (k 75. narozeninám). Rudé právo. 29. 7. 1969, s. 5. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Helena_Bochořáková-Dittrichová&oldid=23791866“